Milan Píka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Ing. Milan Píka
Generál dvou armád
Narození 28. července 1922
Hranice, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 20. března 2019 (ve věku 96 let)
Bratislava, SlovenskoSlovensko Slovensko
Rodiče Heliodor Píka
Vojenská kariéra
Hodnost brigádní generál
Doba služby 1940 – 1945
Sloužil Československo
Složka Československé perutě v RAF
Jednotka 310. československá stíhací peruť RAF
Války Druhá světová válka
Vyznamenání Československo Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem mzchpn
Československo Československá medaile za zásluhy I. stupně čmzz
Československo Československý válečný kříž čvk
Česko Medaile Za zásluhy mzz II. stupně (2002)
Česko Vyznamenání Zlaté lípy vzl
Česko Záslužný kříž ministra obrany České republiky kos III. stupně
Slovensko Pamětní medaile náčelníka Generálního štábu ozbrojených sil Slovenské republiky kos
Slovensko Pamětní medaile ministra obrany SR kos I. stupně
Slovensko Řád Ľudovíta Štúra kos II. třídy
Slovensko Pamětní medaile k 60. výročí Slovenského národního povstání pmsnp
Československo Československá vojenská pamětní medaile za službu v československé armádě v zahraničí pm
Československo Za zásluhy o ČSLA čsla 1 1. stupeň
Československo Za zásluhy o ČSLA čsla2 2. stupeň
Spojené království Defence Medal dm
Česko Čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého čoko2

Milan Píka (28. července 1922 Hranice20. března 2019 Bratislava) byl slovenský a český brigádní generál, člen zahraničního odboje a příslušník RAF. Po komunistickém převratu byl režimem pronásledován v rámci komunistických politických procesů 50. let.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1922 v Hranicích na Moravě, po obsazení nacistickým Německem uprchl s matkou do Rumunska za svým otcem Heliodorem Píkou. Později odcestoval do Francie, kde vstoupil do československého zahraničního odboje a stál u zrodu československé zahraniční armády. Než však mohl kvůli svému věku nastoupit, byla Francie Německem dobyta.

Po pádu Francie odcestoval do Spojeného království, kde se vstoupil do Royal Air Force. Kvůli zrakové vadě se nemohl stát pilotem, ale sloužil zde u pozemního personálu.

Po válce se na popud svého otce dal na studium, studoval právo na Karlově univerzitě. Po komunistickém převratu byl jako kapitán československé armády a pracovník ministerstva obrany v roce 1948 uvězněn. Byl obviněn z přípravy únosu svého otce a spolupráce s britskou rozvědkou. Oficiálně pro nedostatek důkazů byl obvinění zproštěn, ale jako persona non grata byl vyloučen ze studií, degradován a získal umístěnku v dolech v Jáchymově. Nakonec se jáchymovskému trestu vyhnul, když se odstěhoval na Slovensko.[2]

Jeho otec byl v roce 1949 popraven ve vykonstruovaném soudním procesu,[3] přičemž on sám usiloval od té doby o očištění jména svého otce jako oběti justiční vraždy.[4] Nakonec se mu to povedlo až ve společensky volnějších 60. letech, poté co mu generál Ludvík Svoboda navrhl,[5] aby žádal o soudní rehabilitaci.[6]

V roce 2014 jej slovenský prezident Gašparovič a český prezident Zeman současně povýšili do hodnosti brigádního generála. Byl tedy jediným generálem dvou armád – české a slovenské.[7]

Zemřel v březnu 2019 ve věku 96 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Milan Píka (1922 - 2019). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Milan Píka (1922 - 2019). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Politické procesy a političtí vězni. My jsme to nevzdali [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. Milan Píka: Můj otec Heliodor byl před popravou naprosto klidný. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (česky) 
  5. Píka, Milan : P. https://forum.valka.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. 
  6. Proces s Heliodorem Píkou: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. 
  7. Zemřel válečný veterán a generál dvou armád Milan Píka. Synovi popraveného Heliodora Píky bylo 96 let. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (česky)