Přeskočit na obsah

Sady (Uherské Hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sady
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Lokalita
Charakterměstská část
ObecUherské Hradiště
OkresUherské Hradiště
KrajZlínský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 609 (2021)[1]
Katastrální územíUherské Hradiště a Sady (4,72 km²)
PSČ686 01
Počet domů410 (2021)[2]
Sady
Sady
Další údaje
Kód části obce172910
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sady (do roku 1952 nazývané Derfle, německy Derfle) jsou část města Uherské Hradiště v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od centra Uherského Hradiště. První písemná zmínka pochází z června roku 1497, kdy patřily ke kostelu v Kunovicích.[3] Patrně dnešní sadský kostel Narození Panny Marie se však připomíná již roku 1247,[4] v roce 2004 v něm byly při restauračním průzkumu objeveny fresky ze 14. století.[5] Součástí Uherského Hradiště byly Sady v letech 1943–1945, 1948–1954 a naposledy byly k městu připojeny roku 1960.[6] Sady jsou sídlem prastaré římskokatolické farnosti.

Sady jsou také název katastrálního území o rozloze 1,79 km².[7] Městská část Sady leží i v katastrálním území Uherské Hradiště o výměře 2,93 km².[8]

Původní jméno vesnice, doložené ze 14. století, bylo Langzeile – "Dlouhá řada". Od 16. století psané záznamy ukazují české Derfle, které vzniklo hláskovou úpravou z německého Dörf(e)l – "vesnička" užívaného v němčině do 20. století. Po druhé světové válce usilovala obec o změnu pojmenování Derfle. Po zamítnutí návrhů jako jsou Dívkov, Děvín, Stalinov či Mariánské údolí, bylo 5. dubna 1950 vybráno nové pojmenování Sady podle jedné z místních tratí, které bylo oficiálně potvrzeno v roce 1952.[9][10][11]

Farní kronika farnosti Derfle uvádí, že první zaručené zprávy o Derfli máme teprve z XIII. století. Tehdy byla i s obcí Vésky součástí obce Dlouhá Ves – tvořena z více částí (tzv. "kul") patřila rytíři Boreši z Riesenburka. Boreš z Riesenburka roku 1258 usadil v části obce Dlouhá Ves (která byla blíže Uherskému Hradišti) německé osadníky. Následně byla i tato část Dlouhé Vsi nazvána německy – Dörfel ("vesnička"). Dle slov farní kroniky – německé obyvatelstvo postupně vymizelo a zůstalo jen německé pojmenování ryze české obce.

Ve své historii zažily Sady (Derfle), vzhledem ke své blízkosti k městu Uherské Hradiště, mnoho krušných časů. Například roku 1278 po pádu Přemysla Otakara II., ale i během opakovaných vpádů Uherských vojáků v letech 1304, 1315, 1334 a 1401.

Derfle nějaký čas patřila také Velehradskému opatu, počátkem XIV. století panskému rodu – olomouckému biskupu Janovi VII., synu Krále Václava II., který ji přenechal roku 1341 Štěpánu z Kunovic. Roku 1366 byla Derfla držena Frankem z Kunovic, jako léno markraběte Jana. Roku 1370 Frank umírá a zanechává sirotky Jodoka a Sigmunda. Poručíkem těchto sirotků se stává Benedikt z Kravař a Strážnice, který roku 1376 prodává statek Kunovský i s Derflí Olomouckému zemskému soudci Jaroslavovi z Langenberka.

Za husitských válek plenili okolí Uherského Hradiště (včetně Derfle) husitští vůdcové kněz Bedřich ze Strážnice a Tomáš z Vizovic.

Roku 1437 byl majitelem Derfle Ctibor Artléb z Ostroha a Kunovic. Následně, roku 1460 Hynek z Kunovic.

Roku 1496 byla Janem z Kunovic Derfle i s farou prodána Mikuláši z Klokoče. Ten ve své poslední vůli vše odkazuje Janu Bohuslavu ze Zvole a toto dědictví je roku 1511 potvrzeno králem Vladislavem.[12]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 419 461 493 577 641 695 775 841 969 1 046 1 162 1 131 1 178 1 412 1 609
Počet domů 85 96 102 102 117 119 160 205 205 248 283 332 346 408 410

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Sady samostatnou obcí v okrese Uherské Hradiště. Od 1. července 1960 jsou částí města Uherské Hradiště v okrese Uherské Hradiště.[15]

Sady obsluhuje Městská autobusová doprava v Uherském Hradišti.

Na hranici katastru leží železniční stanice Kunovice ležící v místě styku Vlárské dráhy (z Brna přes Veselí nad Moravou na Slovensko) s místní spojkou vedoucí přes Uherské Hradiště do Starého Města u Uherského Hradiště.

Archeologická lokalita, DNA

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Výšina sv. Metoděje.

V místní polní trati Špitálky, v místě archeology zvaném „Sadská výšina“ a od roku 2013 pojmenovaném „Výšina sv. Metoděje“,[16] byly v letech 1959–1963 Vilémem Hrubým odkryty základy kostela z přelomu 8. a 9. století, který spolu s přiléhajícími menšími stavbami utvářel neopevněný dvorec církevně–mocenského charakteru. V místě bylo také odhaleno rozsáhlé pohřebiště z 9. až 12. století. Lokalita bývá označována za centrum rané křesťanské vzdělanosti a spojována s působením věrozvěsta a moravského biskupa Metoděje. Jeho domnělý hrob se však nalezl prázdný.

Počátkem sedmdesátých let 20. století zaznamenaly výkopové práce vedené Kristinou Marešovou na opačném svahu výšiny v poloze Sady – Horní Kotvice, osídlené již v první polovině 8. století, pestré nálezy artefaktů, dílenské objekty a železářské pece. Mohlo jít o hospodářské zázemí dvorce, bezprostředně však již zřejmě ke staroměstské aglomeraci nepřináležející.

Z výsledků genetického výzkumu, při kterém odborníci před nedávnem odebírali 340 dobrovolníků sliny pro porovnání DNA a 75 vzorků získaných z kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech vyplynulo, že 18 respondentů je téměř jistě potomky lidí z doby Velké Moravy, případně z následujícího období[17].

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. První zmínka o obci Sady (Derfle)
  4. Zmínka o kapli Panny Marie, ležící na vrchu proti Kunovicím
  5. FOLTÝNEK, Vojtěch. Římskokatolická farnost Uherské Hradiště, Sady. farnostsady.wz.cz [online]. [cit. 2017-10-07]. Dostupné online.
  6. Historie - Sady [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-03.
  7. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-03.
  8. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-03.
  9. Přejmenování Derfle na Sady
  10. VII. kapitola - Byla Derfle velkomoravským Děvínem? Díl 1 :: Jiří Jilík. www.jiri-jilik.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-03.
  11. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 174.
  12. Farní kronika farnosti Sady (Derfle). [s.l.]: [s.n.]
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  15. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 499.
  16. ČOUPEK, Jiří. Výšina sv. Metoděje - Encyklopedie města Uherské Hradiště [online]. Uherské Hradiště: Město Uherské Hradiště, 2017, rev. 2017-10-09 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online.
  17. Unikátní průzkum. DNA ukázalo, že na Uherskohradišťsku stále žijí potomci lidí z Velké Moravy, 4. březen 2019

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Město Uherské Hradiště

k. ú. Uherské Hradiště (Uherské Hradiště Rybárny) Mařatice Sady Vésky Míkovice Jarošov