Bohumír Matal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bohumír Matal
Narození 13. ledna 1922
Brno
Úmrtí 7. července 1988 (ve věku 66 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Skupina 42 (194248)
Básníci
Malíři
Sochař
Fotograf
Teoretici

Bohumír Matal (13. ledna 1922, Brno7. července 1988, Prudká u Doubravníku) byl český malíř, jeden z nejmladších členů Skupiny 42. Patřil mezi významné představitele brněnské poválečné malby 20. století.


Život[editovat | editovat zdroj]

Bohumír Matal patří k nejvýraznějším osobnostem české poválečné malby. Jeho dílo vypovídá nejen o vytříbeném smyslu pro barvu a malířský prostor, o lásce k hudbě, literatuře a divadlu, ale také o vnitřním postoji člověka, jehož život zasáhla válka, nepřízeň 50. let a příchod totalitního režimu, jehož konce se umělec nedožil.[1]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

S malováním se Bohumír Matal poprvé setkal u svého vzdáleného příbuzného. V 10 letech se mladého Mirka Matala ujal jeho strýc učitel, který viděl jeho velký umělecký talent. Již tehdy mu začal kupovat větší plátna a olejové barvy, kde maloval monumentální realistickou faunu a flóru v nadživotní velikosti. V letech 1937–1941 vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně (prof. E. Hrbek, František Václav Süsser). Na obou uměleckých školách mu bylo nabídnuto předčastné ukončení a dostal akademický titul pro jeho velký talent.

V říjnu 1941 byl zatčen za protifašistickou činnost a deportován do pracovního tábora v Lohbrücku poblíž Breslau. Tam pracoval v řetězárně. Malování se už věnovat nemohl, a tak psal dopisy rodině, které vždy doplnil kresbou. Celkem napsal na dvě stovky dopisů doprovázených tužkovými surrealisticky směrovanými kresbami, které umělec posílal své ženě. Po návratu domů se po tříleté odmlce vrátil k malování.

Skupina 42[editovat | editovat zdroj]

Mirek Matal se stal nejmladším členem Skupiny 42, v jejímž rámci se seznámil s tvorbou Františka Grosse, Františka Hudečka, Jana Smetany, Jana Kotíka a Kamila Lhotáka. Rozvíjel také přátelské kontakty s Jiřím Kolářem, Jindřichem Chaloupeckým a básníkem Ivanem Blatným, který žil v emigraci ve Velké Británii, hudeb- níkem a básníkem Josefem Kainarem. Další z jeho přátel z Brna (CZ) byl spisovatel Milan Kundera, který zůstal v Paříži. Kundera se marně pokoušel Matalovi několikrát uspořádat výstavu v Paříži, ale nepovedlo se obejít tehdejší totalitní režim. Jeho kamarád z dětství byl také spisovatel Bohumil Hrabal, který jezdil ke své babičce a dědečkovi do sousedství.

Jindřich Chalupecký: „Mirek již jako velmi mladý měl sám výstavu v Domě umění v Brně. Kde monumentálními obrazy zaplnil celý tento Dům umění města Brna od shora až dolů a to se již nikdy nikomu nepodařilo.“

Z Německa se vrátil v únoru 1945 ve velmi špatném zdravotním stavu. Po zotavení se začal opět věnovat malbě. V roce 1946 vystavoval v Paříži s dalším mladými československými výtvarníky. Kde měl úspěch u Georga Braque, kam docházel studijně malovat a inspirovat se. Hned v následujícím roce se malíř dočkal samostatné výstavy, kterou mu uspořádal Klub výtvarných umělců Aleš. K nejčastějším námětům Bohumíra Matala patřil člověk a město, civilizace a industrializace - cementárny, papírny atd. První obrazy obsahovaly náměty vzducholodí, přístavů a ulic v dešti, postupně se jeho práce úzce propojila s programem Skupiny 42.

Cyklisté, 1959

Od roku 1946 se v Matalově díle začal objevovat námět cyklisty a to nejen ve smyslu člověka ovládajícího stroj, ale zejména ve smyslu člověka sportujícího. V těchto obrazech Matal dospíval ke geometrizovanému tvarosloví a stálé svébytnější výtvarné formě předznamenávající nástup čistě abstraktních pláten. Od roku 1947 se stále větším zaujetím soustředil na zachycení člověka a stroje. Téma cyklistů převládlo v Matalově tvorbě až do konce 50. let, kdy se struktura obrazů pozvolna mění na stále volnější geometrizovaná barevná pole (Cyklisté, 1959).[2]

