Josef Karel z Auerspergu

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Kajetán z Auerspergu
Nejvyšší zemský komorník
Moravského markrabství
Ve funkci:
1828 – 29. května 1829
PanovníkFrantišek I.
NástupceJosef Bubna z Litic
Ve funkci:
1814 – 1816
PanovníkFrantišek I.
PředchůdcePetr Alcantara z Blümegenu
NástupceHeřman František Hess
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1805 – 1813
PanovníkFrantišek II./I.
PředchůdceFrantišek Karg z Bebenburka
NástupceJan Nepomuk Lažanský z Bukové
Narození26. února 1767
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí29. května 1829 (ve věku 62 let)
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbenístarý brněnský městský hřbitov
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1794) Walburga z Bredy (1765–1836)
RodičeLeopold z Auerspergu (1733–1786 nebo 1788) a Marie Anna z Bredy († 1814)
ProfeseDvorní rada a právník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Karel z Auerspergu, též Josef Kajetán z Auerspergu (německy Joseph Karl Graf von Auersperg; 26. února 1767 Praha – 29. května 1829 Brno) byl český právník, zemský rada, apelační rada, dvorní rada, prezident zemského soudu. Pocházel z hraběcího rodu Auerspergů. Josef Kajetán byl velkorysý mecenáš, osvícenec, stoupenec věd a svobodný zednář. Přeložil část díla Bohuslava Balbína z češtiny do němčiny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starší hraběcí linie šlechtického rodu Auerspergů původem z Kraňska, která se v 15. století rozdělila na dvě větve.

Po studiích práv na pražské univerzitě se v roce 1790 věnoval studiu českého zemského práva a vstoupil do státních služeb. Roku 1792 se stal mimořádným zemským radou v Čechách a poté odešel v roce 1796 jako zemský rada do Krakova. V letech 1798–1800 byl ustanoven apelačním radou západní Haliče a roku 1800 byl přeložen zpět do Prahy.

Dne 7. dubna 1804 byl jmenován dvorním radou Nejvyššího zemského soudu v Praze a v roce 1805 se stal nejvyšším zemským sudím a zemským soudním prezidentem Českého království.

V roce 1813 byl přeložen z Prahy do Brna za pokus o obnovu činnosti lóže svobodných zednářů. V Brně byl prezidentem moravskoslezského apelačního soudu v Brně, od roku 1814 jako nejvyšší zemský komoří markrabství Moravského. 7. března 1816 jako kancléř Moravské hospodářské společnosti spolu s jejím ředitelem hrabětem Hugem Františkem ze Salmu a Josefem Hormayerem předal zemskému gubernátorovi hraběti Antonínu Bedřichovi Mitrovskému prosazoval založení Františkova, dnešního Moravského zemského muzea.

Za svého života se stal členem mnoha vědeckých spolků v Českém království, Rakousku i v zahraničí a autorem několika důležitých právních a právněhistorických spisů.[1]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

V roce 1815 nebo 1816 se vzdal všech veřejných úřadů a odstěhoval se na panství svého syna Jáchyma do Hartenberku (dnes Hřebeny u Sokolova) na Chebsku, kde se věnoval soukromému studiu. Zde mj. navázal přátelství s básníkem Johannem Wolfgangem von Goethe, který jej tam často navštěvovala v roce 1819 u Auerspergů na Hartenberku oslavil své 70. narozeniny.

V roce 1828 se Josef Karel sice ještě na krátkou dobu vrátil do úřadu moravského nejvyššího zemského komořího v Brně, avšak nedlouho nato zde zemřel. Byl pochován na starém brněnském městském hřbitově.[2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1794 se oženil s Walburgou hraběnkou z Bredy (1765–1836). Narodily se jim následující děti:[3]

  • 1. Jáchym Josef (15. 4. 1795 – 28. 10. 1857), hrabě z Auerspergu, svobodný pán na Schönbergu a Seifenbergu
  • 2. Ludvík Stanislav (1797–1863?)
  • 3. Albrecht (* 1799, zemřel mlád)

Jeho synem Jáchymem Josefem vymřela v roce 1857 česká odnož auersperské podlinie Neuschloß Purgstall, která v první polovině 19. století v západních Čechách vlastnila statky Valdov (Wallhof) a Hřebeny (Hartenberg).[4]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Josef Kajetán z Auerspergu byl autorem řady spisů, např.:

  • Anleitung zur gerichtlichen und ausseregerichtlichen Behandlung der Fideicommisse in den k.k. Staaten (Úvod k soudnímu a mimosoudnímu projednávání fideikomisí v c.k. státech). Praha 1794
  • Geschichte des königlichen böhmischen Appelationsgerichtes (Dějiny královského českého apelačního soudu). Praha 1805
  • překlad Balbínova spisu Liber curialis o soudních dvorech v Českém království (3 svazky, Praha a Brno 1810–1815) [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ AUERSPERG Josef Karel 26.2.1767-29.5.1829 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ MZM - Josef Auersperg. www.mzm.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-07. 
  3. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Auerspergů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-10-13 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 20. 
  5. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Karel_z_Auerspergu&oldid=23445045“