Zdeněk Kubík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Zdeněk Kubík
Heraldik a vexilolog Zdeněk Kubík
Heraldik a vexilolog Zdeněk Kubík
Narození13. července 1977 (45 let)
Nové Město na Moravě
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníheraldik a vexilolog
Oceněnírytíř Řádu Božího hrobu (2021) Černá řádová stužka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Kubík (* 13. července 1977 Nové Město na Moravě[1]) je historik, archivář a knihovník, heraldik a vexilolog.[2] Je autorem zákonných znaků a vlajek stovek obcí a měst z celé České republiky, včetně Bystřice nad Pernštejnem, kde žije. Jako bibliotekář zpracoval několik historických knihovních fondů. Průběžně přednáší a publikuje.[3][4] Za svůj vzor a učitele, nejenom v oblasti heraldické tvorby, ale i katalogizace inkunábulí, považuje dílo světově uznávaného heraldika i knihovníka Jiřího Loudy.[5] Od roku 2021 je rytířem Řádu Božího hrobu jeruzalémského.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po Základní škole T. G. Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem[6] i zdejší Základní umělecké škole (v oboru housle) a bystřickém gymnáziu, jež navštěvoval v letech 1991–1995,[7][8] v letech 1995–2001 vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně historii, archivnictví a pomocné vědy historické. Při rigorózním řízení obhájil šestisvazkovou rigorózní práci, jejímž tématem byla „Heraldická a vexilologická symbolika měst a obcí bývalého Jihomoravského kraje v letech 1990–1999“.[5] Pracoval nejprve jako kodikolog Moravské zemské knihovny v Brně, poté byl zaměstnán na Biskupství brněnském a později působil i jako archivář a odborný rada Moravského zemského archivu v Brně.

Nejvýznamnější částí jeho profesního života je heraldika a vexilologie. Spolupracuje s brněnskou společností Alerion[p 1] zabývající se výrobou vlajek, praporů, znaků, odznaků, výšivek a dalších předmětů, v níž zastává místo herolda (heraldika).[9][10] Navrhuje komunální[11][12] i osobní znaky, vlajky a prapory ve formě odborné rešeršní i praktické kresebné tvorby.[13][14][15]

Navrhl například znak a vlajku obce Dolní Hořice, kdy vycházel jednak z pracovních návrhů předložených obcí, dále ze základních historických skutečností a z požadavku na použití obecné figury netopýra odkazující na místní dominantu, jíž je Chýnovská jeskyně, a heroldské figury tří červených kosmých břeven ve stříbrném poli (ze znaku Hořických z Hořic).[16] Dalším příkladem jeho práce na poli komunální heraldiky a vexilologie jsou symboly města Zásmuky. Město v roce 2016 vzhledem k tomu, že jeho historický znak nebyl uveden v Registru komunálních symbolů, požádalo společnost Alerion o jeho kodifikaci a vytvoření chybějící vlajky města. Tyto v návrhu obsažené symboly byly poté předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k posouzení a schválení, aby mohla být vlajka předsedou Sněmovny udělena městu, což Zdeněk Kubík provedl.[17] Velmi originální je jeho realizace komunálních symbolů Otvovic,[18] rodiště a bydliště zpěvačky Lucie Bílé. Jeho první, ještě studentskou prací z roku 1998, byla vlajka městyse Nové Veselí, známého letním bytem prezidenta Miloše Zemana ve zdejší bývalé tvrzi.

