Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Rancířov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Rancířov)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Rancířov
Lokalita náves
Souřadnice
Rancířov
Rancířov
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát telčský
Farnost Rancířov
Status farní kostel
Architektonický popis
Stavební sloh pozdní baroko
Typ stavby původně opevněn
Výstavba ? dřevěný, 1205 sv. Kateřiny, 1765
Specifikace
Stavební materiál zděná stavba
Odkazy
Adresa Rancířov 36, 378 81 Slavonice
Oficiální web oficiální web
Kód památky 45370/3-2113 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rancířově je architektonickou a kulturní památkou České republiky.[1] Pozdně barokní stavba farního kostela se nachází asi 10 km jihozápadně od Jemnice na Rancířovském potoce v těsné blízkosti hranice s Rakouskem v okrese Jindřichův Hradec.[2] [3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rancířov - 4.JPG
Rancířov - 5.JPG
Rancířov - 6.JPG
Rancířov - 2.JPG

Smil z Bílkova věnoval s bratry Markvardem (advocatus kostela), Ratiborem a Jerušem, z mocného rodu Ranožírů, v roce 1257 kostel v Ranzern se vším, co k němu patří, premonstrátskému klášteru v Gerasu a k tomu přidal pole s jednodenní robotou. To potvrdil v roce 1303 olomoucký biskup Bruno a po něm i jeho nástupce Jan i s pravomocí obsazování farnosti svými duchovními. Původně gotická opevněná kaple sv. Kateřiny s dřevěným ochozem z roku 1209 byla po velkém požáru v 18. století přebudována ve stylu již nastupujícího rokoka z farních prostředků na popud geraského řeholníka a místního faráře Augusta Kienmayera. Zachránila se jen sakristie a část věže se střílnami, kterou se rozhodli místní farníci již do původní výše nestavět. V 16. století přibyla ke gotickému kostelu kaple Svaté rodiny, snad z velké části z donace místního církevního spolku nesoucí jméno Svatá rodina. Ta byla přenesena do bývalé kaple sakristie. [2] [4]

Donace[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl dostatečně vybaven stříbrem. Větší část o 9 Pf. a 63 Lit. byla farnost donucena vyměnit za obligace v ceně 150 guldenů M. M. Dále dostala les velikosti 6 Jochů a 1 305 m², 63 Mez. ? pole, ⅞ pastvin a luk, 5 ⅝ ze sena z naloženého dvojspřežím taženého vozu a desátek s roční rentou 1101 guldenů 55 fr. C. M. byl vyrovnán a odškodněn. [2]

Fara[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Římskokatolická farnost Rancířov.

Zděná fara je jednopatrová do půdorysu L budova s bohatě zdobenou průjezdní barokní bránou. Na levé straně od vchodu najdeme mramorovou kartuš v dolní části s hlavou anděla a latinským nápisem s chronogramem 1689. Fara prošla v 19. a 20. století četnými stavebními úpravami. Od roku 2014 ji využívá křesťanská mládež. Při místní faře byla již v roce 1662 uváděna škola obsazovaná řeholníky z Gerasu. Nová škola z roku 1787 vyhořela (18. července 1791) a v roce 1867 byla znovu obnovena. Fara se sedmi obytnými místnostmi postavená na náklady patrona klášterem v Gerasu a za přispění farního obnosu byla krytá spolu s hospodářským dvorem šindelem. Bohužel po odsunu německého obyvatelstva a vybudování železné opony obec ztratila na své prestiži, zaznamenávala neustále úbytek obyvatelstva a tak i škola v roce 1979 byla jako mnohé v okolí zrušena. Prvním dosazeným premonstrátským řeholníkem byl od roku 1303 do roku 1312 bratr Heimold. [2] [4]

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Varhany vyrobil varhanář Ignác Florián Casparides ze Znojma pravděpodobně někdy kolem roku 1765. Jedná se o mohutný barokní nástroj včleněný do valeného zábradlí kůru. Na zlacených pilastrech je umístěno deset barokních andělíčků. Varhany potřebují opravit a nepoužívají se. [2]

Zvony[editovat | editovat zdroj]

Věž kostela byla vybavena třemi zvony ulitými v roce 1524 o 7, 3 a 2,5 st., poslední nesl nečitelný nápis. V průběhu válečných retribucí byly zvony odebírány a nahrazovány (1602, 1923, 1923), poslední za 1. světové války. Za 2. světové války byli již mniši z Gerasu chytřejší a zvon jednoduše sundali a schovali. Poslední gotickou krásu z roku 1524 a o váze 527 kg se jménem patronky Panny Marie už si vzít nedali. Po válce jej šťastně zavěšovali znovu do věže rancířovského kostela. Vedle Panny Marie visí umíráček jménem sv. August z roku 1923. [2] [4]

Popis kostela[editovat | editovat zdroj]

Vchod kostela zdobí od roku 1765 po obou stranách sochy sv. Martina, sv. Jiřího na koni, sv. Anny a sv. Jáchyma zhotovené z eggenburského vápence. Po levé straně kříž z roku 1831 doplňuje celou scenérii spolu se schodištěm vedoucím k hlavnímu vchodu, který je umístěn ve hmotě předsazené hranolové věže kostela. Původní dřevěný ochoz se na věži po požáru nezachoval, obyvatelé Rancířova věž jednoduše zarovnali a zastřešili pálenou krytinou, tak jako celý zbytek nového kostela. Obrannou funkci připomínají zachovalé krákorce a původní střílny. Do zvonového prostoru se vchází z kůru gotickým portálem. [2] [4]

Monumentální mramorový sloupový oltář se sousoším Nejsvětější Trojice a dvěma sochami sv. Linharta a sv. Kateřiny umístěný v půlkruhovém kněžišti zdobí oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Bartolomea Altomonte. Další plátna Altomonteho visí i na bočních oltářích se sv. Josefem a sv. Šebestiánem. Neznámý autor křížové cesty po stranách chrámové lodě měl pocházet snad z Jemnice. Podlaha z italského mramoru a masivní dubové řezbou zdobené lavice podtrhují barokní sedátka zařazená v seznamu movitých památek. V presbytáři je umístěn gotický 89 m vysoký kříž. Celá chrámová loď i s presbytářem je zaklenutá. Klenby jsou zdobeny figurálními freskami J. N. Steinera. [2] [4]

Kostely v okolí lokality[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Oldřicha Nové Sady (Písečné)

Kostel Narození svatého Jana Křtitele Dešná

Kostel sv. Jiří Lubnice

Pfarrkirche St. Nikolaus Niklasberg

větrná růžice

Kostel svatého Vavřince Korolupy

Pfarrkirche St. Stefan mit Karner Weikertschlag an der Thaya

Kapelle Schaditz Schaditz

Kostel sv. Jakuba Vratěnín Zámecká kaple Uherčice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-07-14]. Identifikátor záznamu 157809 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g h Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866, Abtheilung 2, Brünner Diöcese: Band 4 (1861); General Index (1866)
  3. Ranč. www.ranc.jemnice.cz [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  4. a b c d e ecclesia Ransir - Rancířov, 1257 - 2007, vydáno k 750. výročí vzniku farnosti

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jokeš Petr: Farní organizace na středověké západní Moravě

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]