V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Jaroslav Bakeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
doc. MUDr. Jaroslav Bakeš
Jaroslav Bakeš
Jaroslav Bakeš
Narození 16. září 1871
Blansko Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. října 1930 (ve věku 59 let)
Nadwórna, PolskoPolsko Polsko
Povolání lékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
děd Jindřich Wankel
otec František Xaver Bakeš
matka Lucie Bakešová

Jaroslav Bakeš (16. září 1871 Blansko[1]5. října 1930 Nadvirna, Polsko, dnes Ukrajina[2]) byl lékař-chirurg, sběratel minerálů a cestovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 16. září 1871. Jeho otec František Xaver Bakeš byl učitel, velkostatkář a poslanec moravského zemského sněmu, jeho matka, Lucie Bakešová rozená Wanklová, byla enografka, sociální pracovnice a odborná spisovatelka. V Brně vystudoval první české státní gymnázium.[2] V roce 1895 získal doktorát na vídeňské lékařské fakultě.[3]

Po ukončení studií působil ve Vídni ve Všeobecné nemocnici, po smrti dr. Eduarda Alberta pak mezi lety 1900 a 1902 působil v této nemocnici jako asistent. V roce 1902 se stal primářem na nově zřízené nemocnici v Třebíči, kde působil až do října 1909. Působil jako primář a přednosta III. chirurgického oddělení Moravské zemské nemocnice u sv. Anny.[4] Během první světové války sloužil v brněnské vojenské nemocnici, za tuto svou činnost obdržel roku 1917 Zlatý kříž za statečnost.[2] Od roku 1922 byl ředitel chirurgického ústavu Zemské nemocnice na Žlutém kopci v Brně (od roku 1991 Bakešova chirurgická nemocnice). Společně se svou matkou Lucií a dcerou Věrou Bakešovou-Lesnou založili roku 1928 spolek Dům útěchy a v roce 1945 ústav s názvem Dům útěchy, první léčebný onkologický ústav v republice (dnes Masarykův onkologický ústav).[3] Na tento ústav přispěl T. G. Masaryk darem 2,5 milionu korun a Jaroslav Bakeš odkazem 2/3 svého majetku.[2]

Při lovecké výpravě do Polska onemovněl a na následky onemovnění podlehl. Pohřben byl v rodinné hrobce v Ořechově u Brna.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Během svého života dosáhl čtyř světových priorit, provedl a jako první publikoval choledochojejunostomii a duodenocholedochocystoanastomózu, zkonstruoval jeden z prvních endoskopických nástrojů, choledochopapiloskop a navrhl a zhotovil sadu dilatačních sond s olivkovitým zakončením, které jsou v dnešní době nazývány Bakešovy dilatátory.

Celkem publikoval více než 30 vědeckých prací, prezentoval na kongresech v českých zemích i v zahraničí a demonstroval chirurgické postupy.

Věnoval se lovu, byl sběratelem minerálů a byl také cestovatel (Kanada, Kavkaz). V roce 1930 zemřel na zápal plic.[3] Po smrti odkázal svou světově známou sbírku minerálů Moravskému zemskému muzeu v Brně. Jeho dědeček byl Jindřich Wankel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e NOVOTNÝ, Gustav; VLAŠÍMSKÝ, Pavel. BAKEŠ Jaroslav 16.9.1871-6.10.1930 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. 
  3. a b c Jaroslav BakešEncyklopedii dějin města Brna
  4. NOVOTNÝ, Gustav. Působení MUDr. Jaroslava Bakeše v Třebíči v letech 1902–1909. In: Západní Morava. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2007. ISBN 978-80-7275-075-0. S. 83–106.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]