Přeskočit na obsah

Karel Ptáčník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Ptáčník
Narození27. srpna 1921
Břeclav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí1. května 2002 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Povoláníspisovatel, publicista, dramatik, dramaturg, prozaik a redaktor
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda (1955)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Ptáčník (27. srpna 1921 Břeclav1. května 2002 Praha ), byl český spisovatel.

Pocházel z rodiny strojního zámečníka (později strojvůdce). Reformní reálné gymnázium studoval v Břeclavi a v Hodoníně, kde maturoval v roce 1940. Po maturitě absolvoval roční kurs obchodní akademie v Brně. Od roku 1942 byl nasazen na práce v Německu, roku 1944 onemocněl tuberkulózou a podařilo se mu prodloužit propuštění z prací až do konce války.[2]

V letech 1946-1956 pracoval v různých funkcích na Místním národním výboru v Bruntále. Poté, co vydal úspěšnou prvotinu Ročník jedenadvacet, přestěhoval se do Prahy, kde byl redaktorem časopisu Květen až do jeho zániku v roce 1959.[3] Roku 1956 se stal tajemníkem Svazu spisovatelů.[zdroj?]

V roce 1968 (pražské jaro) se angažoval na straně „reformistů“ a v roce 1969 se stal místopředsedou Svazu českých spisovatelů, který vycházel z reformních pozic roku 1968 (předsedou byl Jaroslav Seifert, Svaz fakticky zaniknul v roce 1970).[4] Po roce 1969 nebyla díla Karla Ptáčníka vydávána a on pracoval od roku 1972 v pojišťovně. (Ročník jedenadvacet vyšel znovu až roku 1978 a pak 1987.) Do důchodu odešel v roce 1984.[2]

  • Ročník jedenadvacet, 1954, úspěšný román, ve kterém líčí zde své osobní zážitky a osudy dalších českých lidí nasazených v Německu. Konec románu vyznívá nepřesvědčivě.
  • Od Dunaje na dvě strany, 1956

Trilogie z Bruntálska:

  • Město na hranici, 1956, líčí období 1 roku na konci války.
  • Noc odchází ráno, 1963, líčí období stalinismu 1948 – 1953, vylíčena postava tajemníka, který naprosto slepě poslouchá příkazy seshora a udílí je dále. Nemohl vycházet.
  • Šestapadesátý, 1967, líčí stalinismus, maďarské události, hlavními hrdiny jsou politické osobnosti – okresní tajemník strany (kariérista). Román je velmi kritický.
  • Ta maličká ta je má, 1962 – dílo o dětském světě.
  • Strach, 1961, novela, jedná se o pokus vylíčit pocity německého vojáka odcházejícího na frontu.
  • Chlapák, 1969, deník úspěšného muže
  • Dům uprostřed města, 1984
  • Naše parta, 1986
  • Fasáda, 1987, příběhy pětice mužů, kteří se rozhodnou v důchodovém věku odejít z města a žít na venkovské chalupě jednoho z nich
  • Bibliáda aneb:Příběhy z nejstarších poněkud jinak, 1993
  • Život, spisovatelé a já, 1993 vzpomínky

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. hrob spisovatele Karla Ptáčníka na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22. 
  2. a b DOKOUPIL, Blahoslav. Slovník české literatury po roce 1945, část Karel Ptáčník [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2006, rev. 2006 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  3. DOKOUPIL, Blahoslav. Slovník české literatury po roce 1945, část Květen [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2006, rev. 2006 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  4. BLÁHOVÁ, Kateřina. Slovník české literatury po roce 1945, část Svaz českých spisovatelů (1) [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2009, rev. 2009 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]