Přeskočit na obsah

Šach (Volfířov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šach
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVolfířov
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel19 (2021)[1]
Katastrální územíŠach (2,67 km²)
PSČ380 01
Počet domů27 (2021)[2]
Šach
Šach
Další údaje
Kód části obce184918
Kód k. ú.784915
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šach (německy Schach) je vesnice, část obce Volfířov v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží zhruba 2,5 kilometru severozápadně od Volfířova v západní části Dačické sníženiny. V roce 2011 zde trvale žilo 22 obyvatel.[3]

Název obce pochází ze středohornoněmeckého schache – tj. les či křovina, a značí osadu ležící při kraji takového porostu.[4] Ladislav Hosák uvažoval, že na vesnici bylo přeneseno osobní jméno Šach, které bylo buď totožné s obecným šach – „šachový král“, nebo to byla domácká zkratka některého jména začínajícího na Ša- (např. Šavel, Šalamún), a název označil za jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (z Moravy lze jmenovat ještě Myslík, Štípu, Moravec a Šišmu).[5]

Jednoduchá zvonice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1385.[6] Po husitských válkách se ves dostala k telčskému panství, jehož součástí zůstala až do roku 1849. V roce 1843 podle záznamů ve vceňovacím operátu žilo v Šachu 188 obyvatel ve 28 domech a 44 domácnostech. Desátky byly odváděny faře ve Volfířově a na panství Telč. Je zde také uváděn 1 mlynář, což svědčí o existenci mlýna. Elektrifikace se obec dočkala až v roce 1943, když byla připojena na síť ZME Brno.

Na okraji katastru vsi bývala atypická stavba tzv. majestátního kostelíka svatého Ducha, který byl postaven po Rudolfovu majestátu (z roku 1609) místními evangelíky spolu s evangelíky z okolních obcí. Pozemek pro stavbu poskytl sedlák a mlynář Martin Lahodný z hospodářství v čp. 12 v Šachu. Po roce 1620 byl kostelík konfiskován římskokatolickou církví a přejmenován na kostel svaté Trojice. Katolíky byl užíván jen jednou ročně o Svatodušních svátcích. Po vydání tolerančního patentu byla žádost šachovských „bludařů“ o vrácení neudržovaného a rozpadajícího se kostelíka římskokatolickou církví zamítnuta. Nově ustanovený toleranční sbor si proto postavil v roce 1783 novou společnou modlitebnu v sousední Velké Lhotě. Pozůstatky kostelíka svatého Ducha jsou zakryty vegetací a zřetelně je možné identifikovat část západní zdi. Tajní evangelíci z obcí Šach, Radlice, Velká Lhota a Brandlín mají zajímavou historii.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 187 155 159 163 177 166 147 103 84 89 55 38 28 22 19
Počet domů 29 29 28 29 30 28 28 26 24 24 22 22 26 27 27

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Šach byl samostatnou obcí v okrese Dačice. Od roku 1960 je částí obce Volfířov v okrese Jindřichův Hradec.[10]

Ve vesnici byla zřízena školní expozitura v letech 1903–1908. Přiškolena byla do Velké Lhoty. V současné době žáci chodí do školy v Dačicích, na první stupeň pak do Velké Lhoty.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187. 
  4. EGGINGER, Josef. Pfarrkirchen der ehemalige Landkreis. [s.l.]: [s.n.], 2018. Dostupné online. S. 35. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 539. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220. 
  7. Eva Melmuková: Patent zvaný toleranční, 1999. Str. 130–139 aj.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 560. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 680–682. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]