Umění, které odráželo jeho život a věčné cykly, vizuální diář umělcovy energie a reflexe. Cyklisté na okruhu nepřipomínají pouze téma Skupiny 42 člověk a stroj, ale také radost z pohybu, kterou Matal, sám vášnivý cyklista, důvěrně znal. Matal měl rád lidi, barvy a život. Tento umělec obnovil všechny výtvarné techniky, které se již neučily l v odborných uměleckých školách. Byl renesančním člověkem, zabýval se kromě výtvarného umění také divadlem, scénografii a o architekturu. Spolupracoval s architekty. Jeho ideálem bylo vytvořit moderní uměleckou huť, propojující architekty, teoretiky, sochaře a malíře. Byl uprostřed kulturního života Brna 50-60. let a lidé se pohybovali na oběžných drahách kolem něho, přitahováni silovým polem jeho umělecké kreativity.[3]

Brněnská skupina Brno 57[editovat | editovat zdroj]

V průběhu 50. let založili Bohumír Matal společně s Jánušem Kubíčkem tzv. brněnskou skupinu později nazvanou Brno 57, ke které se přihlásili i další výrazní umělci – Pavel Navrátil, Josef Kubíček, Karel Hyliš, Vladimír Vašíček, Vladislav Vaculka a architekti Ivan Ruller, Zdeněk Řihák a skladatel Jan Novák. Matalův ateliér na České ulici v Brně se stal místem setkávání a diskuzí. Po srpnových událostech 1968 však umělec začal ztrácet jistotu, zda mezi lidmi, kteří do ateliéru chodí, nejsou udavači a špehové.

Z Brna odešel a usadil se v údolí řeky Prudké u Doubravníku, kde si postupně uzpůsobil starý mlýn pro účely ateliéru. V panenské přírodě nacházel klid pro výtvarnou koncentraci, ale i útočiště před sílícím tlakem komunistického režimu. Do popředí umělcovy tvorby vstoupil zájem o pravoúhlý tvar a čistotu barevného tónu. Začal rozvíjet konstruktivisticky orientovaný cyklus obrazů nazvaných Přítomnost člověka, v němž vertikální konstrukce svírá barevné plochy.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dva obrazy ze zmíněného cyklu náleží do sbírek Muzea města Brna. Zatímco v prvním z roku 1968 spatřujeme dozvuky umělcovy informální etapy a odkazy k malbě Skupina 42, jako jsou živé tahy štětcem, stopy vytvořené litím barvy, dialog pastózní struktury s lazurní malbou, kontrast stínů a světelných forem, pozdější plátno z roku 1970 je vystavěno na čistotě barevného tónu, hladké ploše, přesném vymezení jednotlivých barevných polí a zájmu o lineární znak. Spojujícím rysem je nehledě na odlišnost malířského pojetí jednotlivých obrazů všudypřítomný náznak lidské figury. Divák ji vnímá spíše podprahově, jako „otisk“ lidské existence v okolním světě či dokonce v nekonečném časoprostoru vesmíru. Není divu, že právě v cyklu Přítomnost člověka Matal dosáhl vrcholu svého malířství. V 60. letech se v Matalově tvorbě objevuje experiment a abstrakce. V této době se věnoval kromě malby také scénografii.

Z politických důvodů byl odloučen z Brna. Opuštění města a přestěhování na bývalý mlýn - malá továrnička v sedmdesátých letech významně zeslabilo nepřetržitý tok návštěv jeho umělekých přátel a dalo Matalovi příležitost nastolit novou éru tvorby. V jeho cyklech „Lidská přítomnost“, „Ptačí herci“ nebo „Monumenty“ se začali více objevovat jednotliví lidé. Později, v osmdesátých letech se soustředil i na menší plátna, portréty svých přátel a známých, ale jeho silnou stránkou byly stále monumentální práce.

Bohumír Matal, 1959, nástěnná malba v přízemí administrativní budovy BVV, Brno, Veletržní.

Jeho velice známé dílo můžeme najít v Praze, hlavním městě České republiky, kde na letišti Václava Havla, umělcova mozaika ze 60. let 20. stol. Rozsáhlá mozaika v konferenční síňi hotelu International Brno. Díla měl také na Mezinárodním veletrhu Brno. Také v ZOO Brno. Známá mozaika Lev na budově spořitelny v místě, kde se stýkají ulice Křídlovická a Křížová. Zde stávala podle pamětníků až téměř do konce II. světové války hospoda U modrého lva. Mnoho jeho děl nebylo zveřejněno pod jeho jménem. Kvůli tehdejšímu politickému režimu mu byla zakázána spolupráce na revitalizaci vitráří katedrálních oken kostela sv. Jakuba v Brně.

