Gustav Nezval

Gustav Nezval
Gustav Nezval
	Gustav Nezval (1937)
Rodné jméno	Augustin Nezval
Narození	18. listopadu 1907 ; Řečkovice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. září 1998 (ve věku 90 let) ; Praha; Česko
Aktivní roky	1937–1997
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Nezval (18. listopadu 1907 Řečkovice^[1] – 17. září 1998 Praha) byl český divadelní, filmový a televizní herec.

Ve filmech působil ze začátku především v rolích milovníků, po válce pak účinkoval především v různých vedlejších rolích. Jeho nejvýznamnější rolí byla postava Jana Cimbury ve stejnojmenném filmu, natočeném podle románu Jindřicha Šimona Baara. Za tuto roli získal v roce 1942^[2] Národní cenu. Co se týče divadelní kariéry, hrál krátce v Národním divadle, pak u několika venkovských společností, v Divadle Vlasty Buriana a od roku 1942 až do konce své divadelní kariéry působil ve Vinohradském divadle. Byl ženatý s tanečnicí Trudi Nortenovou (vlastním jménem Gertruda Nettlová), s níž měl dva syny, Petra a Jiřího.

Život

Narodil se jako Augustin Nezval v rodině zámečníka Františka Nezvala a jeho ženy Aloisie. Ačkoliv si maminka přála, aby se stal knězem, vystudoval průmyslovku, odešel do Prahy a začal zde pracovat jako stavební kreslič.^[3] V roce 1926 uspěl v konkurzu do Národního divadla a dva roky tam působil jako elév.^[4] Poté vystřídal několik angažmá u různých divadelních společností, působil mimo jiné v Českých Budějovicích (1931–1932), Ostravě (1935–1938), Brně (1938–1941) a také v Praze.^[5] V roce 1942 přišel do Divadla na Vinohradech, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1976.^[6] V osmdesátých letech v tomto divadle občas hostoval, své poslední divadelní představení tam odehrál v listopadu 1997, kdy Vinohradské divadlo (podobně jako Nezval) slavilo své devadesáté výročí. Kromě filmu úspěšně spolupracoval s rozhlasem, od počátku dramatického vysílání Československé televize ho diváci vídávali na obrazovce v mnoha inscenacích a seriálech.^[7]

V červenci 1937 se oženil s Trudi Nortenovou, s níž prožil šťastné manželství, které ukončila až její smrt v roce 1994. Byl jedním z mála herců, který se zastal své kolegyně Jiřiny Štěpničkové, když byla obviněna z kolaborace.

V roce 2005 vydala Pavlína Vajčnerová o Nezvalovi profilovou knížku Gustav Nezval: Oči spíše sympatické.

Filmografie

1937 Armádní dvojčata (npor. Zdeněk)
1937 Jarčin profesor (dr. Karel Stržický)
1938 Děti na zakázku (MUDr. Karel Matys)
1938 Ideál septimy (Ing. Ivan Kareš alias skladatel Michal Martan)
1939 Dvojí život (povaleč Slaba)
1939 Osmnáctiletá (Antonín Perný)
1939 Ženy u benzinu (sedlák Karel Loukota)
1940 Babička (Černý myslivec)
1940 Maskovaná milenka (Leon z Costy)
1940 Muzikantská Liduška (Toník Jareš)
1940 Pelikán má alibi (vrchní komisař Moudrý)
1941 Jan Cimbura (Jan Cimbura)
1941 Noční motýl (npor. Varga)
1941 Muži nestárnou (lesník Jan Parner)
1941 Tanečnice (princ Maxmilián ze Sylvánie)
1944 Děvčica z Beskyd (Tomáš Hanulík)
1944 Počestné paní pardubické (rychtářský písař Prokop Trubka)
1946 Muži bez křídel (Petr Lom) – Film oceněný Velkou cenou na MFF v Cannes 1946
1947 Nikola Šuhaj (Nikola Šuhaj)
1948 Ulica Graniczna (role neurčena)
1949 Vzbouření na vsi (Valenta)
1950 DS 70 nevyjíždí (dr. Vítek)
1950 Veselý souboj (mjr. Zahrádka)
1952 Plavecký mariáš (Šebek)
1953 Expres z Norimberka (plk. Prokop)
1953 Ještě svatba nebyla (Francek Gajdoš)
1956 Nevěra (Lang)
1957 Legenda o lásce (hvězdopravec)
1958 Hlavní výhra (číšník)
1958 Zatoulané dělo (plk. Hanzlík)
1959 Mstitel (zedník Kryštof)
1959 Zkouška pokračuje (herec)
1961 Malý Bobeš (Libra)
1962 Prosím, nebudit (Petr Parléř)
1962 Vánice (chatař na Výrovce)
1969 Hvězda (Roman)
1970 Velká neznámá (profesor)
1971 Šance (překladatel)
1973 Dny zrady (dr. Kamil Krofta)
1974 Sokolovo (mjr. Vrbenský)
1975 Akce v Istanbulu (Kment)
1982 Šílený kankán
1987 Šašek a královna
1998 Je třeba zabít Sekala (sedlák Štverák)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 130, ISBN 80-86182-51-7.
↑ Pavlína Vajčnerová: Gustav Nezval: Oči spíše sympatické, Brána, Praha, 2005, ISBN 80-7243-265-6, str. 15.
↑ Archivovaná kopie. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-31.
↑ Český film : herci a herečky II, s. 300.
↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3.
↑ Český film : herci a herečky II, s. 302.

Literatura

Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 68
Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 178–180, 196, 225, 231, foto 465, 466, 471, 473, 474, 518, 615, 636
Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 168, 292, ISBN 978-80-200-1502-0
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 95, 186, 194, 339, 493.
Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 299–302.
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 402, 478, 486, 499, 660–1
Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju, vyd. Čs. filmový ústav, 1990, str. 119-121
Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 68, 130, 166, 235–6, ISBN 80-86182-51-7
Stanislav Motl: Prokletí Lídy Baarové, Rybka Publishers, Praha, 2002, str. 120, 137, 176, 214, ISBN 80-86182-61-4
V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 259, 349, 350
Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 543–546.
Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 61, 65, 83, 183, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 452.
Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 120, 132, 181, ISBN 80-85837-35-8
Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 104, ISBN 978-80-7388-552-6
Pavlína Vajčnerová: Gustav Nezval: Oči spíše sympatické, Brána, Praha, 2005, ISBN 80-7243-265-6
Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 155, 177, ISBN 80-207-0485-X
Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Nezval na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Nezval
Gustav Nezval v databázi Archivu Národního divadla
Gustav Nezval v archivu Národního divadla Brno
Gustav Nezval ve Filmovém přehledu
Gustav Nezval v Česko-Slovenské filmové databázi
Gustav Nezval ve Filmové databázi
Gustav Nezval na Kinoboxu
Gustav Nezval v Internet Movie Database (anglicky)
Gustav Nezval v Encyklopedii dějin města Brna

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 130, ISBN 80-86182-51-7.

[3] Pavlína Vajčnerová: Gustav Nezval: Oči spíše sympatické, Brána, Praha, 2005, ISBN 80-7243-265-6, str. 15.

[4] Archivovaná kopie. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-31.

[5] Český film : herci a herečky II, s. 300.

[6] Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3.

[7] Český film : herci a herečky II, s. 302.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]