Otmar Riedl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otmar Riedl
Narození 12. září 1914
Kroměříž
Úmrtí 10. října 1994 (ve věku 80 let)
Holešov
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otmar Riedl (12. září 1914 - 10. října 1994) byl voják, příslušník československé zahraniční armády a příslušník výsadku Benjamin.

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 12. září 1914 v Kroměříži. Otec Otmar, pracoval jako vrchní ošetřovatel v léčebně pro duševně choré a matka Anna (rozená Hradilová) byla v domácnosti. Měl tři sourozence.

Obecnou školu a tři třídy měšťanské navštěvoval v Kroměříži. V roce 1928 nastoupil do učení u firmy Baťa ve Zlíně, u které poté zůstal i zaměstnán.

Dospělost[editovat | editovat zdroj]

V letech 19361939 vykonával základní vojenskou službu v Kroměříži, v rámci níž absolvoval poddůstojnickou školu. Propuštěn byl v hodnosti desátníka.

Od července 1939 znovu nastoupil k firmě Baťa. Krátce pracoval v jugoslávské pobočce Bati v Borovu, odkud měl pokračovat do Belgického Konga na pozici vedoucího filiálky. Odjezd zpozdil začátek války. Domů se již nevrátil a vstoupil do čs. zahraniční armády ve Francii.

V zahraniční armádě[editovat | editovat zdroj]

27. prosince 1939 byl prezentován v Agde a zařazen k 1. pěšímu pluku. S jednotkou se zúčastnil bojů na frontě a po pádu Francie odjel 13. července 1940 do Anglie. Zde byl znovu zařazen k 1. pěšímu pluku v hodnosti četaře. V lednu 1941 byl pro svůj nenápadný zjev vybrán pro výcvik k plnění zvláštních úkolů.

V lednu a únoru 1941 absolvoval parašutistický výcvik. Poté se začal připravovat na vysazení do Protektorátu Čechy a Morava.

Operace Benjamin[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Benjamin.

Po dvou nezdařených pokusech byl nakonec vysazen 16. dubna 1941. Navigační chybou se to nestalo v prostoru Kolínska u obce Křečhoř ve středních Čechách, ale v 460 km vzdáleném tyrolském Landecku. Byl zatčen, ale podařilo se mu četníky a poté i gestapo přesvědčit, že prchá z Jugoslávie do Čech a o své doklady byl okraden. Navíc se odvolával na své zaměstnání u firmy Baťa, což mu firma potvrdila. Po dvouměsíčním vězení byl eskortován do Čech. Okupaci prožil jako vedoucí prodejny Baťa v Trhových Svinech. 13. září 1941 se oženil s prodavačkou f. Baťa Jaroslavou Kubíčkovou. Z manželství se narodily dvě dcery, Drahomíra a Nataša.

Kontakt s odbojem se mu navázat nepodařilo. Svou účast v operaci ukončil v květnu 1945 přihlášením se na ministerstvu národní obrany.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Od 11. června 1945 do 1. září 1946 pracoval v 2. oddělení hlavního štábu MNO. Odtud odešel na vlastní žádost a vrátil se k firmě Baťa. Zde pracoval do roku 1948, po roce 1948 zůstal u znárodněné firmy jako vedoucí prodejny. Od roku 1952 až do odchodu do důchodu v roce 1970 pracoval jako vedoucí obchodního domu n. p. Textil Gottwaldov.

16. října 1990 byl jmenován podplukovníkem v záloze. Zemřel 10. října 1994 v Holešově.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb : Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.  
  • ŠOLC, Jiří. Bylo málo mužů: Českoslovenští parašutisté na západní frontě za druhé světové války. Praha : Merkur, 1990. 345 s. ISBN 80-7032-624-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]