Metoděj Kubáň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Msgre. Metoděj Kubáň
Metoděj Kubáň
Narození 18. září 1885
Horní Bečva
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. března 1942 (ve věku 56 let)
Koncentrační tábor Dachau
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Civilní činnost duchovní Římskokatolické církve
Vojenská kariéra
Hodnost Brigádní generál
Velel Duchovní správa Čsl. armády
Války 1. světová válka
Vyznamenání Československý válečný kříž in memoriam

Brigádní generál Msgre. Methoděj Kubáň (18. září 1885 Horní Bečva5. března 1942 Koncentrační tábor Dachau) byl český katolický duchovní, generál československé armádní duchovní správy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1918[editovat | editovat zdroj]

Narodil se dne 18. září 1885 v Horní Bečvě.[1] Po studiu na českém gymnáziu v Místku se stal studentem teologické fakulty v Olomouci a 5. července 1908 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm v civilní duchovní správě se stal Bergstadt a Frankštát.

Dne 1. května 1909 byl jmenován polním kurátem v záloze. Bezprostředně po vypuknutí první světové války byl povolán v rámci mobilizace do rakousko-uherské armády a nastoupil službu v záložní nemocnici v Olomouci. Záhy se nemocnice stěhovala na ruskou frontu a později na Balkán.

Po vzniku ČSR[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku samostatné Československé republiky sloužil u vojenského velitelství v Moravské Ostravě. Od 1. června 1919 se stal vojenským kaplanem v posádkové nemocnici v Brně. Odtud byl přeložen na Slovensko, kde prožil takřka deset let své vojenské kariéry.

V dubnu 1929 byl převelen ze Slovenska do Hradce Králové a Josefova, kde byl až do listopadu 1934 duchovním správcem 4. pěší divize. Dalším místem jeho vojenské kariéry se stala Praha. Zde byl pověřen funkcí přednosty katolické skupiny I/6. oddělení Ministerstva národní obrany. V únoru 1935 byl jmenován generálním vikářem československé branné moci, v červenci 1935 byl povýšen na plukovníka a o tři roky později, 23. srpna 1938 mu byla dekretem prezidenta republiky udělena hodnost generála duchovní služby.[pozn. 1]

Okupace a smrt[editovat | editovat zdroj]

Jako důstojník Československé armády a vlastenec velmi těžce nesl přijetí Mnichovské dohody a následnou okupaci republiky v březnu 1939. Zapojil se proto do protinacistického odboje v řadách Obrany národa a podílel se na organizaci pomoci rodinám zatčených a pronásledovaných důstojníků čs. armády.

V roce 1940 byl na udání Franze Bobeho zatčen, uvězněn a odsouzen pro „urážku německé branné moci“.[2] Trest odnětí svobody si odpykával v káznici v Budyšíně, v Praze na Pankráci, v Malé pevnosti v Terezíně, a nakonec byl 13. února 1942 odeslán do koncentračního tábora Dachau jako politický vězeň č. 29214. Zde byl vystaven brutálnímu mučení a dne 5. března 1942 v ranních hodinách zemřel.

Po osvobození byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem a povýšen do hodnosti generála šéfa duchovní služby.[pozn. 2]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Odpovídala dnešní hodnosti brigádního generála u generálů zbraní.
  2. Odpovídala dnešní hodnosti divizního generála.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Horní Bečva
  2. HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. ISBN 80-7325-029-2. S. 16, 79. 
  3. Válka.cz, Záslužný kříž pro duchovní
  4. [Válka.cz, Čestné vyznamenání za zásluhy o červený kříž]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]