Jan Nepomuk Lažanský z Bukové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Nepomuk Lažanský
Jan Lažanský z Bukové (1774–1830).jpg

Tajný rada
Ve funkci:
1815 – 24. ledna 1830
Panovník František I.

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
30. listopadu 1813 – 24. ledna 1830
Panovník František I.
Předchůdce Josef Karel Auersperg
Nástupce Fridrich Mořic Wagemann

Císařský komorník
Ve funkci:
1805 – 24. ledna 1830
Panovník František II./I.

Rada nad apelacemi v Čechách
Ve funkci:
1805 – 1813
Panovník František II./I.

Dolnorakouský vládní rada
Ve funkci:
1799 – 1805
Panovník František II./I.

Narození 8. listopadu 1774
Chyše
Habsburská
monarchie
Habsburská monarchie Habsburská
monarchie
Úmrtí 24. ledna 1830 (ve věku 55 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Choť (1805) Alžběta Pálffyová z Erdödu (1782–1843)
Rodiče Prokop I. Lažanský z Bukové (1741–1804)
Valburga Kolowrat-Krakowská (1751–1799)
Děti Jan Karel (1806–1878)
Prokop Alois (1809–1875)
Rudolf (1816–1841)
Václav (1818–1853)
Příbuzní bratr: Prokop II. Lažanský z Bukové (1771–1823)
švagr: Fidelis Pálffy (1788–1864)
švagr: Alois Pálffy (1801–1876)
Sídlo Zámek Chyše, Kolowratský palác v Praze
Zaměstnání politik, soudce
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Nepomuk hrabě Lažanský z Bukové (Jan Nepomuk Alois Ignác Michael Martin říšský hrabě Lažanský z Bukové) (8. listopadu 1774, Chyše24. ledna 1830, Praha) byl český šlechtic a rakouský politik. Od mládí působil ve státních službách, ve své kariéře nakonec dlouhodobě zastával post nejvyššího zemského sudího v Čechách (1813–1830). Jeho majetkem bylo panství Chyše.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Erb rodu Lažanských z Bukové

Pocházel ze starého šlechtického rodu Lažanských z Bukové, narodil se jako třetí syn nejvyššího kancléře Prokopa I. Lažanského z Bukové (1741–1804), matka Valburga (1751–1799) pocházela z rodu Krakovských z Kolovrat. Vystudoval práva a v roce 1796 dosáhl titulu JUDr., po studiích působil u zemského soudu v Dolních Rakousích, v letech 1799–1805 byl dolnorakouským vládním radou. V letech 1805–1813 radou apelačního soudu v Čechách a v roce 1805 zároveň získal hodnost c. k. komořího. Od roku 1813 až do smrti byl nejvyšším zemským sudím[1] a prezidentem zemského soudu v Čechách,[2] v roce 1815 obdržel hodnost c. k. tajného rady.

Se starším bratrem spravoval společně panství Chyše a Struhaře (do roku 1826), zároveň byl samostatným majitelem panství Manětín a Rabštejn nad Střelou. Ve funkci nejvyššího sudího užíval jako svou pražskou rezidenci od roku 1817 Kolovratský palác v Praze.

V roce 1805 se na hradě Červený Kameň oženil s hraběnkou Alžbětou Pálffyovou z Erdödu (1782–1843) z významné uherské šlechty, po matce pocházela z české rodiny Krakovských z Kolovrat. Alžběta byla sestrou uherského dvorského kancléře Fidelise Pálffyho (1788–1864) nebo benátského místodržitele Aloise Pálffyho (1801–1876). Z manželství Jana Nepomuka Lažanského a Alžběty Pálffyové se narodilo jedenáct dětí, z nichž některé zemřely v dětství. Mladší synové Rudolf (1816–1841) a Václav (1818–1853) sloužili v armádě, starší synové Jan Karel (1806–1878) a Prokop Alois (1809–1875) se rozdělili o vlastnictví velkostatků Manětín a Rabštejn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PALACKÝ, František: Dílo Františka Palackého, kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků; k vydání připravil Jaroslav Charvát; Praha, 1941; s. 412 dostupné online
  2. Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 750 ISBN 80-7185-226-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÍRKOVÁ, Marie: Rodinný archiv Lažanských z Bukové (Chyše); SOA Plzeň, Plzeň, 2011; 77 s.
  • ŠTĚPÁNEK, Jan: Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2017; 355 s.