Benjamin Demel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Benjamin Demel

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867

Starosta Kroměříže
Ve funkci:
1867 – 1867
Předchůdce Alois Czap
Nástupce Mathias Schrott v. Rohrberg
Stranická příslušnost
Členství Národní str. (staročeská)

Narození 12. ledna 1818
Kutná Hora nebo Opava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. června nebo 6. září 1867
Vídeň nebo Deutsch Altenburg
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příbuzní Johann Demel von Elswehr (bratr)
Leonhard Demel von Elswehr (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Benjamin Josef Demel (12. ledna 1818 Opava[1]6. června[2] nebo 6. září[3] 1867 Vídeň[2][4] nebo Deutsch Altenburg[5]) byl rakouský právník a politik německé národnosti (ale podporující české státní právo) z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Kroměříže.[5][3]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Profesí byl advokátem.[6] V roce 1860 je uváděn jako advokát v Kutné Hoře.[7] V roce 1862 přesídlil do Kroměříže.[8] Dne 19. června 1865 koupil v Kroměříži na Velkém náměstí tzv. Lontanův dům[9] za 15 000 zl. r., který po jeho nešťastné smrti koupila 3. září 1876 za 15 400 zl. Klementina Czapová, sestra předchozího starosty Aloise Czapa.[10] Na domě je umístěna pamětní deska Františku Palackému, který zde bydlel v době konání Kroměřížského sněmu.

Od 2. ledna 1867 byl za slovanskou komunální stranu Perioda[11] zvolen do úřadu starosty Kroměříže.[12] Ve funkci starosty nahradil tragicky zesnulého Aloise Czapa. Snažil se ve funkci zastávat umírněná národnostní stanoviska. Byl proto terčem kritiky části německé komunity v Kroměříži, stejně jako osob z řad zámeckého správního aparátu.[6] Některé zdroje uvádějí, že musel kvůli opozici po necelém roce opustit Kroměříž.[6] Jiné dobové zdroje ale ještě ve zprávách o úmrtí Demela v červnu 1867 uvádějí, že šlo o starostu Kroměříže.[4]

V 60. letech se zapojil krátce i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Kroměříž. Zvolen zde byl i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[13] V dubnu 1867 je uváděn jako federalistický poslanec.[14] A v téže době je označován za českého starostu.[15] Národností byl Němec.[8] Pocházel z německého jazykového prostředí.[16] Podporoval ovšem české státní právo a na sněmu působil jako federalista. Mezi jeho přátele patřil Jan Kozánek.[8] Do zemských voleb v březnu 1867 šel jako oficiální kandidát Národní strany (staročeské).[17]

Zemřel v červnu 1867. 4. června odjel z Opavy na návštěvu do Vídně, kde byl od 6. června pohřešován. Ubytoval se v hotelu v hotelu Zur Nordbahn v Leopoldstadtu. 6. června večer opustil hotel kvůli návštěvě divadelního představení. Do hotelu už se nevrátil.[2] 26. června ohlašuje tisk, že tělo nalezené nedlouho předtím v Dunaji u Vídně bylo identifikováno jako Demel.[4] V pramenech ovšem panují rozpory ohledně data a místa úmrtí. Demelova mohyla, která byla na podzim 1867 odhalena na hřbitově v Kroměříži a jejímž autorem byl kameník Antonín Tomáš Beck (1835-1908),[10] uváděla, že zemřel v září 1867.[3] K jeho smrti František Václav Peřinka v kroměřížském místopisu[10] uvádí: "Nervově uštván krom. soukmenovci utopil se pod Vídní v Dunaji, Krajský soud v Uh. Hradišti prohlásil 17. červen 1867 dnem úmrtním".[18]

V roce 1933 byla po něm v Kroměříži pojmevaná nově vzniklá Demelova ulice (v době okupace Demel-Gasse), od roku 1953 ulice Partyzánská.[19]

Jeho bratr Johann Demel von Elswehr byl starostou Těšína.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Svatého Ducha v Opavě
  2. a b c Vermisst. Prager Abendblatt. Červen 1867, čís. 145, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b c Z Kroměříže. Moravská orlice. Listopad 1867, roč. 5, čís. 256, s. 3. Dostupné online. 
  4. a b c Vermischte Nachrichten. Prager Abendblatt. Červen 1867, čís. 149, s. 3. Dostupné online. 
  5. a b DEMEL Benjamin Joseph 12.1.1818-17.6.1867 [online]. biography.hiu.cas.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c VERNEROVÁ, Iveta: Obecní volby v Uherském Hradišti do 1. světové války [online]. muni.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  7. Pražské nowiny, 12. 2. 1860, s. 1.
  8. a b c FASORA, Lukáš; HANUŠ, Jiří; MALÍŘ, Jiří. Člověk na Moravě 19. století. [s.l.]: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. 501 s. Dostupné online. ISBN 9788073250386. S. 98. (česky) 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-25]. Identifikátor záznamu 46160/7-6009 : měšťanský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. a b c PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  11. Morawské Nowiny, 5. 1. 1867, s. 3.
  12. a b Der Friedhof von Kremsier. Mährisches Tagblatt. Listopad 1893, čís. 254, s. 3. Dostupné online. 
  13. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  14. Die Presse, 6. 4. 1867, s. 14.
  15. Die Presse, 31. 1. 1867, s. 12.
  16. KOŘALKA, Jiří. Češi v Habsburské Říši a v Evropě 1815-1914: sociálněhistorické souvislosti vytváření novodobého národa a národnostní otázky v českých zemích. [s.l.]: Argo, 1996. 354 s. Dostupné online. S. 106. (česky) 
  17. Moravská orlice, 17. 3. 1867, s. 1.
  18. http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/9026/?strana=51 Matriční záznam o úmrtí
  19. MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3.