Dominikánský klášter (Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dominikánský klášter s kostelem Povýšení sv. Kříže
Současná podoba: hotel Gustav Mahler v Křížové ulici
Současná podoba: hotel Gustav Mahler v Křížové ulici
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoJihlava
UliceKřížová
Souřadnice
Základní informace
ŘádŘád bratří kazatelů
Založení1247
Odkazy
Kód památky41137/7-4877 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominikánský klášter v Jihlavě je bývalý klášter řádu dominikánů, zaniklý během vlády Josefa II. v roce 1784.[1] Byl založen pravděpodobně ve čtyřicátých letech 13. století a jeho součástí byl samotný konvent, v současnosti přestavěný na hotel, a konventní kostel Povýšení svatého Kříže. Důležitou roli hrál klášter v roce 1436, kdy za jeho zdmi probíhala jednání o Basilejských kompaktátech.

Historie kláštera[editovat | editovat zdroj]

Veduta Jihlavy s vyznačeným areálem kláštera

Klášter byl dle tradice založen Přemyslem Otakarem II. roku 1247.[2] Avšak písemná zpráva o existenci kláštera se nachází až v listině vzniklé před 31. květnem 1257, která je zároveň první listinou dokládající existenci jihlavského minoritského kláštera.[3] Za husitských válek zůstala Jihlava katolická, tudíž klášter nebyl přímo zasažen.[4] V průběhu 14. století byly dokonce stavěny klášterní budovy, ne však z touhy po modernizaci, ale kvůli požáru, který v roce 1353 zachvátil oba jihlavské kláštery.[5] Pro ně ovšem platí, že po přestavbách zejména v době barokní dnes v jejich interiérech zůstávají pouze některé relikty původní zástavby.[5]

Důležitou roli hrál klášter v roce 1436, kdy za jeho zdmi (dále pak v prostorách minoritského kláštera, nové radnice a farního kostela sv. Jakuba Většího[6]) probíhala jednání o basilejských kompaktátech.[1] Roku 1449 tamtéž došlo k jednáním mezi Jednotou strakonickou a Jednotou poděbradskou.[4] V roce 1501 se v klášteře konal moravský zemský sněm.[4]

Dne 29. května 1513 klášter, spolu s devadesáti domy v okolí, vyhořel[4]. Příčinou byla nedbalost bratrů v klášteře a bratři byli následně vyhnáni, přičemž do kláštera přišli jiní členové řádu.[4] Po příchodu protestantského kazatele Pavla Sperata do Jihlavy (v roce 1522) se začala Jihlava velmi rychle luteranizovat, a v roce 1525 již byla většina Jihlavy protestantská.[4] To vedlo k ochlazení vztahů vůči dominikánům, např. častému dosazování luterských kazatelů městskou radou.[7]

Plán dominikánského kláštera

Ve dnech 3. a 4. srpna 1531 hostil klášter krále Ferdinanda I., který se účastnil moravského zemského sněmu. Následovalo období úpadku a hospodářských problémů, doprovázených úpadem řeholní kázně.[4] Duchovní z řádu vystupovali, někteří se dokonce ženili, příliv nových mladých členů ustal.[8] Klenoty a cenné písemnosti musel klášter nuceně odevzdat roku 1523 radnici, navrácení se dočkal až po Bílé hoře.[9] Z ekonomických důvodů musel klášter již nejméně od roku 1528 začít prodávat některé své pozemky, nejčastěji u vsi Rantířov na řece Jihlavě, jež mu patřila odkazem z konce 15. století, později i v samotném klášterním areálu.[9] Po polovině 16. století se klášter dočkal stavebních změn, v důsledku požáru roku 1551 a poté když museli na nátlak městské rady postoupit v klášterním dvoře místo na postavení koňského mlýna.[9] V letech 1561 a 1562 dočasně v nevyužívaných prostorách jihlavského kláštera probíhala výuka latinské školy.[10] Městská rada toužila po úplném zrušení kláštera, ale tomu se převor Jakub Zikmund, za podpory provinciála Fridricha Boříkovského z Boříkova a císaře, úspěšně bránil.[9] Od holandského provinciála Vincence Sahiera, který Jihlavu navštívil mezi lety 1610 a 1613, se dochovala zpráva, že v té době obývali klášter jen dva řeholní bratři.[11] V roce 1614 se městské radě podařilo alespoň na čas vyhnat dominikány z kláštera úplně, mimo jiné díky zákazu vybírání almužen, který byl likvidační pro mendikantské řády.[9]

V pobělohorském období se však konvent opět zaplnil a řeholní bratři se podíleli na rekatolizaci Jihlavy.[11] V letech 1645–1647 byla Jihlava zabrána švédskými vojsky a kostel sv. Kříže byl využíván k protestantským bohoslužbám.[11] V této době, dle zpráv Tomáše Sarria, obývali klášter jen tři bratři. Po konci třicetileté války se situace opět stabilizovala.[11]

V čase josefínských reforem dominikánští bratři roku 1781 opustili klášter a přesunuli se do zrušené jezuitské koleje na náměstí.[12] V budově kláštera se potom usadila armáda.[13] Tehdy konvent čítal dvacet bratří, kteří ovšem v jezuitské koleji pobývali jen krátce, do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.[12]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Až v roce 1990 armáda zcela opustila klášter (tzv. Velká kasárna) a včetně presbytáře jej předala městu Jihlava.[13] Následujícího roku byl celý areál (bez kostela) navrácen dominikánům.[13] Během komplexní rekonstrukce bylo uliční křídlo přestavěno na hotel Gustava Mahlera, který se pro veřejnost otevřel 12. 7. 1993.[14] V západní části byla přistavěna provozní budova a dvě soukromé vily.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOLTÝN, Dušan: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005
  • CHAROUZ, Jindřich Zdeněk: Počátky jihlavských klášterů. In. Jihlavský archivní občasník. Jihlava 2009
  • BARTUŠEK, Antonín: Umělecké památky Jihlavy. 1960
  • HOFFMANN, František: Místopis města Jihlavy v první polovině 15. století. Jihlava 2004
  • TROJAN, Jiří: Na křídlech za poznáním Velkého Meziříčí a zajímavostí Vysočiny. Velké Meziříčí 2006
  • KROB, Miroslav: Jihlava. Praha 1997
  • PISKOVÁ, Renata (ed.): Jihlava. Praha 2009
  • Kolektiv autorů: Jihlava a Basilejská kompaktáta: sborník příspěvků z mezinárodního sympozia k 555. výročí přijetí Basilejských kompaktát. Jihlava 1992
  • BUBEN, Milan: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích (Díl 3, sv. 1). Praha 2006
  • ČERŇUŠÁK / SEDLÁK (eds.): Dominikáni v Jihlavě v proměnách staletí. Jihlava 2012

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://m.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4036368
  2. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 225. 
  3. CHAROUZ, Jindřich Zdeněk. Počátky jihlavských klášterů, In: Jihlavský archivní občasník. Jihlava: [s.n.], 2009. S. 73. 
  4. a b c d e f g FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 341. 
  5. a b PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 232. 
  6. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 177. 
  7. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 201. 
  8. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 261. 
  9. a b c d e PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 262. 
  10. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 302 s. 
  11. a b c d FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 342. 
  12. a b FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klšáterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 343. 
  13. a b c d FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 345. 
  14. https://www.hotelgmahler.cz/cs/historie