Podrobnější informace o Bohumíru Matalovi – realizace v architektuře si můžete přečíst Bakalářskou práci od Soňi Večeřové : https://is.muni.cz/th/329096/ff_b/DIPLOMOVA_PRACE_-_Matal.txt

Některé z jeho maleb mají barvu světla slunečních paprsků prodírajících se přes vitráže, kde barva vyplňuje ohraničené plochy, jako lidský život vtěsnaný do danného řádu. S odhlédnutím od období kdy dával přednost prinipu nahodilosti, zůstával věrný svému stylu výrazných obrysů a vibrantních ploch. Jelikož dával přednost malbě, barva byla důležitým rysem, s výjimkou kreseb z válečného pracovního tábora a posledních kreseb před smrtí. Tematicky se vracel k obrazu světa, zhuštěného do geometrických, často kruhových forem, v nihž nechyběly prvky člověka.

Bohumír Matal pracoval a studoval, se zájmem o teorii umění, odpor vzduchu, moduly obíhajících na oběžné dráze, měsíční cykly. Jeho malby jsou vždy promyšlené. Měl vysoce vyvinutou intuici, jak dosvědčují jeho poslední černobílé kresby „Nahý v trní“ a „Hlavy“, které vyvolávají existencionální otázky o smyslu našeho života a o tom, co po něm následuje. Cítíme, že se tu umělec s neuvěřitelnou energií, citlivostí a schopnostmi zamýšlí nad stejnými otázkami, před nimiž stojíme i my a kvůli nimž je jeho práce stále tak aktuální.

Akademický malíř Bohumír Matal po delší nemoci 7. července 1988 zemřel v rodinném kruhu ve svém Mlýně v Prudké u Doubravníku.

Byl nadčasový a maloval později hodně vesmír, kde měl vize, které komentoval, že z vesmíru později budeme brát veškerou energii. Hovořil, že jeho poslední obrazy nejsou "ABSTRAKTNÍ" ale opět realistické, a že odborníci umění na to přijdou, až bude po smrti... Tak všichni věříme že jeho dílo bude stále více oceněno![5]

Spolek přátel výtvarného umění, z.s. - Výstava Bohumíra Matala v Londýně[editovat | editovat zdroj]

Spolek přátel výtvarného umění, z.s. založený a vedený Lenkou Zuzanou Květovou a asistentkou Lenkou Komínkovou při své záslužné kulturní činnosti se v poslední době ujal velmi zajímavé události, uspořádání výstavy Bohumíra Matala v Londýně v Clerkenwell Gallery a Frameless Gallery. "Zakázaný umělec ze Srdce Evropy, 70 a 80. léta." Jednalo se o velmi významnou událost, jelikož Bohumír Matal je nesporně jedním z nejvýznamnějších představitelů malířské generace 20. století. Byl významným členem Skupiny 42 a Skupiny Brno 57, kterou sám založil. Byl zakladatelem a celoživotně působil ve Sdružení "Q", které jako jediná organizace u nás sdružuje představitele všech uměleckých oblastí.

Přesto, že jeho tvorba vyrůstala z mimořádné a silné tvůrčí energie, nebylo mu umožněno získat v Evropě a ve světě takové postavení, které mu právem náleží. Byl to důsledek totalitních poměrů, které jeho osobě ani jeho umělecké tvorbě nebyly nakloněny. Tato poslední výstava by postupně měla a mohla přispět k nalezení té pozice ve výtvarném umění, kterou si Matal zaslouží. Tato akce byla nejenom podpořena jeho blízkými přáteli, ale nalezla velké pochopení i u významných institucí a jejich představitelů, kteří vyjádřili svou podporu a převzali nad ni záštitu. Byl to Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna; Martin Landa, starosta městské části Brno-Střed a JUDr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje. Byly to také vysoké školy uměleckého směru, Národní galerie v Praze, Galerie KODL a další.[6]

Lze si jen přát, aby na tuto akci postupně navázala řada dalších výstav, aby se jméno a vrozený talent Bohumíra Matala začlenilo do kontextu evropského a světového malířství zmínil v dopise prof. Ing. arch. Ivan Ruller z Vysoké učení technické v Brně.

Spolek přátel výtvarného umění, z.s.[editovat | editovat zdroj]

Jejich členové:

Lenka Zuzana Strobl - Květová, Ing. Petr Durna MEngSc,

Ing. Arch. Radim Javůrek, Prof. Dr. Miloš Štědroň CSc, BcA. Lenka Komínková (Assistant).

