Hugo František Salm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hugo František Salm-Reifferscheidt

Hugo František Salm
Narození 1. dubna 1776
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 31. března 1836 (ve věku 59 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo František Salm-Reifferscheidt, také Hugo Franz Altgraf zu Salm-Reifferscheidt (1. dubna 1776 ve Vídni31. března 1836 ve Vídni), byl moravský šlechtic, průkopník průmyslu, vědec, milovník umění, sběratel, mecenáš a speleolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z vedlejší linie rodu Salmů, a to Salm-Reifferscheidt-Raitz. Narodil se 1. dubna 1776 ve Vídni jako prvorozený syn, jeho bratr-dvojče zemřel téhož roku[1]. Jeho rodiči byli kníže a od roku 1790 říšský hrabě Karel Josef Salm, který však užíval pouze titul starohrabě, a jeho první manželka, kněžna Marie Františka z Auerspergu (1752–1791), dcera Karla z Auerspergu (1720–1800). Díky otcově působení ve funkci císařského komoří se Františkovou křestní kmotrou stala císařovna Marie Terezie. Hugo měl z obou otcových manželství několik sourozenců, dospělosti se dožil jako jediný.

Hugo Salm byl velmi vzdělaný člověk, vyznal se v polním i lesním hospodářství, přírodních vědách. Na univerzitě ve Vídni vystudoval práva, zajímal se také o chemii, hornictví a hutnictví, které dostudoval až po válce. Z jazyků ovládal češtinu, němčinu, angličtinu, francouzštinu a italštinu. Jako dvaadvacetiletý mladý muž se se svými přáteli bratrancem hrabětem Václavem Paarem a spisovatelem Fridrichem Wilhelmem Mayernem vydal na vojenskou dráhu. Účastnili se bojů proti Napoleonově armádě v Itálii, v Castellaro u Mantovy byl Hugo zajat, ale po uzavření míru propuštěn. V roce 1798 se vydal do Berlína, kde studoval výrobu cukru z cukrové řepy.

Roku 1801 odcestoval do Anglie, která byla průkopníkem v moderních technologiích, seznámil se s principy vysoké koksové pece, s výrobou ocelové litiny, s vynálezy parního stroje, mechanického tkalcovského stavu a dalších tehdejších novinek. V roce 1808 tam na zapřenou pracoval jako dělník v továrnách. Zde prováděl „průmyslovou špionáž“ a přivezl si s sebou značné množství nákresů různých strojů.

Cukrovar v Rájci nad Svitavou

Po svém návratu zřídil v Brně první továrnu na stroje, poté zřídil další v Doubravici. Třetí strojírenskou továrnu, která přežila v jiné podobě až do současnosti, založil v Blansku. Ta se stala na dlouhou dobu největší továrnou v Rakouském císařství. V Blansku byla postavena kuplovací pec, válcovna, slévárna, modelárna, strojírna, následovaly provozy destilační uhelné peci, prachárny, byly postaveny hamry, papírna, v údolí Svitavy a Punkvy vyrůstaly nesčetné milíře. V Rájci postavil Hugo František Salm cukrovar. Kromě toho se zabýval vědeckými výzkumy, studoval očkování proti neštovicím, bádal o vakcínách proti vzteklině.

Starohraběcí huť v Blansku

V roce 1817 se stal jedním ze zakladatelů Moravsko-slezského Františkova muzea (nynější Moravské zemské muzeum), kam přispěl obnosem 2000 zlatých a stal se jedním z hlavních dárců muzejních sbírek. Seznámil se z mnoha kulturními činovníky své doby, jedním z jeho stálých hostů se stal Josef Dobrovský, na jehož práci a cesty mu hrabě Hugo Salm poskytoval finanční prostředky. Hugo František Salm se též zabýval přírodou Moravského krasu a stranou rozhodně nezůstala ani speleologie. Pro nedostatek času zejména podporoval publikace jiných autorů o tomto krásném koutu Moravy, avšak i sám se účastnil některých výprav, z nichž ta nejpamátnější byla ze srpna roku 1808, kdy sestoupil s expedicí na neprobádané dno Macochy.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Hugo František Salm se 6. září 1802 oženil s hraběnkou Marií Josephou McCaffry of Keanmore (21. 3. 1775 – 24. 4. 1836) z původem skotského rodu, která mu dala tři syny, z nichž se dospělosti dožili dva. Ona sama přežila svého manžela pouze o necelý jeden měsíc. Starší syn Hugo Karel Eduard převzal po smrti svého děda, který zemřel až roku 1838, rodové panství v Rájci a v Blansku, druhorozený syn Robert Ludvík Antonín působil ve význačných funkcích ve státní správě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://genealogy.euweb.cz/salm/reiff3.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sedlářová, Jitka: Hugo Franz Salm 1776 - 1836. NPÚ Kroměříž 2016
  • Sychra, Petr: Hugo František Salm-Reifferscheidt, moravský šlechtic a osvícenec. 2016.
  • Absolon, Karel: Moravský kras.
  • Pilnáček, Josef: Paměti města Blanska a okolních hradů. 2., rozš. vyd. [Moravany] : Alcor Puzzle, 2005. ISBN 978-80-86923-01-7.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]