Gustav Karpeles
| Gustav Karpeles | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. listopadu 1848 Ivanovice na Hané nebo Ivanovice |
| Úmrtí | 21. července 1909 (ve věku 60 let) Nauheim |
| Místo pohřbení | Jüdischer Friedhof Berlin-Weißensee |
| Povolání | literární historik, novinář, historik a redaktor |
| Rodiče | Elias Karpeles |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav Karpeles (11. listopadu 1848, Ivanovice na Hané - 21. července 1909, Nauheim) byl židovský literární historik, spisovatel, kritik a publicista z Moravy.
Život
[editovat | editovat zdroj]Gustav Karpeles napsal několik knih o Heinrichovi Heinem a v roce 1885 vydal populární dílo Geschichte der jüdischen Literatur (Historie židovské literatury).
Karpeles navštěvoval gymnázium v Mikulově a Olomouci, v roce 1867 se zapsal na Vratislavskou univerzitu ke studiu teologie, ale brzy přestoupil na literární vědu.
Po ukončení vysokoškolského studia na rok odcestoval do Londýna. Po návratu do Německa v roce 1870 v Berlíně se Samuelem Enochem, vydavatelem týdeníku Jüdische Presse spoluzaložil. Jeho bratrancem byla zpěvačka Sophie König. V letech 1873 až 1877 byl redaktorem funkcí Breslauer Zeitung a v roce 1878 převzal redakci Westermannova měsíčníku, který vedl až do roku 1883. Jako redaktor populárního časopisu také dopisoval s Theodorem Fontanem, za jehož práci propagoval. [1] Od roku 1890 až do své smrti byl konečně redaktorem a vydavatelem časopisu Allgemeine Zeitung des Judentums, který existoval v letech 1837 až 1922, editoval Ludwig Philippson, poté Gustav Karpeles, Ludwig Geiger, Albert Katz; pod záštitou Karpeles byla do časopisu zařazena témata východních Židů a zaměření na západní a střední Evropu skončilo.
V roce 1893 byl spoluzakladatelem sdružení Verband der Vereine für jüdische Geschichte und Literatur (Sdružení pro židovské dějiny a literaturu), které od roku 1898 vydávalo Ročenku židovských dějin a literatury a v letech 1898-1920 vycházel magazín Asociace spolků pro židovské dějiny a literaturu v Německu.
Jako odborník na Heineho vydal v roce 1869 jeho biografii, v roce 1884 publikoval Heineho díla a v roce 1888 napsal knihu „Heinrich Heine a jeho současníci“. Napsal také životopisné dílo o Ludwigu Börneovi a Nikolausi Lenauovi a v roce 1889 napsal velkou literární esej o Friedrichu Spielhagenovi.
Gustav Karpeles zemřel 21. července 1909 v Bad Nauheimu na infarkt. Jeho hrob je na židovském hřbitově v Berlíně-Weißensee. [2]
Spisy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Heinrich Heine und das Judenthum. Bruno Heidenfeld, Breslau 1868.
- Heinrich Heine. Biographische Skizzen. Hausfreund-Expedition, Berlin 1869.
- Israel Hildesheimer. Eine biographische Skizze. J. Kauffmanns Verlagsbuchhandlung, Frankfurt am Main 1870, (anonym erschienen, Karpeles zugeschrieben); digitalizovaná 2. vydání (im Jahr der Erstausgabe).
- Geschichte der jüdischen Literatur 2 sv. Oppenheim, Berlin 1886, digitalizovaný sv. 1; digitalizovaný sv. 2.
- Heinrich Heine und seine Zeitgenossen. Lehmann, Berlin 1888, digitalizováno.
- Goethe in Polen. Ein Beitrag zur allgemeinen Litteraturgeschichte. Fontane, Berlin 1890, digitalizováno.
- Allgemeine Geschichte der Literatur von ihren Anfängen bis auf die Gegenwart. 2 sv. Grote, Berlin 1891, Neue Ausgabe, fortgeführt bis Ende des 19. Jahrhunderts. 2 (in 3) sv. Baumgaertel, Berlin 1901, digitalizovaný sv. 1; digitalizovaný sv. 2, 1; digitalizovaný sv. 2, 2.
- Heinrich Heine und Der Rabbi von Bacharach (= Collection des „Freien Blattes“. 3, ZDB-ID 2608186-6). Verlag des „Freien Blattes“, Wien 1895, digitalizováno.
- Heinrich Heine. Aus seinem Leben und aus seiner Zeit. Titze, Leipzig 1899, digitalizováno.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav Karpeles na německé Wikipedii.
- ↑ Theodor Fontane an Gustav Karpeles. Unveröffentlichte Briefe. In: Vossische Zeitung. Nr. 323, [Beilage:] Das Unterhaltungsblatt. Berlin. 3. Oktober 1926.
- ↑ Die Bau- und Kunstdenkmale der DDR, Berlin, I; Hg. Institut für Denkmalpflege. Henschel, Berlin 1984, S. 142. Auf dem Grabstein findet sich der Denkspruch: "Sein Herz war der Quell seiner Weisheit."
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Karpeles na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Julius H. Schoeps (Hrsg.): Neues Lexikon des Judentums, S. 256
- Gerhard Winkler: Karpeles, Gustav. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 11, Duncker & Humblot, Berlin 1977, ISBN 3-428-00192-3, S. 295 f. (Digitalisat).
- John F. Oppenheimer (Red.) u. a.: Lexikon des Judentums. 2. Auflage. Bertelsmann Lexikon Verlag, Gütersloh u. a. 1971, ISBN 3-570-05964-2, Sp. 368.
- Karpeles, Gustav. In: Lexikon deutsch-jüdischer Autoren. Band 13: Jaco–Kerr. Hrsg. vom Archiv Bibliographia Judaica. Saur, München 2005, ISBN 3-598-22693-4, S. 267–281.
