Velká Lhota (Volfířov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velká Lhota (Volfířov)
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 154 (2011)
Nadmořská výška 603 m
Lokalita
PSČ 378 58
Součást obce Volfířov
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Morava
Katastrální území Velká Lhota u Dačic (3,9 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°8′27″ s. š., 15°20′7″ v. d.
Velká Lhota
Red pog.svg
Velká Lhota
Velká Lhota, Česko
Další údaje
Kód části obce 178519
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká Lhota (německy Groß Lhota) je ves ležící v okrese Jindřichův Hradec, který je součástí Jihočeského kraje. Nachází se 9,5 kilometru severozápadně od města Dačice. Dříve samostatná obec je nyní součástí obce Volfířov, součástí je osada Poldovka. Nejbližší železniční stanice je ve Dačicích, převažuje zde české obyvatelstvo evangelického vyznání. V roce 1850 měla 311 obyvatel, katastr obce měl v roce 1900 výměru 388 ha. V roce 2005 zde stálo 65 domů. V roce 2011 zde trvale žilo 154 obyvatel.[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Lhota znamenalo ves založenou zpravidla na půdě lesní a do jisté lhůty (podle počtu dohodnutých let) osvobozenou od placení feudálních daní a povinností, říkalo se: být na lhotě. Velká Lhota nesla původně název Rozseč, 1610 s určením za Řečicí, tedy směrem od střediska panství Telče, od roku 1678 již Velká Lhota.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Ves leží na jihu Českomoravské vrchoviny v Přírodním parku Javořická vrchovina, u západního okraje Dačické sníženiny. Směrem k severu hranice katastru zasahuje pod vrch Hradisko 760 m n. m. a na jihu hranice končí na soutoku Radvání a Volfířovského potoka. Vrcholová část Hradiska se vyznačuje plošinou, nad kterou vystupuje věžovitý skalní útvar, asi 7 metrů vysoký, tvořený horizontálně uloženými žulovými lavicemi. V sousedství je ještě několik několik nižších skalek. Vrch Hradisko je oblíbenou turistickou destinací jak místních obyvatel, tak i obyvatel okolních měst a obcí.

Tzv. horní kostel ve Velké Lhotě

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1385.[2] Ves původně vznikla pod jménem Rozseč pod zalesněnou horskou skupinou Javořice-Hradisko vyloučením lesa. Nejdříve, od roku 1385, náležela ke zboží hradu Štamberka. Za husitských válek byl Štamberk pobořen, poté majetek přešel ve druhé polovině 15. století na telčské panství. Ves se od 17. století nazývala Velká Lhota. V roce 1798 byl rozparcelován zdejší dvůr města Telče a vznikla v kopcích mezi vrchy Hradisko a Pivničky osada Poldovka.

Po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II., roku 1781 byla ve vsi vybudována modlitebna ve které se shromažďovali střídavě evangelíci luterského a reformovaného (helvetského) vyznání. Po tzv. protestantském patentu, kde bylo i evangelíkům dovoleno stavět kostely s věžemi, byl vybudován tzv. horní kostel. Z původní modlitebny se pak přístavbou stal tzv. dolní kostel. Vznikl tak ojedinělý Evangelický toleranční areál. Po roce 1918 ve vlastnictví českobratrské církve, pod kterou se spojili obě dosavadní evangelické církve. Do roku 1849 byla Velká Lhota součástí panství Telč v Jihlavském kraji. Od roku 1868 byla přidělena pod pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po osvobození v roce 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Roubená stavba ve Velké Lhotě

Památky a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dva kostely nynější Českobratrské církve evangelické, dříve starší pro věřící augšpurského vyznání novogotický z roku 1876 postaven na místě staršího kostela z roku 1783, mladší v historizujícím slohu dříve pro věřící helvetského vyznání. Klasicistní jednopatrová fara čp. 37 z roku 1838. 2 kostely a 2 fary jedné církve v malé obci jsou od roku 1992 součástí památkově chráněného Evangelického tolerančního areálu.

Spolky[editovat | editovat zdroj]

V obci působily Sadařský spolek (1885), Národní jednota pro jihozápadní Moravu (1886), Evangelický spolek (1920), nyní Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení, Český svaz žen, komorní pěvecký sbor Festivia Chorus sdružující zpěváky z pomezí Jihočeského kraje a Kraje Vysočina.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Celkový pohled na obec[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled na obec
Panoramatický pohled na obec

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů. Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2005. ISBN 80-7275-059-3.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]