Bedřich Beneš Buchlovan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bedřich Beneš Buchlovan
fotografie, před 1923
fotografie, před 1923
Rodné jméno Bedřich Beneš
Narození 21. dubna 1885
Tučapy Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. září 1953 (ve věku 68 let)
Uherské Hradiště ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym Beneš Buchlovský, Beneš z Kola, Ben Walther, Benno Boria, B. Wolfram-Neděle
Povolání spisovatel, překladatel, učitel, knihovník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Beneš Buchlovan (21. dubna 1885, Tučapy [1]9. září 1953, Uherské Hradiště), vlastním jménem Bedřich Beneš, byl spisovatel, překladatel z němčiny a polštiny, učitel a knihovník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině učitele Bartoloměje Beneše. Bedřich Beneš po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Hradišti šel ve šlépějích svého otce a pokračoval ve studiu na učitelském ústavu v Kroměříži (19011905). Po studiu působil ve slovácké vesnici Buchlovice a inspirován touto vesnicí začal ke svému jménu připojovat přídomek Buchlovan. V roce 1918 se natrvalo přestěhoval do Uherského Hradiště, kde svou profesi spojil s městskou knihovnou (19271940) a pak znovu (19451950). V letech 1940–1942 byl ředitelem měšťanky ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

V letech (19301941) redigoval periodikum Bibliofil. Pro Výstavu Slovácka 1937 připravil její katalog. Pro svou bohatou tvorbu je uznávaný člen Moravského kola spisovatelů. Je autorem 70 beletristických titulů, 8 překladových knih z polštiny a němčiny a 30 odborných publikací o literatuře, výtvarném umění a krajových průvodců. Ještě v roce 1953 pořádal ve Slováckém muzeu výstavu ke stému výročí vydání Kytice.

Jeho život provázely osobní tragedie. První syn zemřel již ve věku dvou let, druhý, který se stal také učitelem, byl umučen v koncentračním táboře. Zemřela i jeho první žena. Dcera z druhého manželství zemřela v patnácti letech.

Měl zálibu ve sbírání ex libris a grafiky, v letech 1930–1941 byl redaktorem časopisu Bibliofil. Tato sbírka je dnes ve fondu Galerie města Opavy. Literární pozůstalost je uložena ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako spisovatel se věnoval poezii i próze. Sepsal povídky z hradišťského kraje, životopisy spisovatelů a malířů 19. století. V roce 1992 byla Okresní knihovna v Uherském Hradišti přejmenována na Knihovnu Bedřicha Beneše Buchlovana.

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Sedm očí naproti (1927)
  • Podívat se do Bylan (1948)
  • Josef Mánes (1920)
  • Joža Uprka (1921)
  • Besídky o básnících (1930, 1935)

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Marcel Schlaf, jeho sny, pokoušení a dekadence, jakož i k rozumnému životu navrácení (1907)
  • Prastrýce Jáchyma Beneše, houslařského tovaryše, cesta na zkušenou (1917)
  • O malíři, Polušce a paní (1924)

Historické spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Literární slovníček hradišťského okresu (1947)
  • Putovník po hradišťském slovácku (1948)
  • Buchlovská knížka - sbírka pověstí o hradě Buchlov
  • Ta hradišťská brána

Publikace o umění[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Váchal, grafik, Uherské Hradiště-Zlechov 1914
  • Moderní česká exlibris, Praha 1926
  • Grafické opojení, Praha 1932
  • O malíři Slovácka. Vyprávění o Jožovi Uprkovi, Uherské Hradiště 1940
  • Soupis knižní ilustrace Adolfa Kašpara, Praha 1942
  • Nezávislé závislosti. Capriccio na okraj leptů jana Konůpka, Praha 1946
  • Josef Hodek, malíř a grafik, Plzeň 1947 (s B. Polanem)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Pseudonymy[editovat | editovat zdroj]

Používal další pseudonymy: Beneš Buchlovský, Beneš z Kola, Ben Walther, Benno Boria, B. Wolfram-Neděle

Pohádky[editovat | editovat zdroj]

  • Za naším huménkem (1935)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]