Leopold Šrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold Šrom
Základní informace
Narození8. září 1917
Chrlice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. října 1968 (ve věku 51 let)
Ptice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vojenské informace
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Šrom (8. září 1917 Chrlice – 11. října 1968 Ptice) byl československý stíhací pilot Royal Air Force a 1. československé letecké divize ve druhé světové válce.

Život[editovat | editovat zdroj]

Leopold Šrom se vyučil elektromechanikem. Po vyučení nastoupil dobrovolně do československé armády. Zde v letech 1937 až 1939 působil nejprve u Leteckého pluku 5 v Brně a po přeškolení na stíhací letouny u Leteckého pluku 4 v Praze byl přidělen k Leteckému pluku 3 ve Spišské Nové Vsi.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po Mnichovu, březnové okupaci zbytku českých zemí a vzniku Slovenského státu tajně přešel do Polska. Odtud společně s dalšími Čechoslováky odplul na lodi přes Dánsko do Francie. Zde byli piloti nejprve přijati do Cizinecké legie. Nejprve sloužil v alžírském Oranu a Blidě. Po napadení Francie byl přijat do Armée de l'Air. Přeškolení na francouzským letectvem používaná letadla absolvoval v Chartres, Bourges a La Rochelle. Při napadení Francie se však bojů nezúčastnil a po porážce a kapitulaci odplul na lodi do Plymouthu ve Velké Británii.

Hawker Hurricane

V Anglii vstoupil do RAF v hodnosti sergeant (četař) a prošel výcvikem u jednotek v Bensonu a Sutton Bridge. Od listopadu 1940 do července 1941 sloužil u britské 245. stíhací perutě v severním Irsku. Peruť byla vyzbrojena letouny Hawker Hurricane. Zde Šrom zaznamenal také své první vzdušné vítězství. Poté byl převelen k československé 310. stíhací peruti, kde také zaznamenal další úspěchy. Po dokončení prvního operačního turnusu působil jako letecký instruktor a v druhém turnusu od ledna 1943 do ledna 1944 znovu létal u „třistadesítky“, nyní už vybavené Spitfiry. Byl povýšen do hodnosti Pilot Officer – poručík (československou měl podporučík).

Po výzvě k československým pilotům pro zformování československé letecké jednotky v Sovětském svazu se dobrovolně přihlásil. V únoru 1944 z Británie odplul se skupinou 20 letců, vedenou štábním kapitánem Františkem Fajtlem. V Sovětském svazu se piloti přeškolili na stroje Lavočkin La-5FN a v létě byli připraveni k nasazení na frontě. Piloti se stali příslušníky 1. čs. stíhacího leteckého pluku, kterému velel František Fajtl.

Po vypuknutí Slovenského národního povstání bylo rozhodnuto vyslat československé piloty na pomoc povstaleckým jednotkám. Pluk se přemístil 17. září 1944 na slovenské letiště Zolná a později operoval z letišť Zolná Brezno nad Hronom a nakonec Tri Duby. V průběhu krátkého trvání povstání se podporučík Šrom stal nejúspěšnějším stíhačem v povstaleckém letectvu.

Lavočkin La-5FN

Pod tlakem německých jednotek byl letecký pluk donucen 25. října 1944 opustit povstalecké území a odletět zpět za sovětské frontové linie. Šrom zde byl povýšen do hodnosti poručík a stal se velitelem 2. letky reorganizovaného 1. čs. stíhacího leteckého pluku, pozdější součásti 1. československé smíšené letecké divize pod vedením podplukovníka Budína. Celá divize se v průběhu dubna a května významně podílela na bojích na Ostravsku, Opavsku a Těšínsku.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

V bojích druhé světové války si Leopold Šrom připsal 8 sestřelů nepřátelských letadel (další 2 letouny pravděpodobně). Získal mnohá československá i spojenecká vyznamenání:

Poválečný život[editovat | editovat zdroj]

Po skončení války pracoval pro Vědecký letecký ústav v Praze-Letňanech jako zalétávací pilot. Po únorovém převratu a krátkém zatčení za údajné plánování nezákonného opuštění republiky byl z politických důvodů z letectva propuštěn. Až do roku 1964 se živil jako elektromechanik v Tesle Žižkov. S uvolněním poměrů v Československu v šedesátých letech byl rehabilitován a povýšen do hodnosti majora.

Díky nabídce ČSA pro rehabilitované letce se vrátil k letectvu do Státní letecké inspekce. Protože chtěl i nadále létat, složil náročné zkoušky pro dopravní piloty a létal jako druhý pilot u ČSA na letounu Iljušin Il-14. Při letu 351 do Bratislavy 11. října 1968 však letadlu vysadil krátce po startu jeden z motorů a stroj se u Ptic poblíž Kladna zřítil. Při nehodě zahynula celá tříčlenná posádka včetně Šroma a 10 cestujících, dalších 27 jich bylo zraněno.[1][2]

Leopold Šrom byl 17. června 1991 rozkazem prezidenta Václava Havla povýšen do hodnosti plukovníka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ptice, Aviation Safety
  2. ↑ ŠÍROVÁ, Tereza. Piloti nezvládli problém s motorem. Jeden před letem pil, druhý 17 let nelétal [online]. Idnes.cz, 2014-10-10 [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOPECKÝ, Miroslav; JAMBOR, Tomáš; KOLESA, Václav. Leopold Šrom - stíhací eso na západní a východní frontě. Zlín: Václav Kolesa, 2008. 236 s. ISBN 978-80-254-2416-2. 
  • KELLER, Ladislav; KOLOUCH, Václav. Nehody dopravních letadel v Československu, díl 3. 1961 - 1992. Turbovrtulová a pístová letadla. Cheb: Svět křídel, 2011. 383 s. ISBN 978-80-86808-89-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Leopold_Šrom&oldid=22463637“