Karel Němec (malíř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Němec
Narození 25. října 1879
Nové Město na Moravě
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. června 1960 (ve věku 80 let)
Nové Město na Moravě
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Karel Němec signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska na domě čp. 40 ve Ždárské ulici v Novém Městě na Moravě

Karel Němec (25. října 1879, Nové Město na Moravě[1]17. června 1960, tamtéž) byl český malíř a grafik.

Život a počátky tvorby[editovat | editovat zdroj]

Pod vlivem svých přátel, budoucích umělců: Jana Štursy, Petra a Jaroslava Křičkových či Oldřicha Blažíčka, směřoval své kroky na soukromou malířskou školu Aloise Kalvody v Praze. Praha mu otevřela nové obzory, v roce 1907 byl přijat do spolku Mánes[2], kde se snažil každoročně vystavovat. Další studia na Umělecko-průmyslové škole již mu nebylo umožněno nedokončit a Karel vrací se zpět na Vysočinu pomoci svému otci s hospodařením, jeho rodný dům stojí na Žďárské ulici čp. 40.

Po pracovním dnu se věnuje kromě malby také kresbě, zasazuje se o rozvoj Horáckého muzea. Během jeho nasazení na ruské frontě byl zajat na Ukrajině. Vyučuje zde na tovární průmyslové škole kreslení a rýsování, což mu dává čas i pro svojí tvorbu. Tvoří především linoryty, ilustrace, obálky knih a portréty.

Po návratu do Nového Města v roce 1919, se již zabývá převážně jen grafikou. Snaží se osvojovat různé postupy tvorby, tvoří různé tematické cykly vycházející z reakcí na jeho život. Byl vášnivým lyžařem a propagátorem tohoto začínajícího sportu, proto opakování motivu v grafické a později ve sgrafitové tvorbě. Vždy se také snažil do svých prací vkládat humor a nadsázku. Velmi rád používá satirického a někdy až škodolibého humoru. Měl mnoho přátel, které obdarovával svými grafikami, či jim tvořil grafiky na zakázku.

Cyklem Strašidla (1926), oživil mnoho strašidélek z horáckých pověstí jako je Hejkal, bludičky, lesní žínky a další podivuhodná stvoření objevujících se pravděpodobně po celé naší zemi. Zde již dosáhl určitého řádu ve tvorbě dřevorytu a dřevořezu, který ho oprošťoval od jeho předcházející ilustrativnosti a monumentality.

Sgrafita[editovat | editovat zdroj]

Za nejvýznamnější část jeho tvorby je považována výzdoba novoměstských domů a staveb, většina je dodnes k vidění. Sgrafito, neboli rýsovaná malba, vzniká prorýváním svrchní vrstvy bílé omítky do spodní vrstvy barevné. Karel Němec užívá ve svých realizacích především barvu cihlově červenou nebo hnědou, tou zpravidla ohraničuje motivy i vyplňuje pozadí. Jeho práce bývají také doplněny i o další barvy. Od klasického sgrafita se liší v technickém provedení. Němec pravděpodobně prorýval vlhkou neobarvenou omítku, kterou poté dodatečně probarvoval a koloroval. Tento způsob malby bývá označován jako tzv. nepravé sgrafito, které má velmi podobný konečný výraz. Už za svých studijních let obdivoval a zkoumal fasády měšťanských domů a významných budov v Praze, zaujali ho především ty od Mikoláše Alše. Do jisté míry mohl mít vliv i Hanuš Schwaiger (do jehož ateliéru byl přijat těsně před návratem do rodného města), čerpá z něj patrně postavení figur a členění kompozice.

Jako první dostává zakázku na výzdobu hotelu Panský dům, vzniká tak sgrafito Pijáctví. Na Vratislavově náměstí dále vyzdobil fasádu i interiér kostela sv. Kunhuty (např. sgrafito Sv. Václav a České nebe) a Horácké muzeum. V dalších částech města jsou dochována sgrafita na fasádách těchto objektů: Svatý Václav (hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie), Horymír (Makovského ul. čp. 430), Lyžaři (Masarykova ul. čp. 211), Hodování a Muzika (Masarykova ul. čp. 215), Hejkal (Hájkova ul. čp. 401), Bivoj (Štursova ul. čp. 438), Břetislav a Jitka (Štursova ul. čp. 439), Dalibor (Smetanova ul. čp. 459). V blízkých obcích se dochovala sgrafita Sv. Jiří (Fryšava čp. 128), Lyžařství a Turistika (hotel v Rokytně), Písař a Kronikář (Rokytno čp. 48) a Naděje (Zubří čp. 44). Jeho pole působnosti se rozšířilo i mimo město. Celkem vytvořil 193 obrazů, nejen v 60 místech Vysočiny, ale i Brně, Havlíčkově Brodě a ve Znojmě.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Název Rok Umístění Popis
Panský dům Pijáctví 1923 Panský dům,
Vratislavovo náměstí čp. 7
Lovecký motiv 1925 Hotel Německý,
Komenského náměstí
Zelený strom, Rybolov, Honba - dům byl v 90. letech zbořen.
Sokolovna 1925 Sokolovna Sgrafito patrně neneslo žádný název, budova již neexistuje.
Hudební pavilon 1925 Hudební pavilon Sgrafito patrně neneslo žádný název, budova již neexistuje.
Sv. Florián,
Ten náš život
1926 Žďárská ulice čp. 40 Rodný dům Karla Němce - nedochovala se.
Sv. Václav 1927 Žďárská ulice čp. 46 Je zmenšenou verzí, neboli návrhem pro rozměrné sgrafito sv. Václava na věži kostela sv. Kunhuty.
Hodování, Muzika 1927 Hotel Musil,
Masarykova čp. 215
Hejkal 1927 Hájkova ulice čp. 401
Horymír 1928 Makovského ulice čp. 430
Věž kostela Sv. Kunhuty Věž kostela Sv. Kunhuty 1929 Kostel Sv. Kunhuty,
Vratislavovo náměstí
Kostel Sv. Kunhuty Kostel Sv. Kunhuty 1929 Kostel Sv. Kunhuty,
Vratislavovo náměstí
Celkově zde Němec pojednal 520 m2.
Lyžaři 1929 Masarykova ulice čp. 211
Mořské panny 1930 Masarykova ulice čp. 228
Lyžaři 1929 Masarykova ulice čp. 204
Lyžař, Dva řemeslníci 1930 Masarykova ulice čp. 211
Sv. Václav 1930 Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
České nebe 1930 Kostel Sv. Kunhuty,
Vratislavovo náměstí
Vnitřní prostor byl oproti venku velice střídmě vyzdoben neobvyklým zobrazením Všech svatých.
Ke chvále Baccha 1931 Panský dům,
Vratislavovo náměstí čp. 7
Bivoj,
Řeznický znak
1934 Štursova ulice čp. 439
Břetislav a Jitka Břetislav a Jitka 1934 Štursova ulice čp. 438
Panna Marie 1934 Katolický hřbitov
Barvířská dílna,
Sv. Kilián
1936 Žďárská ulice čp. 46
Městský znak 1938 Horácké muzeum
Zednický emblém, Zahradní andělé 1940 Šimkova ulice čp. 391
Dalibor 1940 Smetanova ulice čp. 459
Řeznický znak 1941 Vratislavovo náměstí čp. 190
Žena zalévající květiny 1950 Nečasova ulice čp. 28


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Nové Město na Moravě
  2. Členové SVU Mánes

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nahrání snímku k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Tento článek potřebuje obrázky. Jste-li ochotni uvolnit je pod svobodnou licencí, neváhejte je načíst. (Kliknutím na ikonku)