Po odborné stránce se Zdeněk Kubík příležitostně vyjadřuje pro televizi,[19] rozhlas[20] i noviny k tématům dějin, hierarchie a precedence (protokolu) z oblasti státní a zemské symboliky.[21][22][23]

Z jeho realizací v poslední době jmenujme např. tyto obce a města:

B Bělušice, Bernartice, Běstvina, Běšiny, Bílý Kámen, Boharyně, Bohumilice, Bolkov, Bratříkovice, Bražec, Brno-Nový Lískovec, Břevnice, Březina, Březová nad Svitavou, C Cerekvička-Rosice, Č Čakov, Čeložnice, Čeminy, Černá Hora, Černiv, Černovice, Čestice, Čichalov, Čížkov, D Dlouhá Lhota, Dolánky nad Ohří, Dolní Brusnice,[p 2] Dolní Habartice, Dolní Hořice,[24] Dolní Žandov, Domašov nad Bystřicí, Drahov, Drobovice, Dunice, F Františkov nad Ploučnicí, H Hajany,[25] Hanušovice, Hartmanice,[p 3] Hatín, Hlubyně, Hodonín,[p 4] Hluboká, Hodov, Horky nad Jizerou, Horní Kounice, Horní Kruty, Horní Poříčí, Horní Poříčí,[p 5] Horní Řepčice, Horosedly, Horšovský Týn, Hořepník, Hradčany, Hranice, Hromnice, Ch Chlum-Korouhvice, Chožov, Chrást, Chrudichromy, Chyjice, Chyše, J Jablonec nad Jizerou, Janůvky, Jarov, Jetětice, Jeviněves, Ježená, Jickovice, Jílové u Prahy,[p 6] Jindřichův Hradec, K Kadolec, Kladeruby nad Oslavou, Klecany,[p 7] Kluky, Kněžičky, Knyk, Kočín, Kořenice, Kostelní Radouň, Kovčín, Kozárov, Kozlany,[p 8] Kozlov, Krajková, Krasíkovice, Krasonice, Křelovice, Křepice, Kuks, Kunčina Ves, Kunštát,[27] Kuřimany, Kuřimské Jestřabí, L Lázně Kynžvart,[p 9] Ledečko, Leskovice, Lesná, Libědice,[p 10] Libkov, Libotov, Lipec, Lipí, Lipovice, Líský, Lišice, Líšťany, Lochousice, Lužany, M Malá Lhota, Malešov, Malovice, Martinice u Onšova, Mašťov,[p 11] Mečichov, Menhartice, Město Libavá, Mezno, Míčov-Sušice, Miřejovice, Mířkov, Mišovice, Míšov, Mlékosrby, Mnichovice,[p 12] Moraveč, N Načešice, Naloučany, Našiměřice, Olomouc-Nedvězí,[p 13] Nemyčeves, Nestrašovice, Neurazy, Nevratice, Nová Ves, Nové Mitrovice, O Olešná, Olšovice, Oplot, Osek, Osek, Ostrov, Otín, Otvovice, P Petrov, Podmoky, Podmyče, Podolí, Polánka, Polná na Šumavě, Praha-Dubeč, Praha-Zbraslav, Prášily, Předslav, Přešťovice, Psáře, Puchlovice, R Radostín nad Oslavou, Rojetín, Rouchovany, Rousměrov,[p 14] Rozseč, Rybná nad Zdobnicí, Ř Řehenice, Řitonice, S Sedlec, Selmice, Slatina, Sloveč, Skuhrov, Skuteč, Smržov, Stanovice, Staňkov, Starý Poddvorov,[p 15] Stříbřec, Sulice, Svojkovice, Svrkyně, Š Šebestěnice, Šimonovice, T Tašov, Tetín, Troubsko, Třebčice, U Uhelná Příbram, Ú Úboč, Újezd, Újezd u Plánice, Úmonín, Útvina,[p 16] V Velké Hamry, Velký Luh, Veselá, Vestec, Vinec, Vílanec, Vlkaneč, Vojníkov, Volfířov, Vratislávka, Vrbčany, Vrbičany, Všehrdy, Všenice, Výžerky, Z Zaloňov, Zalužany, Zábeštní Lhota, Zájezdec, Zálší, Záluží, Zásmuky, Zelenecká Lhota, Zvěstov, Ž Žernovice, Žďár, a mnoho dalších.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • KUBÍK, Zdeněk; PAVELKOVÁ, Jindra. Erbovní listina pro Karla Bedřicha Kübecka (1780-1855) ve fondu rukopisů a starých tisků Moravské zemské knihovny v Brně. Archivní časopis. Praha: Odbor archivní správy a spisové služby MV 62. Roč. 2012, čís. č. 1, s. 60–68. (česky) 
