Jan Grmela (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Grmela
Jan Grmela
Jan Grmela
Narození 19. srpna 1861
Pačlavice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 25. září 1932 (ve věku 71 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Grmela (19. srpna 1861 Pačlavice[1]25. září 1932 Paříž) ,byl v letech 19001906 obecním tajemníkem Mariánských Hor. Jeho význam pro Mariánské Hory je srovnatelný s významem Jana Prokeše pro Ostravu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Obecním tajemníkem se stal v lednu 1900. Od samého počátku považoval za nutné zřízení samostatné duchovní správy a s tím spojenou výstavbu kostela a fary. Dále plánoval postavit novou radnici, nemocnici, chudobinec, spořitelnu, náměstí a chodníky. Důležité pro něj bylo také veřejné osvětlení a vodovod. Prioritou pro něj bylo školství, neboť jen tak mohl uskutečnit svůj sen – vytvořit české město uprostřed Němci ovládaných sousedních měst (což byla Moravská Ostrava, Přívoz a Vítkovice).

Název Čertova Lhotka se od 17. století prakticky nepoužíval a obec preferovala variantu Lhotka u Moravské Ostravy. Grmela v roce 1900 navrhl obecnímu výboru přejmenování na Ostravskou Lhotku, o rok později pak na současný název Mariánské Hory. V rámci podpory českého národa byly schváleny i další Grmelovy návrhy: čeština byla prohlášena za jediný úřední a jednací jazyk; ulice nesly jména významných českých osobností a rodů; obec používala od ledna 1902 nový obecní znak.

Grmela se také zasazoval o rozvoj českého školství – prosadil mj. založení první české obchodní školy v Ostravě. Stejnou péči věnoval spolkovému životu, takže v roce 1900 vznikl spolek pro výstavbu kostela, v roce 1902 spolek vojenských vysloužilců Břetislav, tělocvičná jednota Sokol a dámský dobročinný spolek Božena, v roce 1903 Klub sociálních demokratů a v roce 1904 místní skupina Unie rakouských horníků.

Rozvoj obce zákonitě směřoval k povýšení na město. Tento návrh prezentoval Grmela již v únoru 1902. V říjnu 1906 odeslala obec žádost císaři. Žádost byla příznivě přijata a Mariánské Hory byly povýšeny na město od 1. dubna 1907.

Významným počinem Grmelovy kariéry bylo zahájení stavby kostela Panny Marie Královny. V roce 1907 však byl falešně obviněn z defraudace obecních peněz a kvůli soudnímu sporu prohrál volby do Moravského zemského sněmu. Proto podal demisi a odjel do Francie ke své dceři. V tisku se poté rovněž objevily spekulace, zda za protihabsburskými básněmi, z jejichž autorství byl obviněn Vladimír Vašek, nestojí právě Grmela.

Jan Grmela se dle vlastních slov považoval za „apoštola české věci na Ostravsku“ a práci, kterou vykonával, považoval za poslání svěřené mu Bohem. Podařilo se mu vybudovat základnu pro rozvoj českého národního života, jaká se jinde tvořila desítky let. Jeho zásluhy dodnes připomíná ulice Grmelova v Mariánských Horách a Hulvákách.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • PRZYBYLOVÁ, Blažena. Ostrava : příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, svazek 22. Šenov: Tilia, 2005. ISBN 80-86904-05-9. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]