Dominik Markus Morgenstern
| Dominik Markus Morgenstern | |
|---|---|
.jpg) Dominik Morgenstern, karikatura od malíře Ivana Sorse (1932) | |
| Narození | 9. května 1875 Královo Pole  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | po 9. květnu 1942 (ve věku 67+) Vyhlazovací tábor Sobibor .svg){kind=small} Generální gouvernement |
| Povolání | podnikatel |
| Děti | Hans Morgenstern Margaretha Rennerová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dominik Markus Morgenstern (9. května 1875 Královo Pole[1] – po 9. květnu 1942 Vyhlazovací tábor Sobibor) byl moravský bankovní úředník židovského původu, majitel reklamní kanceláře, zakladatel několika kin v Brně, vlastník půjčovny filmů a vydavatel kinematografického časopisu.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1901 byl držitelem licence na kinematograf, zprvu provozoval putovní kino a 7. června 1907 (podle jiných záznamů až 8. června) otevřel kinosál s pravidelným promítáním na náměstí Svobody. Vůbec první kamenné kino s pravidelným provozem v českých zemích se jmenovalo The Empire Bio Co. a jeho prvním promítačem byl Vídeňan Josef A. Goldmann. V letech 1913–1914 dům přestavěl stavitel Adolf Bacher a v jeho dvoře vznikl samostatný sál s 323 sedadly. Později bylo kino přejmenováno na Central, po znárodnění v roce 1950 dostalo název Úderka a v provozu zůstalo do 70. let 20. století.[3]
V srpnu 1902 se v Brně oženil s Olgou Deutschovou,[1] se kterou měl syna Hanse (1903–1942)[4][5] a dceru Margarethu (1908–???), provdanou Rennerovou.[6][7]
Central byl v Morgensternově době považován za německé kino, a to jak skladbou návštěvníků, tak i programu.[8] V němčině vycházel také Morgensternův časopis Anzeiger für die gesamte Kinematographen-Industrie, vůbec první kinematografii věnovaná tiskovina v Čechách a na Moravě.[2]
Morgenstern byl také vlastníkem kina Apollo, jež zahájilo provoz 2. června 1914 v domě naproti vlakovému nádraží. V letech 1922 až 1933 je provozoval Československý červený kříž a po několikaleté odmlce, kdy v prostorách sídlila papírnická prodejna, v roce 1941 znovu ožilo kino pod názvem Ohne Pause. Následujícího roku bylo přejmenováno na Ufa OP, od června 1945 se jmenovalo Aktualita 30 a od dubna 1947 až do 1. srpna 1981 Čas.[9]
Po Apollu se jmenovala také půjčovna filmů, kterou Morgenstern provozoval: Apollo-Film-Verleih.[2]
Třetím brněnským kinem, které Morgenstern v Brně otevřel, byl Kapitol, a to v roce 1928. Kinosál v podzemí paláce Morava měl 799 míst a ve své době patřil k nejmoderněji vybaveným kinům v Československu. Provoz vedl Morgensternův syn Jan. Po druhé světové válce byl přejmenován na Družba a kapacita snížena na 450 sedadel. Po roce 1989 byl kinu navrácen původní název, nástup multiplexových kin však nepřežilo a v roce 2003 skončilo.[10]
Sám Morgenstern byl 19. března 1939 na příkaz brněnského gestapa zatčen, vězněn, 28. ledna 1942 deportován transportem U-401 do Terezína a 9. května téhož roku transportem Ax-291 do vyhlazovacího tábora u polského Sobibóru, kde zemřel.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika 17868, sn. 29 [online]. MZA [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c BOUŠOVÁ, Kateřina. Než film promluvil. Němý film 1896–1930. Praha: Nakladatelství XYZ, 2012. 360 s. ISBN 978-80-7388-651-6. Kapitola Byl první, s. 337. (dále jen Boušová).
- ↑ Boušová, str. 338–339.
- ↑ Matrika 17826, sn. 117 [online]. MZA [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Hans Morgenstern [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-07-30 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17827, sn. 62 [online]. MZA [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
- ↑ JANČÍKOVÁ, Markéta; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Margaretha Renner [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-01-18 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Boušová, str. 339.
- ↑ Boušová, str. 339–340.
- ↑ Boušová, str. 340.
- ↑ Boušová, str. 338.
