Přeskočit na obsah

Franjo Fiala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franjo Fiala
Franjo Fiala (Glasnik Zemaljskog muzeja u Sarajevu, 1898)
Franjo Fiala (Glasnik Zemaljskog muzeja u Sarajevu, 1898)
Narození14. dubna 1861
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. ledna 1898 (ve věku 36 let)
Sarajevo
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnostčesko-rakouská
Alma materNěmecká vysoká škola technická v Brně
Povoláníchemik, archeolog, muzejník a botanik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franjo Fiala (česky František, německy Franz, 14. dubna 1861 Brno28. ledna 1898 Sarajevo) byl česko-rakouský chemik, archeolog, paleontolog a botanik dlouhodobě působící v Rakouskem-Uherskem okupované Bosně.

Narodil se v Brně, vystudoval chemii na zdejší Německé technice. Během studií byl členem studenstského spolku Corps Marchia Brünn.[1] Po ukončení studií nastoupil v roce 1886 na místo chemika v chemické laboratoři státní tabákové továrny v Sarajevu v Bosně, ovládané od roku 1878 Rakouskem-Uherskem. V Bosně posléze začal používat bosenskou podobu svého jména František, Franjo.

Od mládí se ve volném čase zabýval archeologií. Ve spolupráci s archeologem Janem Kniesem se zapojil se do průzkumu paleolitického sídliště v Jaroslavicích na Moravě.[2] Jeho hlavní archeologické dílo se však vztahuje k pravěkému osídlení Bosny a Hercegoviny. V roce 1892 odešel pracovat jako kurátor-adjunkt do Zemského muzea v Sarajevu, pozici kurátora zde obdržel roku 1896.

Prováděl archeologické a paleologické vykopávky v různých lokalitách Bosny.[3] V jeskyni Megara v horském pásu Bjelašnica jižně od Sarajeva nalezl kosterní pozůstatky jeskynního medvěda (Ursus spelaeus), což představovalo první nález této pleistocenní šelmy v jihovýchodní Evropě a Fiala svými závěry přispěl k úpravám poznatků o výskytu tohoto vyhynulého druhu. Na Glasinaći provedl prehistorické vykopávky, odkryl kůlové obydlí u Ripače a neolitické sídliště Butmir u Ilidže, díky kterému byla identifikována tzv. Butmirská kultura. Jako botanik přispěl k popsání květeny na území pozdější Bosny a Hercegoviny. Jeho botanická autorská zkratka je „Fiala“.

Vykopávky v Butmiru roku 1894

Franjo Fiala zemřel 28. ledna 1898 v Sarajevu ve věku 36 let.[2]

  • Прилози археологији Босне и Херцеговине. In: Glasnik Zemaljskog Muzeja u Bosni i Hercegovini. Jg. 1, 1889, S. 145–159, (Archäologische Beiträge).
  • Прилози Флори Босне и Херцеговине. In: Glasnik Zemaljskog Muzeja u Bosni i Hercegovini. Jg. 2, Nr. 3, 1890, S. 309–315, (Botanische Beiträge).
  • Die Ergebnisse der Untersuchung prähistorischer Grabhügel auf dem Glasinac. In: Wissenschaftliche Mittheilungen aus Bosnien und der Herzegowina. Bd. 1, 1893, S. 126–168; Bd. 3, 1895, S. 3–38; Bd. 4, 1896, S. 3–32; Bd. 5, 1897, S. 3–28; Bd. 6, 1899, S. 8–32. (německy)
  • Die prähistorische Ansiedlung auf dem Debelo brdo bei Sarajevo. In: Wissenschaftliche Mittheilungen aus Bosnien und der Herzegowina. Bd. 4, 1896, S. 38–72. (německy)
  • Das Flachgräberfeld und die prähistorische Ansiedlung in Sanskimost. In: Wissenschaftliche Mittheilungen aus Bosnien und der Herzegowina. Bd. 6, 1899, S. 62–128. (německy)
  • Beiträge zur Flora Bosniens und der Herzegowina. In: Wissenschaftliche Mittheilungen aus Bosnien und der Herzegowina. Bd. 6, 1899, S. 719–743. (německy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Fiala na německé Wikipedii.

  1. Kösener Corpslisten 1930, 24/52
  2. a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  3. FIALA František 14.4.1861-28.1.1898 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Norbert Koniakowsky, Wolf Engert, Hadwin Elstner: Corps Marchia Brünn 1865–1995, Trier 1995.
  • Fiala Franz. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Vídeň, 1957, S. 308.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]