Mladovožická pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mladovožická pahorkatina je geomorfologický podcelek v celku Vlašimská pahorkatina, který je součástí podsoustavy Středočeská pahorkatina. Nejvyšším bodem pahorkatiny je Velký Blaník (638 m n. m.). Nejnižší místo u Sázavy dosahuje 295 m n. m. Území o rozloze 739 km2 se rozprostírá podél dolního toku Blanice, od Sudoměřic u Tábora na jihu až k Sázavě na severu. Ve středu oblasti se nachází město Vlašim. Osu podcelku, jehož podloží budují horniny moldanubika (pararuly, ortoruly a migmatity), vytváří blanická brázda. V Mladovožické pahorkatině se nachází CHKO Blaník.

Členění na okrsky[editovat | editovat zdroj]

  • Jankovská pahorkatina
  • Blanická brázda
  • Kácovská pahorkatina
  • Načeradská pahorkatina

Charakteristika okrsků[editovat | editovat zdroj]

Jankovská pahorkatina[editovat | editovat zdroj]

Jankovská pahorkatina se nachází v jihozápadní části podcelku. Severojižně orientovaný okrsek kopíruje úpatí zlomového svahu na okraji výše položené Votické vrchoviny. Zvlněný terén pahorkatiny zaujímá výšku okolo 500 m n. m. Široká údolí se zde střídají nejen s plošinami holoroviny a pedimenty, ale také s výraznějšími prvky reliéfu, jako jsou krátké strukturní hřbety, suky a odlehlíky.[1]

Jankovská pahorkatina je dále členěna na podokrsky:[2]

  • Popovická pahorkatina (kóta 586,5 m n. m.)
  • Jiřetická pahorkatina (kóta 575 m n. m.)
  • Chotovinská pahorkatina (Chocholouš 623,3)

Blanická brázda[editovat | editovat zdroj]

Blanická brázda se rozprostírá podél toku Blanice, přibližně mezi Mladou Vožicí a Vlašimí. Okrsek odpovídá poloze geologické jednotky blanická brázda, která představuje výrazný zlomový systém pokračující přes jižní Čechy až do Rakouska. Průběh blanické brázdy doprovází zrudnění.[3] Bylo zde dobýváno například zlato (PP Roudný) či stříbro (u Ratibořských hor).[1] Blanická brázda se dále člení na podokrsky:[2]

  • Velišská pahorkatina (Hříva 519,2 m n. m.)
  • Šebířovská pahorkatina (kóta 510 m n. m.)

Kácovská pahorkatina[editovat | editovat zdroj]

Kácovská pahorkatina, nacházející se v severní části Mladovožické pahorkatiny, má obdobný charakter jako okrsek Blanická brázda. Územím protéká Blanice, Sázava a jejich přítoky, takže se zde výrazně uplatňuje fluviální eroze. Meandry Sázavy jsou dokonale zaklesnuty. V údolí řeky se nacházejí pedimenty a místy i akumulační říční terasy.[1]

Kácovská pahorkatina je dále členěna na podokrsky:[2]

  • Ratajská pahorkatina (Klásek 502,8 m n. m.)
  • Libežská vrchovina (Kostelík 534 m n. m.)
  • Kondracká pahorkatina (Na dílech 534,7 m n. m.)
  • Sedmpanská pahorkatina (kóta 454,3 m n. m.)

Načeradská pahorkatina[editovat | editovat zdroj]

Načeradská pahorkatina, zahrnující hrásť Malého a Velkého Blaníku, představuje nejvyšší část Mladovožické pahorkatiny. Na jihovýchodě je omezena zlomovým svahem, Načeradským srázem. V okrsku se nachází četné kryogenní tvary.

Načeradská pahorkatina se dále člení na podokrsky:[2]

  • Keblovská pahorkatina (Javornická hůra 583,1 m n. m.)
  • Louňovická vrchovina (Velký Blaník 634,8 m n. m.)
  • Bělečská pahorkatina (Pravětický vrch 597,9 m n. m.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DEMEK, Jaromír; BÍNA, Jan. Z nížin do hor. 1.. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. S. 60 - 61. 
  2. a b c d Geomorfologická československá.
  3. PETRÁNEK, Jan. Malá encyklopedie geologie. České Budějovice: JIH, 1993. 248 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALATKA, B., KALVODA, J. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s.
  • BÍNA, J., DEMEK, J. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 344 s.