Antonín Burjan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonín Burjan
Narození 27. prosince 1841
Dolní Dvorce u Telče
Markrabství moravskéMarkrabství moravské Markrabství moravské
Úmrtí 29. října 1919 (ve věku 77 let)
Křižanov u Vel. Meziříčí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání matematik a učitel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Burjan (27. prosince 1841 Dolní Dvorce[1]29. října 1919 Křižanov[2] ) byl český středoškolský profesor a matematik. V letech 1873-96 vyučoval na učitelském ústavu v Brně, poté byl do roku 1908 ředitelem brněnské školy pro výchovu učitelek. V letech 1882–1904 působil rovněž jako první školdozorce (inspektor) pro české obecné školy v Brně. Byl autorem učebnice aritmetiky. Byl oceňován pro své pedagogické výsledky i za zásluhy o rozvoj českojazyčného školství v tehdy národnostně smíšeném Brně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 27. prosince 1841 v Dolních Dvorcích u Telče.[1][3] Vystudoval gymnázium v Jihlavě a Jindřichově Hradci a vzdělání dokončil na pražské univerzitě. Poté se věnoval pedagogické činnosti na reálce v Praze a na gymnáziích v Hradci Králové a Valašském Meziříčí.[3]

Roku 1873 získal místo hlavního učitele na české průpravně (tj. pedagogické škole) v Brně.[4][3] Vyučoval matematiku a fyziku, ale pronikl do hloubky ve všech předmětech vyučovaných na obecných školách, a to po stránce vědecké i praktické. Kladl na své studenty vysoké požadavky, byl přísný, ale spravedlivý a mezi žáky zároveň obávaný i oblíbený.[5]

Zapojil se také do veřejného života. V 70. letech 19. století se rozšířily řady české inteligence v Brně, kde do té doby dominovali Němci. Aktivní občané usilovali o to, aby ve městě vznikla česká obecná škola. To se podařilo roku 1878 zásluhou místní Matice školské.[3][p 1] Dozor nad touto soukromou školou měl ale německý inspektor a německé obyvatelstvo českým školám nepřálo. Zakladatelům proto záleželo na tom, aby tato první škola byla kvalitní, obstála ve srovnání s německými a stala se vzorem pro další. Za důvěrníka a „dozorce“ proto zvolila Burjana jako zkušeného pedagoga.[3]

V dalších letech odpor proti českým školám ustal, mimo jiné díky taktnímu, ale neústupnému jednání Burjana v okresní školní radě. Bylo také založeno několik veřejných českých škol. Roku 1882 byla zřízena funkce okresního inspektora pro české školy v Brně a prvním inspektorem jmenován Antonín Burjan.[3][6] V této funkci položil zdravý základ brněnského českého školství[7] a zajistil dobrou úroveň svěřených škol, což ocenil i císař František Josef I. během své návštěvy Brna r. 1892.[3] Z funkce odstoupil r. 1904 kvůli soustavnému dosazování Němců a „renegátů“ na české školy.[8]

Řadu let byl rovněž předsedou spolku českých učitelů města Brna.[9] Roku 1895, kdy se slavilo desáté výročí založení, byl Burjan jmenován jeho prvním čestným členem.[10]

Roku 1896 byl jmenován ředitelem „českého ústavu ku vzdělání učitelek“ v Brně.[11] V této funkci setrval do roku 1908, kdy odešel na vlastní žádost do penze. Při té příležitosti dostal od císaře Nejvyšší uznání.[12]

V prosinci 1904 ho císař jmenoval členem moravské zemské školní rady.[13]

Letní prázdniny trávil v Křižanově. Tam také 29. října 1919 zemřel a o tři dny později byl pohřben.[14]

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Burjan byl uznávaný jako vzor profesora pedagogické školy.[14] Byl respektovaný a oblíbený u svých studentů a studentek, požíval úcty v okresní školní radě a přispěl k dobré úrovni brněnských středních škol.[3]