  • KUBÍK, Zdeněk. Nečekaný objev epitafu v presbytáři chrámu sv. Jakuba v Brně aneb Retrospektivní titulatura, erb a "barokní bublifuk". Genealogické a heraldické informace. Brno: Moravská genealogická a heraldická společnost. Roč. 20 (35), 2015 (vyd. 2016), s. 129–136. (česky) 
  • KUBÍK, Zdeněk. Nejen dva královské znaky v kostele sv. Jakuba v Brně: zpráva o nich, jejich blasonování, historizování a restaurování. Vlastivědný věstník moravský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Roč. 69 (2017), čís. 3, s. 209–219. Dostupné online. (česky) 
  • KUBÍK, Zdeněk. Pozoruhodná bitevní či turnajová scéna v gotickém sále někdejšího hradu ve Velkém Meziříčí. Vlastivědný věstník moravský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Roč. 71 (2019), čís. 2, s. 105–119. (česky) 
  • KUBÍK, Zdeněk. Tinktury úplného erbu Heltů z Kementu v rámci aliančních znaků renesanční malířské výzdoby arkádové loggie vnitřního nádvoří zámku ve Velkém Meziříčí. Genealogické a heraldické informace. Brno: Moravská genealogická a heraldická společnost. Roč. 24 (39), (2019 [vyd. 2020]), s. 107–132. (česky) 
  • KUBÍK, Zdeněk. Unikátní freska s erbem křídla ze 13. století ve Velkém Meziříčí: objev nejstaršího zobrazení úplného šlechtického znaku v heraldických tinkturách u nás. Genealogické a heraldické informace. Brno: Moravská genealogická a heraldická společnost. Roč. 24 (39), (2019 [vyd. 2020]), s. 5–26. (česky) 
  • KUBÍK, Zdeněk. 100 let státních symbolů: Síla a tradice trikolory. Živá historie. 2020, čís. 5, s. 24–27. Dostupné online [cit. 2020-10-06]. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Alerion je tzv. nadpřirozená obecná heraldická figura v podobě rozkřídlené orlice bez zobáku a pařátů (tzv. zbroje).
  2. Navržení vlajky a interní korekce kresby již uděleného znaku.
  3. Korekce a registrace historického znaku (věže i prostice solné) i návrh vlajky.
  4. Korekce a registrace historického znaku i privilegia a překreslení již udělené vlajky.
  5. Navržení vlajky a interní korekce kresby již uděleného znaku.
  6. Korekce a registrace historického znaku.[26]
  7. Revokace vlajky (udělení nové heraldické) a interní korekce kresby již uděleného znaku.
  8. Revokace znaku (tzv. zbroje kozla) a vlajky (udělení nové heraldické).
  9. Korekce (tzv. zbroje) a registrace historického znaku i návrh vlajky.
  10. Navržení vlajky a interní korekce kresby již uděleného znaku.
  11. Korekce a registrace historického znaku i návrh vlajky.
  12. Korekce (tinktur) a registrace historického znaku i návrh vlajky.
  13. Znak a vlajka nemůže být v Registru komunálních symbolů, protože Nedvězí není samostatnou obcí ani městskou částí.
  14. Revokace vlajky (udělení nové heraldické) a interní korekce kresby již uděleného znaku.
  15. Revokace vlajky (udělení nové heraldické) a interní korekce kresby již uděleného znaku.
  16. Registrace historického znaku a návrh vlajky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOZAR, Tomáš. Komunální heraldika v okrese Chrudim po roce 1989. , 2018 [cit. 2020-10-05]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Martina Bolom-Kotori. s. 34. Dostupné online.