Prof. Dr. Miloš Štědroň CSc je narozen v Brně, známí muzikolog a Matalův přítel a zakladatel "festivalu Brno Janáček".

Leoš Janáček je samozdřejmě světově proslulý hudební skladatel, který strávil velkou část svého pracovního života v Brně.

Matalovy realizace[editovat | editovat zdroj]
  • Scénické návrhy
  • Realizace v architektuře
  • Studie, modely a skici pro užitou tvorbu
  • Knižní grafika a ilustrace
  • Scénografie

Samostatné výstavy

  • 1998 Dum umení mesta Brna, 18. 12. 1998 - 31. 1. 1999. Bohumír Malal. Katalog výstavy. Dum umení mesta Brna, 18. 12. 1998 - 31. 1. 1999.

Dum umení mesta Brna. Texty v katalogu Bohumír Malal. Katalog výstavy. Dum umení mesta Brna, 18. 12. 1998 - 31. 1. 1999.

Dum umení mesta Brna: Petr Holý, Lada Hubatová-Vacková, Jan Kacer, Ludvík Kundera, Pavel Liška, Marcela Macharácková, Antonín Pridal,

Petr Spielmann, Katerina Svobodová, Igor Zhor.

Spolek přátel výtvarného umění, z.s. založený a vedený Zuzanou Květovou. Podpořili Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna; Martin Landa, starosta městské části Brno-Střed a JUDr. Michal Hašek,

hejtman Jihomoravského kraje.


Spolecné výstavy

  • 1946 Art Tchécoslovaque - Mladé ceskoslovenské umení 1938-46. Galerie La Boëtie, Paríž 14. 6. - 14. 7. ; Brusel; Lutych. Texty v katalogu P. Hilber, Jirí Kotalík.
  • 1947 Jonge tsecho-slowaaksche Schilderkunst. Antwerpsch Genootschap voor Schone Kunsten 1947, Antverpy, 8. - 19. 2.
  • 1947 Moderne Kunst der Tschechoslowakei. Kunstmuseum, Luzern, 20. 7. - 7. 9. Texty v katalogu P. Hilber, Jirí Kotalík.
  • 1963 Konfrontace brnenských tvurcích skupin Brno 57, M Brno, Parabola, Profil. Dum umení mesta Brna, 7. 4. - 11. 5.
  • Texty v katalogu Zdenek Kudelka, Jaromír Zemina, Petr Spielmann, Jan Maria Najmr, Václav Zykmund, Igor Zhor.
  • 1963 Skupina 42. Retrospektivní výstava obrazu, plastik, grafiky a fotografie z let 1938-49. Mánes, Praha; Dum umení mesta Brna, Dum pánu z Kunštátu, září. Text katalogu Jirí Kotalík.
  • 1963 Umení 1900–1963. Alšova jihoceská galerie, Hluboká nad Vltavou. Texty v katalogu Bohumil Houdek, Vera Linhartová.
  • 1970 Výstavy tvurcího Sdružení Q Brno (od roku 1970 dále).
  • 1979 Ceské malírství 20. století ze sbírek Galerie výtvarného umení v Ostrave. Dum umení mesta Brna, 9. 3. - 16.4. Text katalogu Eva Trnková.
  • 1980 Ceské malírství a socharství XX. století ze sbírek Galerie výtvarného umení v Olomouci. Dum umení mesta Brna, 13. 1. - 10. 2. Text katalogu Eva Pazderová.
  • 1993 Skupina 42 po 50 letech. Galerie Vltavín, Praha, 7. - 27. 1. Text katalogu Zbynek M. Duda.
  • 1995 Skupina 42. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, 2. - 31. 10. Texty v katalogu Petr Pavlinák, Zbyšek Malý.
  • A MNOHO DALŠÍCH ..

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ILONA, Víchová. výtvarného umění historik, Praha. Praha : [s.n.].  
  2. VÍCHOVÁ, Ilona. ,výtvarného umění historik, Praha. [s.l.] : [s.n.].  
  3. MGA. KARIN, Písaříková, PhD.. MgA. Karin Písaříková, PhD. Výtvarná umělkyně a kurátorka, v současnosti pracuje jako odborný asistent na Joshibi University of Art and Design v Tokiu.. [s.l.] : [s.n.].  
  4. ILONA, Víchová. výtvarného umění historik, Praha. [s.l.] : [s.n.].  
  5. HLUŠIČKA, Ph. Dr. Jiří. The Hascoe Collection of Czech Modern Art. Praha : [s.n.], 2004.  
  6. Dopis prof. Ing. arch. Ivan Ruller, Vysoké učení technické v Brně.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]