V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.

Hugo Karel František Salm-Reifferscheidt-Raitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hugo Karel František Salm-Reifferscheidt-Raitz
Hugo Karel František starohrabě Salm-Reifferscheidt-Raitz
Hugo Karel František starohrabě Salm-Reifferscheidt-Raitz
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1885
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1878 – 1890
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1888 – 1890
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. ústavověr. velkostatku

Narození9. listopadu 1832
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. května 1890 (ve věku 57 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeHugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
PříbuzníSiegfried Salm-Reifferscheid a Erich Adolf Altgraf zu Salm-Reifferscheidt-Raitz (sourozenci)
Hugo Fürst und Altgraf zu Salm-Reifferscheidt-Raitz (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
matka Leopoldina Salm-Reifferscheidt-Krautheim
děd Hugo František Salm
praděd Karel Josef Salm
prapraděd Antonín Karel Salm
strýc Robert Salm-Reifferscheidt-Raitz
sestra Augusta Salm-Reifferscheidt-Raitz
bratr Siegfried Salm-Reifferscheid
švagr Jindřich Jaroslav Clam-Martinic
manželka Elisabetha z Liechtensteinu
syn Hugo Leopold Salm-Reifferscheidt-Raitz
syn Karel Salm-Reifferscheidt-Raitz
vnuk Hugo Nikolas Salm[1]

Hugo Karel František kníže a starohrabě Salm-Reifferscheidt-Raitz, německy Hugo Karl Franz Salm-Reifferscheidt-Raitz (9. listopadu 1832 Praha[2][3]12. května 1890 Vídeň[3][4]), byl rakouský šlechtic z rodu Salm-Reifferscheidt-Raitz a politik z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako statkář.[3] Pocházel z vlivného šlechtického rodu. Jeho otec Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz byl moravským zemským hejtmanem. Bratr Siegfried Salm-Reifferscheid byl rovněž politicky aktivní. Sestra Augusta Salm-Reifferscheidt-Raitz se provdala za předáka české konzervativní šlechty Jindřicha Jaroslava Clam-Martinice.[1][4]

Po smrti otce se v roce 1888 stal Hugo Karel František hlavou rájecké větve rodu. Byl jí ovšem jen dva roky, do své smrti. Fakticky ovšem rodové panství vedl od roku 1878, kdy se otec stáhl z aktivního výkonu svých vlastnických práv. Zasloužil se o další rozvoj železáren v Blansku, kde se produkovala umělecká litina. V roce 1882 se stal předsedou moravsko-slezské zemědělské společnosti. Zasedal jako předseda přírodovědného spolku v Brně. Byl známý i jako mecenáš umění. Jeho manželkou byla od roku 1858 princezna Elisabetha z Liechtensteinu. Měli pět dětí, z toho dva syny. Mladší Karel Salm-Reifferscheidt-Raitz zdědil panství Budkov u Třebíče, starší Hugo Leopold Salm-Reifferscheidt-Raitz byl pokračovatelem hlavní rodové linie.[1][4][5]

Byl veřejně a politicky činný. V zemských volbách v roce 1878 se stal poslancem Moravského zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, II. sbor. Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1884. Uvádí se jako ústavověrný velkostatkář.[6]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za velkostatkářskou kurii na Moravě.[7] Ve volebním období 1879–1885 byl zmiňován jako starohrabě Hugo Salm, statkář, bytem Vídeň.[8] Po volbách v roce 1879 ho Národní listy uvádí jako konzervativního velkostatkáře.[9] Podle jiných dobových zdrojů ovšem patřil k provídeňské a centralistické Straně ústavověrného velkostatku.[4][5]

V roce 1888, když zemřel jeho otec, byl povolán po něm do Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[4]

Zemřel v květnu 1890[5] ve svém paláci na Landstrasse ve Vídni následkem osýpky a s ní spojeného zánětu plic. Pohřební průvod se konal ve Vídni, pak mělo být tělo převezeno do rodinné hrobky v Sloupu.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HEBELKOVÁ, Martina: Salmové – Reifferscheidtové na Rájecku. Využití regionálních prvků, vycházek a exkurzí ve výuce vlastivědy na 1. stupni ZŠ. [online]. is.muni.cz [cit. 2015-07-14]. Dostupné online. (česky) 
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  3. a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 50. (německy) 
  4. a b c d e f Politické zprávy. Národní listy. Květen 1890, roč. 30, čís. 131, s. 2. Dostupné online. 
  5. a b c Tagesneuigkeiten. Deutsches Volksblatt. Květen 1890, čís. 487, s. 2. Dostupné online. 
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=427
  9. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.