Kostel svatého Jana Křtitele (Zaječí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jana Křtitele
v Zaječí
pohled od jihu na gotické kněžiště
pohled od jihu na gotické kněžiště
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Okres Břeclav
Obec Zaječí
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát břeclavský
Farnost Zaječí
Status farní kostel
Datum posvěcení 19. srpna 1913
Architektonický popis
Architekt August Kirstein
Stavební sloh gotika, historismus
Specifikace
Délka 12 m
Šířka 7 m
Odkazy
Ulice Sadařská a Školní
Kód památky 32188/7-1823 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický chrám v Zaječí v okrese Břeclav. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Zaječí, který byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky před rokem 1988.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o faře a kostelu pocházejí z roku 1222.[2] V roce 1508 byl na místě pravděpodobně dřevěného kostela postaven nový zděný kostel v pozdně barokním slohu. Do tohoto období lze začlenit kněžiště.[3][4] Při výstavbě byl kostel opevněn. Pozůstatky střílnových oken (klíčové střílny) jsou v točitém schodišti a sakristii. Kostel byl obehnán ohradní zdí, jejíž pozůstatky jsou ještě patrné na mapách prvního vojenského mapování.[5][6] Během let byl kostel přestavován. V 17. století byla přistavěna ke kněžišti loď. Jako sakristie bylo využíváno přízemí dvoupatrové věže.[6] Při požáru střechy a věže v roce 1848 spadly tři zvony, zpátky byl zavěšen jeden.[7] Věž byla zničena. V roce 1860 byl kostel opravován. Kostel s nízkou lodí přestal splňovat požadavky jeho využívání, proto byl v období 1912–1913 přestavěn. Nové zasvěcení bylo provedeno 19. srpna 1913. Stavba v romantickém historismu byla provedena podle plánu vídeňského architekta Augusta Kirsteina.[6] Během přestavby byl objeven za oltářem vstup do podzemích chodeb a náhrobní kámen s českým nápisem kněze Stanislava Reisingera z roku 1585.[8] Náhrobní kámen byl umístěn do jižní stěny kostela.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Kostel je orientovaná jednolodní zděná stavba z režného zdiva ukončena kněžištěm s polygonálním závěrem. Na severní straně kněžiště je přistavěna věž a sakristie na obdélném půdorysu.[9] Nově přistavěna věž vysoká 43 m je ukončena jehlanovou střechou. Na věž vede točité schodiště ze sakristie. Kněžiště je členěno opěrnými odstupňovanými pilíři, třemi okenními osami s okny s půlkruhovým zaklenutím. V průčelí je pravoúhlý vstup, ke kterému vede dvouramenné schodiště. Věž má ve zvonovém patře sdružená okna s půlkruhovým záklenkem a pod nimi kruhový hodinový ciferník. Střecha lodi je sedlová, nad kněžištěm zvalbená. Zaklenutí kněžiště je síťovou žebrovou klenbou, v lodi je klenba valená s výsečemi a sakristie má valenou klenbu. V kněžišti je patrné zazdění pěti gotických oken. Kněžiště je dlouhé dvanáct metrů, široké sedm metrů.[3][10]

Varhany[editovat | editovat zdroj]

V roce 1935 byla provedena údržba varhan. V roce 2007 byla provedena oprava varhan včetně ladění. Celkové náklady činily cca 145 000 Kč s přispěním obce Zaječí, Římskokatolické farnosti Zaječí a Krajského úřadu Jihomoravského kraje.[11]

Chodba[editovat | editovat zdroj]

Při přestavbě kostela v letech 1911–1912 byl za oltářem nalezen vstup do podzemí. V roce 2007 byla chodba spojující kostel s bývalou farou prozkoumána.[5][12] Na průzkumu se podíleli členové Speleoklubu Brno za účasti faráře z Rakvic a ředitele Regionálního muzea v Mikulově. Celková délka chodby byla 37 m. Chodba byla vybudována pravděpodobně na počátku 16. století. Síť chodeb byla větší. V roce 1892 byla objevena chodba vedoucí ze suterénu místní školy.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-03]. Identifikátor záznamu 143744 : Kostel svatého Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Památky. www.infocentrumzajeci.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b FIŠERA, Zdeněk. Opevněné kostely v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 2, Turistický průvodce.. 1. vydání. vyd. Praha: Olympia, 2015. 130, XVI Seiten s. Dostupné online. ISBN 9788073763978, ISBN 8073763974. OCLC 927803000 S. 25. 
  4. LENOCH, Jaromír. Soupis památek obce Zaječí v bývalém politickém okrese Hustopeče. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  5. a b c KOS, Petr. Podzemní chodba pod kostelem a farou v Zaječí. www.rmm.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  6. a b c BĚHALOVÁ, Dana. Pozdně středověké opevněné kostely na jižní Moravě. Brno, 2013 [cit. 2019-02-06]. 85 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta - Seminář dějin umění. Vedoucí práce Ondřej Jakubec. s. 51. Dostupné online.
  7. Kostel sv. Jana Křtitele - Zaječí - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2013-06-19 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. (česky) 
  8. Památky - Oficiální stránky obce Zaječí. www.zajeci.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  9. Evidenční list: filiální kostel sv. Jana Křtitelle. iispp.npu.cz [online]. 1966 [cit. 2019-03-26]. S. 1, 2, 5. Dostupné online. 
  10. Kostel v Zaječí – hledání na Rajčeti. www.rajce.idnes.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Zaječí/ biblos. Dostupné online. 
  11. Kostel sv. Jana Křtitele - Oficiální stránky obce Zaječí. www.zajeci.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  12. Středověká podzemní chodba v Zaječí | ZO ČSS 6-12 Speleoklub Brno. www2.jeskynar.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-26. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]