Milan Friedl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milan Friedl
Narození13. března 1931[1]
Brno,[1] ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. října 2009 (ve věku 78 let)[1]
Praha,[1] ČeskoČesko Česko
Vzdělánístudium herectví na DAMU v Praze[2]
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (DAMU)
Povoláníherec,[3] umělecký recitátor,[2] dramaturg,[2] scenárista,[2] redaktor, pedagog, moderátor[3] hudebních pořadů
Rodičeotec: Antonín Friedl (1890–1958)[2]
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Friedl (13. března 1931, Brno2. října 2009, Praha) byl herec,[3] umělecký recitátor,[2] dramaturg,[2] scenárista,[2] redaktor, pedagog, moderátor[3] hudebních pořadů, zakladatel a ředitel Lyry Pragensis.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ, studia a začátky[editovat | editovat zdroj]

Milan Friedl se narodil 13. března 1931 v Brně jako syn úředníka a posléze ředitele pojišťovny a sběratele exlibris Antonína Friedla (1890–1958).[2] V letech 19461950 absolvoval studium herectví na pražské DAMU.[2] Svoji profesní kariéru hned na počátku směřoval k uměleckému přednesu a recitaci, jenž (spolu s hlasovou technikou a kulturou řeči) také přednášel po dobu mnoha let na dramatickém oddělení pražské konzervatoře a také na DAMU v Praze.[2] Milan Friedl působil nejprve v pražském Ústředním loutkovém divadle,[3][2] poté v Divadle hudby[3][2] či v pražské Estrádě.[3]

Spolupráce s rozhlasem a televizí[editovat | editovat zdroj]

Od padesátých let dvacátého století soustavně spolupracoval s československým rozhlasem a československou televizí především jako recitátor a moderátor hudebních pořadů.[2] Měl kultivovaný, lyrický hlas,[3] jejž uplatňoval ve stovkách rozhlasových a televizních pořadů.[2] Ve spojení se svým odborným rozhledem byl znám (a divácky kladně přijímán)[3] jako seriózní moderátor hudebních pořadů např. televizního cyklu „Hudba z respiria“, také moderoval přenosy z hudebních festivalů Pražské jaro nebo přenosy z Bratislavských hudebních slavností.[2] Jeho hlas zazníval i v řadě krátkých či hraných filmů.[2]

Za všechny jeho filmové role možno jmenovat např. roli příslušníka Sboru národní bezpečnosti (SNB) v detektivním psychologickém dramatu – filmu „Křižovatky“ (režie: Pavel Blumenfeld, 1959)[3] nebo jeho roli studenta při promoci ve filmovém dramatu „Všude žijí lidé“ (Režie: Štěpán Skalský a Jiří Hanibal, 1960)[3] Milan Friedl si také zahrál v TV seriálu Třicet případů majora Zemana (režie: Jiří Sequens, 1974)[3] a v životopisném dokumentu o Jiřině Švorcové z rozsáhlého TV pořadu – cyklu „Po stopách hvězd“ (režie: Marek Škarpa, 2008), kde účinkoval jako její kolega a spolužák.[3]

Lyra Pragensis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1967 založil Milan Friedl komorní sdružení pro hudbu, poezii a výtvarné umění.[2] Jednalo se o divadelní útvar[3] Lyra Pragensis a toto sdružení prakticky až do konce svého života vedl[2] (v letech 19671998 vykonával funkci předsedy umělecké rady a funkci ředitele;[2] od roku 1999 pak zastával funkci hlavního dramaturga a zároveň tu působil jako odpovědný redaktor v Lyře Pragensis vydávaných bibliofilských a grafických edic).[2] Milanu Friedlovi se podařilo z Lyry Pragensis postupně vytvořit elitní kulturní centrum, ve špičkové interpretaci zde uváděl ideově a esteticky působivá díla s nadčasovým vyzněním, vydával zde také četné bibliofilské a kolibří tisky, grafické listy (jakož i např. čtyři soubory exlibris).[2] V průběhu 70. a 80. let 20. století poskytla Lyra Pragensis útočiště umělcům perzekvovaným normalizačním komunistickým režimem, například části souboru zrušeného Divadla za branou v čele s Marií Tomášovou.[2]


Po sametové revoluci[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci v roce 1989 se Milan Friedl podílel na obnově zednářského hnutí v Československu.[2] V roce 1991 založil Nadaci Lyra Pragensis, jež se v roce 2001[p 1] s Friedlovým přičiněním transformovala [3] do nadačního fondu Polyhymnia.[2] V roce 2007 (dva roky před svou smrtí) byl Milan Friedl zvolen předsedou Výboru národní kultury (což bylo občanské sdružení usilující o zachování kontinuity české kultury).[2] Milan Friedl zemřel 2. října roku 2009 v Praze[2] po dlouhé a těžké nemoci[3] ve věku 78 let.

Za celoživotní službu české literatuře obdržel Milan Friedl v roce 2009 Cenu Unie českých spisovatelů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdroj[2] uvádí jako datum transformace Nadace Lyra Pragensis do nadačního fondu Polyhymnia rok 2001, ale zdroj[4] uvádí jako datum této transformace rok 1999. Téhož roku tj. 1999 byla zřízena obecně prospěšná společnost Lyra Pragensis.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Milan Friedl (Narozen 13. 3. 1931 v Brně – zemřel 2. 10. 2009 v Praze) – umělecký recitátor, redaktor, uspořádal výbor z H. Heina. Pedagog, moderátor hudebních pořadů, zakladatel a ředitel Lyry Pragensis. [online]. databáze autorit (Národní knihovna Česká republika) [cit. 2020-06-02]. Autoritní záznam NK ČR; Identifikační číslo: jk01031922. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab TOMEŠ, Josef. Milan FRIEDL (13. března 1931, Brno - 2. října 2009, Praha) – recitátor, dramaturg, scenárista [online]. Biografický slovník českých zemí (BSČZ) (Historický ústav AV ČR) [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p Milan Friedl (13. 3. 1931, Brno – 2. 10. 2009, Praha) – herec, moderátor a recitátor [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  4. a b ŠORMOVÁ, Eva. Lyra Pragensis [online]. Česká divadelní encyklopedie, 2000-01-01 [cit. 2020-06-02]. Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. Eva Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, strany 254—256. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, strany 421 až 422
  • Vedoucí autorského kolektivu a hlavní redaktor Josef Tomeš. Biografický slovník českých zemí (Díl 1. A–J), strana 343
  • Milan Humplík (jednatel Spolku sběratelů a přátel exlibris), Osobnosti českého ex libris, 2005, strana 13
  • Daniel Rubeš – Uzavřené osudy

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]