Doris Grozdanovičová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doris Grozdanovičová
Rodné jménoSchimmerling
Narození7. dubna 1926
Jihlava,[1] Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. srpna 2019 (ve věku 93 let)
Terezín–Praha,[2] ČeskoČesko Česko
BydlištěJihlava, Brno, Terezín, Kostelec nad Orlicí, Brno, Praha – Střešovice
ZeměČeskoslovensko, Česko
Vzdělánímaturita na gymnáziu, Masarykova univerzita v Brně[2]
Alma materMasarykova univerzita v Brně
Povolánínakladatelská redaktorka, překladatelka z němčiny a angličtiny[1]
Zaměstnavateléčeskoslovenské ministerstvo zahraničí, nakladatelství Československý spisovatel[2]
Dětisyn (* 1959)[3]
Příbuzníbratr: Hanuš Schimmerling[2] (* 1921)[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Doris Grozdanovičová (7. dubna 1926, Jihlava – 21. srpna 2019, Terezín–Praha) byla nakladatelská redaktorka a překladatelka z němčiny a angličtiny.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Doris Grozdanovičová se narodila v Jihlavě 7. dubna 1926 do asimilované nenáboženské[4] židovské rodiny jako Doris Schimmerlingová. Její otec pracoval jako úředník v bance, později pak v pojišťovně, její matka byla v domácnosti.[4] V šesti letech (začátkem 30. let 20. století)[4] se s rodiči a starším bratrem Hanušem Schimmerlingem (* 1921)[3] přestěhovala do Brna.[2] V Brně navštěvovala obecnou školu,[4] poté byla přijata ke středoškolskému studiu na české klasické gymnázium,[4] ale odtud byla z rasových důvodů (kvůli židovskému původu) v tercii[3] ještě před maturitou vyloučena.[4] Směla ale ještě necelý další rok (1940–1941)[3] studovat na židovském gymnáziu v Brně a to až do jeho zrušení v roce 1941.[2] Původně rodiče plánovali, že ji spolu s jejím bratrem pošlou do Anglie k tetě (ta tam ještě včas emigrovala z Vídně),[3] ale to se nestalo.[2]

V Terezíně (1942–1945)[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. ledna 1942 byla s rodiči a bratrem deportována (transportem „U“)[3] do terezínského ghetta.[2][4] Tady pracovala v zemědělství, na poli, v zahradě,[3] později pásla husy a nakonec stádo ovcí.[2] V říjnu roku 1944 byl její bratr Hanuš a tatínek deportováni do KT Osvětim.[2] Maminka a babička v Terezíně obě zahynuly.[2] Babička zahynula čtrnáct dní po příjezdu do Terezína a byla pohřbena v hromadném hrobě. V roce 1944 onemocněla i její maminka a zanedlouho zemřela také.[3] Doris Schimmerlingová zůstala v Terezíně sama až do osvobození tábora (květen 1945) na konci druhé světové války.[4]

Po druhé světové válce (1945–1950)[editovat | editovat zdroj]

Český četník Josef Urban se Doris Schimmerlingové ujal [p. 1] a ona s ním odjela k jeho rodině do Kostelce nad Orlicí, kde ji v létě roku 1945 vypátral její přeživší bratr Hanuš.[4] Ještě v Kostelci nad Orlicí vstoupila Doris do KSČ.[3] Sourozenci Schimmerlingovi se spolu ještě v září 1945[3] odstěhovali do Brna,[2] kde získali byt po vyhnaných Němcích a také se zde setkali se služebnou, kterou měli před druhou světovou válkou a jenž jim předala i část majetku, který jim za války opatrovala.[3] Zameškané čtyři roky studia na gymnáziu si doplnila jednoročním intenzivním studiem a po složení maturitní zkoušky se přihlásila na Masarykovu univerzitu v Brně (obory filozofie a anglický jazyk).[2] Během svých vysokoškolských studií v letech 1946 až 1950[4] odjela v roce 1947 na tři měsíce trvající stipendijní pobyt do Dánska.[2]

V Praze (po roce 1950)[editovat | editovat zdroj]

Profesní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 dokončila vysokoškolská studia a přestěhovala se do Prahy.[2] Tady pracovala rok v tiskovém oddělení ministerstva zahraničí (překládala německý a anglický tisk).[2] V 50. letech 20. století musela z této pozice odejít, od roku 1951 pracovala dva roky v korektorně tiskárny[3] a pak nastoupila do nakladatelství Československý spisovatel jako redaktorka.[2] [p. 2] V nakladatelství pracovala až do odchodu do penze v roce 1985.[4]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 se Doris Grozdanovičové narodil syn.[3][4] Se svým manželem se rozvedla o tři roky později (1962).[3][4] Syna vychovávala sama, často cestoval za tetou do Anglie a po studiích se rozhodl zůstat v Anglii.[3] [p. 3]

Další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Byla aktivní členkou Terezínské iniciativy (TI) [p. 4] a výkonnou redaktorkou jejího časopisu.[2] Často jezdila na besedy se studenty do škol v Česku i do zahraničí, pravidelně přednášela také v Terezíně.[4] Zemřela náhle dne 21. srpna 2019 na své cestě z besedy v Terezíně domů do Prahy do Střešovic, kde bydlela.[2][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Josef Urban měl dceru, která by byla stejně stará jako Doris, ale zemřela před třemi lety na zápal mozkových blan.[3]
  2. ↑ V nakladatelství Československý spisovatel se Doris Gorazdovičová potkala i s tak významnými autory, jako byli František Kožík, Vladimír Neff nebo Eduard Petiška.[3]
  3. ↑ Po sametové revoluci v roce 1989 se syn Doris Grozdanovičové vrátil do Československa a od té doby žije střídavě v Anglii a v Praze.[3] V Anglii se oženil, vzal si Indku a má s ní dvě děti.[3]
  4. ↑ Terezínskou iniciativu založil její bratr Hanuš Schimmerling

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Grozdanovičová, Doris (1926-2019); (Narozena 7. dubna 1926 v Jihlavě. Nakladatelská redaktorka, překladatelka z angličtiny a němčiny. Zemřela 21. srpna 2019 při cestě z besedy v Terezíně do Prahy) [online]. databáze autorit (Národní knihovna Česká republika) [cit. 2020-02-26]. Autoritní záznam NK ČR; Identifikační číslo: jk01032747. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s BALAJKA, Petr. Zemřela Doris Grozdanovičová (7. 4. 1926 – 21. 8. 2019). Obecní noviny. 9. 2019, roč. 17, čís. 1, s. 19. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t MÜLLEROVÁ, Vendula, Mgr. Doris Grozdanovičová (* 1926 – †︎2019) [online]. Paměť národa; Instituce: Post Bellum, 2014-12-02 [cit. 2020-02-26]. Projekt: Příběhy našich sousedů; natáčeli: Nátálie Kramcha, Kateřina Kohoutková, Kateřina Chmelová, Barbora Bajerová a Klára Škochová; místo: Základní škola Hanspaulka.. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Doris Grozdanovičová (* 1926 – †︎2019) [online]. Paměť národa, 2014-12-02 [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Doris_Grozdanovičová&oldid=22710621“