Jan Habrda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Habrda
Narození6. prosince 1912
Třebíč
Úmrtí16. srpna 1943 (ve věku 30 let)
Berlín
Povolánívoják a odbojář
OceněníČeskoslovenský válečný kříž 1939 (1945)
Junácký kříž - Za statečnost (1945)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Habrda (6. prosince 1912, Třebíč16. srpna 1943, Berlín-věznice Plötzensee[1]) byl československý radioamatér a československý odbojář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Habrda se narodil v Třebíči. Jeho otcem byl obuvnický dělník Jan Habrda, matkou byla Antonie Habrdová. Mezi lety 1922 a 1937 byl členem Junáka a Sokola v Třebíči. [2]

Od roku 1931 do roku 1933 studoval v Brně elektrotechnickou školu. Od roku 1934 do roku 1936 absolvoval vojenskou službudělostřelecké jednotky v Jihlavě, později v 6. dělostřelecké brigádě v Brně. Později pracoval v radiostrojírenské společnosti v Brně a pro československou poštu. Ve svém volném čase se zabýval amatérským vysíláním, kde používal volací znak OK2AH, kde AH pocházelo z iniciál jeho sestry Antonie.[2]

Dne 16. března 1939 byl protektorát Čechy a Morava, prohlášen za součást území německé Říše[zdroj?!]. V září roku 1939 nastoupil do Telegrafního stavebního úřadu v Praze 7. Habrda patřil do skupiny radioamatérů, která se v roce 1940 dostala do kontaktu s Vladislavem Bobákem.[2] Byl členem a hlavním aktérem skupiny Československých pilotů, kteří byli vysazeni jako tajní agenti Sovětské tajné služby za nepřátelskou linií[zdroj?!]. Měli mimo jiné zjišťovat německé přesuny a vojenské projekty na území protektorátu. Vytvořili síť informátorů, která postupně pokryla celé území protektorátu. Informace byly odesílány mimo jiné prostřednictvím šifrovaných zpráv, pro ty byli dva členové výsadku speciálně vyškoleni. 

Vzhledem k rozšiřování sítě bylo potřeba stále více stanic. Proto se do skupiny jako radista přidal Gustav Košulič, který byl přijat Vladislavem Bobákem. Dále se do skupiny přidal Radoslav Selucký, který nadále rozšiřoval síť stanic. Jan Habrda jej podporoval a pomohl mu vybudovat a rozšiřovat stanice. Spolupracoval také s radioamatéry Vladimírem Kottem (OK1FF) a Aloisem Horkým (OK1HY).

Na začátku roku 1941 byla síť prozrazena, Habrda byl spolu s dalšími členy skupiny dne 14. března zatčen gestapem ve svém bytě v Praze. V listopadu 1942 byl odsouzen k trestu smrti.[1] Většina členů byla popravena 12. července 1943, Jan Habrda až 16. srpna 1943 na centrálním popravčím místě ve věznici v Berlíně-Plötzensee.[3]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v Olšanské ulici. U Jana Habrdy je namísto data úmrtí uvedeno datum vynesení trestu smrti

V roce 1945 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem a Junáckým křížem – Za statečnost. Také byl Českým radioklubem zařazen do skupiny mimořádně zasloužilých radioamatérů, jejichž volací značky již není možné dále přiřazovat.[3]

V rodném městě Třebíči je podle Jana Habrdy pojmenována ulice,[2] jeho jméno je také uvedeno na pamětních deskách v Olšanské ulici čp. 3 v Praze a na budově třebíčského divadla Pasáž na pamětní desce třebíčských Sokolů.[3]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

V roce 1979 byla publikována v armádním nakladatelství NDR brožovaná kniha Das Kommando der Tapferen od Františka Kavana, v češtině Komando statečných.[4] Také český spisovatel a rozhlasový moderátor Dr. Josef Daneš († 1999) uvedl ve své knize z roku 1985 Za tajemstvím éteru informace o Habrdovi a Košuličovi, o práci sítě radioamatérů a o jejím následném zničení gestapem.[5][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Habrda na německé Wikipedii.

  1. a b Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2021-09-02]. Dostupné online. 
  2. a b c d ZEIBERT, Milan. Nová ulice ponese jméno odbojáře Jana Habrdy. Třebíčský zpravodaj. 2012-12-20, roč. 2012, čís. 12, s. 10. Dostupné online. 
  3. a b c ZEIBERT, Milan. Nový název ulice - v lokalitě zástavby rodinných domků Na Kopcích, v městské části Nové Město - Příloha - Jan Habrda - zivotopis.pdf [online]. Třebíč: Město Třebíč, 2012-12-13 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. 
  4. František Kavan: KAVAN, František. Das Kommando der Tapferen. Praha: Militärverlag der DDR, 1979. 
  5. DANEŠ, Josef. Za tajemstvím éteru. Praha: Nadas, 1985. 188 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2015.  Archivováno 8. 6. 2015 na Wayback Machine
  6. Dr. Joseph Dane zemřel – Radio Praha v Amatérské radio, 1/00, s. 32

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Záznam o Janu Habrdovi v on-Line encyklopedie Brna
  • Vítězslav Hanák, OK1HR: "Čeští a moravští radioamatéři – vysílači proti nacismu 1939 – 1945" v AMA, věstník českého rozhlasu klubu, prosinec 1995, str. 3 až 10