Bedřich Havlíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mgr. Bedřich Havlíček
Bedřich Havlíček při práci
Bedřich Havlíček při práci
Narození6. října 1922
Valašské Klobouky
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí16. ledna 1994 (ve věku 71 let)
Český Těšín
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtírakovina prostaty
Alma materFF Masarykovy Univerzity
Povoláníhistorik, regionální historik a etnograf
ChoťVlasta
(8.2.1923-4.4.1997)
DětiAleš, Libor
Webhttps://tesinak.cz/bedrich.html
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Manželé Havlíčkovi
Místo posledního odpočinku Bedřicha Havlíčka
Hrob Bedřicha Havlíčka na Česko-Těšínském hřbitově
Ing. Libor Havlíček
Libor Havlíček
Libor Havlíček
Narození4. října 1955
Český Těšín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materOF Ekonomická univerzita v Bratislavě
Povoláníregionální historik
ChoťMarta
DětiBeáta, Libor
Webhttps://tesinak.cz/libor.html
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Havlíček (6. října 1922, Valašské Klobouky16. ledna 1994, Český Těšín) byl středoškolský pedagog, regionální historik, etnograf a vlastivědný pracovník.


Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze sklenářské rodiny, která zapustila ve střediskovém městečku jižního Valašska hluboké kořeny. Vystudoval gymnázium ve Vsetíně, na němž 1941 maturoval. Měl v úmyslu studovat na vysoké škole, ale okupační režim za protektorátu takovou možnost zcela vylučoval. Nastoupil proto na soukromou obchodní školu ve Veverské Bítýšce; zde setrval krátce, neboť jej postihlo totální nasazení. Pracoval v pražském zeměměřičském ústavu (1942–1944). Teprve po válce se zapsal na Filozofickou fakultu Masarykovy Univerzity, kde ukončil studia 1948 dosažením kvalifikace středoškolského profesora v aprobaci dějepis – zeměpis. Na vysoké škole rovněž absolvoval přednášky z muzejnictví a národopisu; kontakty s profesorem Václavíkem motivovaly jeho zájem o příslušné obory na celý život.

Již za středoškolských studií jej plně zaujala regionální historie a národopis Valašska, teprve po osvobození se mohl tomuto zájmu intenzivně věnovat. Do učitelských služeb nastoupil v Českém Těšíně na obchodní akademii, odkud měl z nabízených míst nejblíže do rodného Valašska. Byl inspirován lidovou kulturou, tradicemi a způsobem života moravsko-slovenského pomezí. Získal hodně autentických poznatků z vyprávění pamětníků, pečlivě je zaznamenával, a tak zachoval rozsáhlý sběrný materiál etnografický i historicko-dokumentační.

Tematicky se Bedřich Havlíček věnoval otázkám historického místopisu, vývoji valašského soukenictví, dějinám dělnického hnutí na Valašsko-Kloboucku, důsledkům hospodářské krize ve 30. letech, na sklářskou výrobu, pulčínským pověstem, dějinám hradu Brumov-Bylnice, místopisnému vývoji obce Haluzic, tradicím lidového vyšívání, protifašistickému boji a významnějším úsekům ze středověkých a novějších dějin Valašska. Tyto práce publikoval v Jubilejní čítance o VK (1956), ve Zprávách OM VK (1958 – 1959) a v knižní publikaci o dějinách Vlachovic (1988).

V pozdějších letech se zaměřil především na Těšínsko, kde byly předmětem jeho zájmu hospodářská výstavba okresu Karviná (1965), dělnické boje v OKR za průmyslové revoluce (1968), minulost a přítomnost Českého Těšína (1970), dějiny některých těšínských obcí, stavební památky a pamětihodnosti, lidová architektura a národopisné slavnosti v Dolní Lomné, jejichž zpravodaj Bedřich Havlíček od roku 1969 redigoval. V časopise Těšínsko uveřejnil kolem 70 zpráv o literatuře, nekrologů a jubilejních vzpomínek na významné osobnosti a kulturní výročí. Po dobu celoživotního působení na obchodní akademii v Českém Těšíně připravil na ekonomické povolání několik generací absolventů, stál u zrodu Těšínska (od r. 1957), byl jeho dlouholetým redaktorem; zakládal Muzejní zprávy OVM v ČT, významně se zasloužil o kulturní aktivitu na Těšínsku. Podílel se anonymně na zpracování monografie Český Těšín 1920–1970, neboť v období normalizace měl zákaz publikování.

Mladší syn Libor pokračoval ve zpracování otcovy pozůstalosti a vydal čtyřdílné Kapitoly k dějinám Valašskokloboucka.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Přehledný nástin dějinného vývoje valašskoklobúckého okresu v období feudalismu a kapitalismu. In: Jubilejní čítanka o VK.1956, 55 – 72;
  • Z dějin soukenické a papučářské výroby ve VK. In: JČ o VK, 76 – 89
  • Hrad Brumov v dějinách našeho kraje, I. In: Vlastivědné kapitoly z VK, 1, 1959, 4 – 11
  • Z bojových tradic našeho lidu na VK v letech 1939 – 1945. In: Vlastivědné kapitoly z VK, 2, 1959, 1 – 16
  • Materiály k etnografii, folkloristice a dělnickému hnuti jižního Valašska. In: MM VK 1964
  • Haluzice 1768 – 1968. Z dějin a paměti obce. Haluzice 1968
  • Minulost a přítomnost ČT v hlavních obrysech. ln:T4,1970,1 – 7
  • Kapitoly z dějin obce Komorní Lhotky. In: T 4, 1978, 9 – 17
  • Tradice národopisného výzkumu a národopisných slavnosti v Jablunkově a údolí říčky Lomné. In: Studie o T 14, 1989, 205 – 214.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Red.: B. K 65 let In: T 4, 1987, 23 – 24;
  • Tomolová, V.: Životní jubileum B. H. In: T 4 1992, 31;
  • Prokop, R.: Odešel jeden z nás (nad úmrtím B. H.). In: T 4, 1994, 28 – 29. RP – JVS,
  • Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 5, Vydala Ostravská Universita, Ostrava 1998.
  • Kapitoly k dějinám Valašskokloboucka, Havlíček Libor

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]