Kapitulní děkanství (Olomouc)
| Kapitulní děkanství | |
 Nádvoří kapitulního děkanství s věžovou kaplí sv. Barbory a kostelem sv. Anny | |
| Poloha | |
|---|---|
| Adresa |
Olomouc,  Česko |
| Souřadnice | 49°35′54″ s. š., 17°15′42″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 13759/8-3756 (PkMISSezObr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kapitulní děkanství je jedním z historických objektů tvořících celek olomouckého hradu, národní kulturní památky. Slouží jako sídlo Arcidiecézního muzea Olomouc.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Rezidence olomouckých kapitulních děkanů vznikla postupným spojováním několika samostatných objektů:
- gotického Nového hrádku s okrouhlou obrannou věží (dnes kaplí sv. Barbory) na východě,
- kapitulního děkanství na západě a
- purkrabství uprostřed areálu.
Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]
Pozemek pro stavbu děkanství získal roku 1267 děkan Bartoloměj od krále Přemysla Otakara II. V roce 1306 byl v kapitulním děkanství ubytován a 4. srpna zavražděn poslední Přemyslovec, král Václav III. Tuto událost připomíná kamenná pamětní deska z 19. století umístěná na tzv. „Krvavé pavlači“.
V roce 1524 došlo k celkové renesanční přestavbě. Když během 16. století olomoucký hrad ztratil na významu, byly všechny tři dosud samostatné celky, Nový hrádek, děkanství i purkrabství, definitivně propojeny v jednu budovu. Během 18. století pak došlo k její barokní přestavbě, vzniklo nové křídlo s kočárovou remízou, reprezentační interiéry získaly bohatou štukovou a malířskou výzdoba a byl rozšířen hospodářský dvůr. V 19. století byla na severním průčelí postavena „Krvavá pavlač“ a fasáda byla upravena v historizujícím stylu. Také vznikl Erbovní sál a byla vyzdobena kaple sv. Barbory.
K celkové rekonstrukci památky a přestavbě na sídlo Arcidiecézního muzea Olomouc podle návrhu architektonického ateliéru HŠH Architekti došlo během let 1998–2006.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Nádvoří kapitulního děkanství
Pozůstatky Nového hrádku s gotickou hranolovou obrannou věží a cihlová „Krvavá pavlač“
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- G. Elbelová, Pavel Zatloukal: Arcidiecézní muzeum Olomouc - průvodce, Olomouc 2006, ISBN 80-85227-83-5.
- Leoš Mlčák: Kapitulní děkanství v Olomouci, in: Olomoucké domy a paláce, Olomouc 2003, 61-80.
