Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Štíty)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
ve Štítech
Kostel v roce 2008
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Okres Šumperk
Obec Štíty
Souřadnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Štíty) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze arcidiecéze olomoucká
Děkanát Zábřeh
Farnost Štíty
Status farní kostel
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1755
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 19068/8-1151 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Štítech je barokní stavbou z 18. století s bohatě členěným interiérem. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve Štítech stál kostel již před rokem 1350. Farnost se dostala ve 2. pol. 16. stol. do správy nekatolíků. Teprve r. 1633 přišel do Štítů opět katolický kněz. Ještě roku 1672 nebylo známo zasvěcení kostela - byl zřízen nový oltář a zasvěcen Panně Marii Nanebevzaté. Kostel r. 1744 vyhořel, když bylo celé město vypáleno pruským vojskem. Roku 1755 byl znovu od základu vystavěn pod patronací knížete Václava z Lichtenštejna. Pod kostelem byly zřízeny dvě krypty, kde se pochovávalo až do r. 1770. Jsou tam pochováni většinou kněží, kteří ve Štítech zemřeli, z laiků zejména baronka Marie Konstantina de Samelin z Uher. Kolem kostela stával i hřbitov, který byl zrušen v roce 1836. Tři zvony ulil olomoucký zvonař Valerius Oblätter v letech 1762 až 1766. Sochy v kapli sv. Anny vytvořil řezbář Ignác Tomášek z Jedlí. Roku 1793 byla postavena nová fara.[2]

Roku 1889 postihl město největší požár v jeho historii. Oheň zničil náměstí, faru, školu za kostelem, radnici a celý kostel. Vnitřní vybavení i střecha shořely, zvony a hodiny se roztavily. Z prostředků získaných sbírkami farníků byla roku 1891 zničená budova i s věží provizorně pokryta na dalších 21 let. Definitivní podobu získává kostel roku 1912. Pomocí sbírek věřících a za finančního přispění knížete Jana z Lichtenštejna je kostel opraven a postavena i nová kopulovitá věž.

Během 1. světové války přišel kostel o tři zvony, v letech 1923 a 1933 však byly vysvěceny a zavěšeny zvony nové. V dalších letech byly průběžně prováděny vnější opravy budovy i úpravy a modernizace interiéru. Významnou událostí bylo roku 1976 zavěšení dvou nových zvonů z dílny L. Dytrychové z Brodku u Přerova. V letech 1995 - 1997 prošel chrám nejvýznamnější a zatím nejnákladnější opravou, v rámci programu Regenerace městských památkových rezervací byla provedena celková rekonstrukce vnějšího vzhledu. [3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kalvárie

Areál[editovat | editovat zdroj]

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je situován v horní části náměstí na vyvýšenině, kde tvoří zdaleka viditelnou dominantu města. Vedle se nachází jednopatrová budova fary z konce 18. století. Po levé straně schodiště vedoucího k hlavnímu vstupu do kostela stojí kamenný jetelový kříž s korpusem Ježíše Krista. Památkově chráněný kříž pochází z roku 1859 a jeho hranolový podstavec zdobí reliéf se zobrazením nanebevzetí Panny Marie. Na severní straně v blízkosti kostela stojí sloup se sousoším Kalvárie z roku 1808. Pískovcový kříž s korpusem Krista je osazen na hranolovém podstavci s volutovými křídly, která jsou ukončena profilovou římsou se sochami Bolestné Marie a sv. Jana Evangelisty. Na přední straně podstavce je reliéf sv. Máří Magdaleny. [4][5]

Celé náměstí a jeho blízké okolí je od roku 1994 vyhlášenou městskou památkovou zónou.

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem kněžiště, které je směrováno na západ. Fasádu člení pilastry s římsovými hlavicemi a z bočních stran čtveřice vyzděných opěrných pilířů. Mezi nimi jsou prolomena půlkruhově zaklenutá okna. Hlavní průčelí přechází nad římsou ve volutový štítový nástavec, ze kterého vyrůstá kvadratická věž zakončená cibulí, lucernou a makovicí. Věž ve zvonicovém patře má ze všech stran prolomena vysoká obdélná okna se segmentovými záklenky, nad nimiž jsou instalovány ciferníky hodin. Ve střední ose průčelí je hlavní vchod, ke kterému vede kamenné schodiště. Nad vchodem se nachází velké segmentově zaklenuté okno s profilovanou šambránou. Na jižní straně je mezi presbytářem a lodí přistavěna sakristie s pěti obdélnými okny zdobenými barokní mříží z ornamentálně tvarované tyčoviny. V jihovýchodní části je zvenčí zasazen do zdi kamenný náhrobek s datací r. 1835. Kostel je zastřešen sedlovou střechou s půlkruhovým závěrem. [1]

Bohatě členěný interiér je zaklenut pruskými klenbami. Na jižní straně kněžiště je sakristie zaklenutá valenou klenbou s výsečemi a nad ní je plochostropá oratoř Pod kostelem jsou vyzděny krypty se zaklenutými prostorami. Na výzdobě interiéru se podíleli i místní umělci - Ignác Tomášek z Jedlí (plastiky) a na přelomu 19. a 20. století akademický malíř Jan Umlauf (obrazy). Dvoumanuálové varhany s mechanickou trakturou postavila v poslední dekádě 19. století firma Rieger z Krnova.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-30]. Identifikátor záznamu 129808 : kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. BŘEZINA, Jan. Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. 1.. vyd. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963. ISBN 48-003-63. 
  3. Historie::Farnoststity. Farnoststity. Dostupné online [cit. 2017-11-28]. (česky) 
  4. STB. Památky města. www.stity.cz [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  5. Památkový katalog - 1000127806 - sloup se sousoším Kalvárie. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]