Ludvík Kubala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludvík Kubala
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1880 – 1884
Starosta Fryčovic
Ve funkci:
1878 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)

Narození20. června 1847
Fryčovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. dubna 1905 (ve věku 57 let)
Budapešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Kubala (20. června 1847 Fryčovice[1][2][3]14. dubna 1905 Budapešť[2]) byl rakouský politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Fryčovic.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodu Kubalových, kteří po několik generací zastávali úřad dědičného rychtáře (fojta) ve Fryčovicích. Prvním z nich byl Jiří Kubala, připomínaný v této funkci v letech 1679–1682.[3]

Pocházel z devíti dětí. Jeho otcem byl František Kubala (narozený roku 1822), matkou Monika, rozená Maytnerová. František Kubala byl v roce 1848 aktivní v debatách o obnovení fojtských svobod, roku 1850 se uváděl jako obecní představený. Otec mu brzy zemřel, k ovdovělé matce se přiženil Filip Měrka. Fojtství ve Fryčovicích v roce 1848 ztratilo své správní funkce a změnilo se na běžné zemědělské hospodářství. V mládí vyrůstal Ludvík u svého dědečka z matčiny strany v Libuši u Olomouce. Tam vychodil obecnou školu a hlavní školu v Olomouci. Po krátké vojenské službě roku 1869 převzal správu rodinné usedlosti, téhož roku se stal členem obecního výboru v rodných Fryčovicích a rovněž založil rolnickou záložnu. Byl členem Hospodářského spolku Paskovského a roku 1871 se stal jeho místopředsedou. Inicioval výstavbu nové školní budovy ve Fryčovicích. Od roku 1874 byl předsedou Hospodářské jednoty pro severovýchodní Moravu a roku 1878 se stal starostou Fryčovic. Podporoval šíření moderních metod v zemědělství a přihlásil si i několik patentů. Kvůli složité finanční situaci v lednu 1887 pronajal fojtství švagrovi Josefu Šindlerovi a odcestoval do Prahy, kde hodlal prorazit se svými vynálezy. Hledal i obchodní partnery v zahraničí. Do Fryčovic se už nevrátil, pouze dočasně bydlel u své manželky na fojtství v Palkovicích.[2][4][3]

V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 15. května 1880 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Moravská Ostrava, Místek, Frenštát.[5] V roce 1880 je označován za českého národního kandidáta (Moravská národní strana, staročeská).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Fryčovice
  2. a b c Osobnosti Moravy.eu [online]. osobnosti-moravy.eu [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c Z historie Fryčovic – 12. díl [online]. frycovice.cz [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-17. (česky) 
  4. Z historie Fryčovic -.část 17. Škola - pokračování III. OSVĚTA [online]. frycovice.cz [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-17. (česky) 
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. Prager Tagblatt, 18. 5. 1880, s. 2.