Kritika v tisku se většinou omezovala na některá jeho kontroverzní rozhodnutí ve funkci školního inspektora nebo ředitele učitelského ústavu. Například roku 1901 se Lidové noviny pozastavovaly nad tím, že požádal o možnost provádění katolických duchovních cvičení (exercicií) na pedagogických školách; podle nich to je na úkor hodnotnějšího vzdělávacího programu, zejména výletů do přírody.[15] Roku 1904 ho týž list zkritizoval za vyšetřování učitelky, která jedla v pátek před žáky maso, ačkoliv na téže škole ponechal bez povšimnutí informace o možné zpronevěře peněz na podporu chudých žáků.[16] Kontroverze občas vyvolávala i jeho jednání s Němci (Lidové noviny ho kritizovaly kvůli jeho údajným přílišným ústupkům při stěhování českých škol r. 1903,[17] o rok později byl zase terčem útoků německého tisku[18] a když zřejmě i na základě této kritiky odstoupil z funkce inspektora, stěžovaly si Lidové noviny, že tak učinil v nevhodnou dobu a usnadnil tak Němcům provést své plány).[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl autorem učebnice Arithmetika pro ústavy učitelské, vydané poprvé roku 1881 a poté v několika reedicích až do roku 1905.[19]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka, Marie Burjanová roz. Kyjánková z Telče, zemřela r. 1881[20] po krátké nemoci[21] (na tyfus)[22] a počátkem následujího roku zemřel i jejich jediný syn Antonín.[23] Antonín Burjan se znovu oženil r. 1883 s Marií Bobrovskou.[24] Jejich dcera Růžena se provdala za zubního lékaře Václava Kohoutka, syn Jaroslav pracoval r. 1919 jako účetní asistent Hypoteční banky.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Moravský zemský archiv, Matrika narozených Telč 6977, str. 211. Dostupné online.
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Křižanov
  3. a b c d e f g h Antonín Burjan. Moravská orlice. 1901-12-28, roč. 39, čís. 298, s. 1. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  4. Osobní. Moravská orlice. 1873-06-28, roč. 11, čís. 147, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  5. Ředitel Ant. Burjan †. Moravská orlice. 1919-11-04, roč. 57, čís. 251, s. 1. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  6. Okresní školní inšpektoři pro Moravu jmenováni. Moravská orlice. 1882-10-14, roč. 20, čís. 235, s. 1. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  7. Vládní rada Ant. Burjan sedmdesátníkem. Moravská orlice. 1911-12-27, roč. 49, čís. 293, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  8. a b Okr. školdozorce pro české školy v Brně. Lidové noviny. 1904-07-14, roč. 12, čís. 158, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  9. Valná hromada spolku českých učitelů města Brna. Moravská orlice. 1887-07-12, roč. 25, čís. 155, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  10. Spolek českých učitelů města Brna. Moravská orlice. 1895-07-11, roč. 33, čís. 156, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  11. Osobní. Lidové noviny. 1896-07-24, roč. 4, čís. 168, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  12. Ze středních škol. Moravská orlice. 1908-11-01, roč. 46, čís. 252, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  13. Ernennung. Mährisches Tagblatt. 1904-12-29, roč. 25, čís. 297, s. 6. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  14. a b Úmrtí. Moravská orlice. 1919-10-31, roč. 57, čís. 249, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  15. Ještě jednou — snad už naposledy — duchovní exercicie na ústavech učitelských. Lidové noviny. 1901-03-31, roč. 9, čís. 76, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  16. Přísné vyšetřování. Lidové noviny. 1904-04-27, roč. 12, čís. 96, s. 4. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  17. Násilí provedeno. Lidové noviny. 1903-09-23, roč. 11, čís. 217, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  18. Denní zprávy. Moravská orlice. 1904-07-26, roč. 42, čís. 168, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  19. Podle seznamu prací v NK ČR
  20. Úmrtí. Moravská orlice. 1881-03-09, roč. 19, čís. 55, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  21. Marie Burjanové (parte). Moravská orlice. 1881-03-09, roč. 19, čís. 55, s. 4. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  22. Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Brno - Staré Brno u Nanebevzetí Panny Marie 17186, s. 592. Dostupné online.
  23. Poděkování. Moravská orlice. 1882-01-19, roč. 20, čís. 15, s. 4. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  24. Sňatek. Moravská orlice. 1883-05-13, roč. 21, čís. 110, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 
  25. Antonína Burjana (parte). Moravská orlice. 1919-10-31, roč. 57, čís. 249, s. 4. Dostupné online [cit. 2016-08-13]. 

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Více o brněnské Matici školské v prvních letech jejího trvání uvádí např. článek Řádná valná hromada Matice školské v Brně. Moravská orlice. 1883-02-27, roč. 21, čís. 47, s. 1. Dostupné online [cit. 2016-08-13].  Viz též články Bedřich Hoppe (zakladatel a první předseda) a Ústřední matice školská (obdobná organizace, působící od r. 1880 na celém území českých zemí).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]