  2. LOSKOT, Tomáš. Svobodný "mládenec" s vášní pro erby. Týden. Empresa Media, a.s.. Roč. 2021, čís. 6, s. 52–56. Dostupné online [cit. 2021-10-01]. (česky) 
  3. Bystřicko ... ráj Vysočiny. Významní lidé Bystřicka [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  4. JURMAN, Hynek. Město na bystré vodě: Bystřice nad Pernštejnem. 2. vyd. Bystřice nad Pernštejnem: město Bystřice nad Pernštejnem, 2019. Kapitola IX. Bystří lidé z bystrého města, s. 209. (česky) 
  5. a b VOZAR, Tomáš. Komunální heraldika v okrese Chrudim po roce 1989. , 2018 [cit. 2020-10-05]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Martina Bolom-Kotori. s. 84. Dostupné online.
  6. Základní škola T. G. Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  7. Alerion. Heraldická kancelář. Heraldik a vexilolog naší společnosti PhDr. Zdeněk Kubík [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  8. Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  9. Alerion. Náš tým [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  10. Jaroslav Matějka. BYZNYS ŽIJE: Vlajky vyrábí pro úřady, hasiče i policii v Angole [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  11. SÝKOROVÁ, Lucie. Městské symboly. Má vaše město či obec historický znak? Nechte zhotovit i vlajku, vyzývá heraldik. Veřejná správa. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky. Roč. 2016, čís. 13, s. 13–16. Dostupné online. (česky) 
  12. PETRUŽELOVÁ, Šárka. Jak vzniká obecní znak? Vyzpovídali jsme heraldika. Pro města a obce. Roč. 2015, čís. červenec, s. 8–9. Dostupné online. (česky) 
  13. PROKOPOVÁ, Milada. Růži nechte Rožmberkům. Raka Žižkovi. Znak má jasná pravidla. 5PLUS2. Roč. 24. června 2016, s. 2–3. Dostupné online. (česky) 
  14. Milada Prokopová. Osobní „erb“ může mít každý, nesmí z něj ale udělat parodii [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  15. KRČMÁŘ, Jan. Jak si udělat rodový erb. ForMen. 2020, roč. 14, čís. 1, s. 32–35. Dostupné online. (česky) 
  16. Návrh znaku a vlajky pro obec Dolní Hořice [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  17. Zasedání zastupitelstva města Zásmuky 12. května 2016 [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  18. PETRUŽELOVÁ, Šárka. Jak vzniká obecní znak? Vyzpovídali jsme heraldika. Pro města a obce. Roč. 2019, čís. prosinec, s. 36–37. Dostupné online. (česky) 
  19. ČT24. Za špatně vyvěšenou státní vlajku hrozí pokuta až 10 tisíc [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  20. Český rozhlas Plus. 100 let státní vlajky. Zdeněk Kubík hostem ranního vysílání Českého rozhlasu Plus [online]. Březen 2020 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  21. Michal Bernáth. Česká šlechta by naše státní symboly poznala, designéři z nich ale občas dělají paskvil, říká heraldik [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  22. Milada Prokopová. Na počest věrozvěstů zavlají dvě vlajky Moravy. Každá má jiné příznivce [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  23. Radka Římanová. Český lev pochází z Moravy [online]. Týden [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  24. Registr komunálních symbolů: Dolní Hořice [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. 
  25. Registr komunálních symbolů: Hajany [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. 
  26. Registr komunálních symbolů: Jílové u Prahy [online]. [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  27. Registr komunálních symbolů: Kunštát (znak a vlajka) [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOZAR, Tomáš. Komunální heraldika v okrese Chrudim po roce 1989. , 2018 [cit. 2020-10-05]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Martina Bolom-Kotari. s. 34. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Zprávy 28. 10. 2021, 9:07. Státní svátek České republiky. Státní symboly a tvorba znaků. Zdeněk Kubík heraldik a vexilolog. cnn.iprima.cz [online]. CNN Prima news [cit. 2021-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-29.