Vilém Hrubý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vilém Hrubý
Narození 18. listopadu 1912
Říkovice
Úmrtí 23. září 1985 (ve věku 72 let)
Brno
Alma mater Masarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Prof. PhDr. Vilém Hrubý, DrSc., (18. listopadu 1912 Říkovice - 23. září 1985 Brno), původní profesí pedagog, vlastivědný pracovník, muzejník, archeolog, objevitel prvního křesťanského kostela prokazatelně náležejícího do období Velké Moravy v poloze Na Valách.

Život[editovat | editovat zdroj]

Se jménem prof. Viléma Hrubého jsou spojeny významné archeologické objevy na našem území z velkomoravského období (cca 9. až první půle 10. století), především hradiště Veligradu, které se nacházelo na území dnešního Starého Města a Uherského Hradiště, a přilehlých lokalit. S touto lokalitou je spojena i významná část jeho života. Vilém Hrubý se sice narodil v obci Říkovice jižně od Přerova, ale již v prvním roce jeho života se rodiče přestěhovali do Uherského Hradiště. Po maturitě v roce 1932 působil jako učitel na školách ve Spytihněvi, v Jankovicích, v Sušicích, ve Starém Městě, od roku 1943 v Uherském Hradišti. Vzhledem k jeho neustále rozšiřujícím se aktivitám během pedagogické praxe se postupně vyvázal z oblasti školství a nastoupil do Slováckého muzea jako správce archeologických sbírek. Na tomto pracovišti systematicky uspořádal nálezy z oblasti Uherskohradišťska. Brzy přestoupil do tehdejšího Moravského musea, dnes Moravského zemského muzea, v němž již natrvalo zakotvil. S tímto pracovištěm je spojena jeho úspěšná vědecká dráha. Archeolog proslul v roce 1948 jako objevitel druhé, resp. první tehdy doložené velkomoravské zděné stavby, kostela na zatím největší nalezené nekropoli slovanského osídlení ve staroměstské lokalitě Na Valách v těsném sousedství Schildrova mlýna. Tehdy jako čersvý vedoucí archeologického výzkumu navázal na předchozí archeologickou činnost jeho předchůdce, staroměstského učitele a amatérského archeologa Antonína Zelnitia. Pozoruhodný objev negativu základů křesťanského kostela z poloviny 9. století usměrnil profesní zájem Viléma Hrubého do oblasti archeologie slovanské. Následovala celá řada dalších významných objevů na území Starého Města, Uherského Hradiště, Modré, Velehradu, Zlechova, Ostrožské Nové Vsi v poloze Oráčiny, Hluku v poloze Hluboček a na Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman. Odkryta byla další pohřebiště, sídliště, řemeslnické areály a opevnění. K nejvýznamnějším objevitelským počinům patří zejména komplex sakrálních staveb i se zázemím na tzv. Sadské metropolitní výšině, dnes Výšině svatého Metoděje v uherskohradišťské městské části Sady (Derfla), pravděpodobné působiště slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Významem nezaostává ani objevení zdiva základů velkomoravské rotundy sv. Michala v kněžišti kostela svatého Michaele archanděla ve Starém Městě v poloze Na Dědině a bezprostředně sousedící základy profánní kamenné stavby palácového typu z 9. až 12. století se třemi druhy lité maltové podlahy, pravděpodobného mocenského centra Velkomoravské říše. Nezůstával pouze u terénní práce a objevů, následovalo samozřejmě vyhodnocení náletzů a publikační a přednášková činnost. Vilém Hrubý byl vysoce ceněným vysokoškolským pedagogem a autorem a koordinátorem mnoha výstav a expozic. V období 1956 - 1974 byl Vilém Hrubý předsedou moravské sekce Československé společnosti archeologické a v letech 1970 - 1980 předsedou Moravského archeologického klubu.

Činnost studijní[editovat | editovat zdroj]

Činnost pedagogická[editovat | editovat zdroj]

Činnost osvětová (nejčastější témata přednášek - výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Úvod do studia slovanské archeologie
  • ČSSR v době slovanské
  • Materiální kultura a společenské poměry říše velkomoravské
  • Seminář pro slovanskou archeologii
  • Evropa v době bronzové
  • Terénní teorie a praxe
  • Úvod do muzeologie

Činnost vědecká - pracovní[editovat | editovat zdroj]

Činnost vědecká - publicistická[editovat | editovat zdroj]

Činnost muzejní[editovat | editovat zdroj]

  • výstava „Z moravských archeologických výzkumů“ v Moravském muzeu (1949, široká veřejnost byla seznámena s prvními objevy a nálezy z velkomoravského mocenského ústředí ve Starém Městě)
  • výstava „Staroslovanská Morava“ (1954)
  • památník Velké Moravy ve Starém Městě v poloze „Na Valách“ (1958-1959)
  • instalace expozice „Pravěk Moravy“ v Moravském muzeu (1950)
  • reinstalace expozice „Pravěk Moravy (1966)
  • podíl na vybudování putovní výstavy „Velká Morava“, (1963, výstava procestovala řadu zemí světa, např. Rusko, Švédsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko. Z počtu výstav, na nichž se podílel, a jejichž počet přesahuje osmdesátku, je zřetelná obdivuhodná rozsáhlost výstavní činnosti Viléma Hrubého)

Činnost archeologická[editovat | editovat zdroj]

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • doktor filozofie
  • docent (1960)
  • kandidát historických věd (1960)
  • doktor věd (1966)
  • profesor (1969, podrobil se jmenovacímu řízení na řádného profesora pro obor prehistorické archeologie, oficiálně mu však za jeho života nebyl předán)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Cena za vědu, umění a práci osvětovou Krajského národního výboru ve Zlíně 1949
  • Státní vyznamenání Za vynikající práci 1968
  • Čestné občanství Starého Města 1969

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Mohylová kultura na Moravě (Brno 1950)

monografie:

  • Staré Město, velkomoravské pohřebiště Na Valách (1955)
  • Staré Město - Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše (Praha 1964)
  • Staré Město – Velkomoravský Velehrad (1965)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]