Operace Benjamin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Operace Benjamin byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.

Složení a úkol[editovat | editovat zdroj]

Výsadek měl jediného člena, rotného Otmara Riedla. Jeho úkolem bylo doručit odbojářům v protektorátu krystaly pro vysílačky a poselství prezidenta Beneše, gen. Sergěje Ingra a plk. Františka Moravce. Dalším úkolem bylo prověření nových možností spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. V případě možnosti se měl Riedl vrátit zpět do Anglie přes Balkánský poloostrov.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Po dvou nezdařených pokusech (17. února a 13. března) byl Riedl vysazen 16. dubna 1941. Plánované místo výsadku se nacházelo u obce Křečhoř na Kolínsku. Posádka letounu ale zabloudila a vysadila ho na rakousko-italských hranicích v Alpách u Landecku, 460 km daleko od plánovaného místa. Riedl snědl kapsli s poselstvími, ukryl náhradní krystaly pro vysílačku a vydal se na cestu do Čech. Pro případ zatčení si připravil legendu, že se vrací z Jugoslávie, kde pracoval u Bati (před válkou byl u Bati skutečně zaměstnán) a o doklady ho okradl neznámý muž ve vlaku. Němečtí celníci, kteří ho zadrželi, ho předali četníkům, kteří jeho legendě (po ověření si informace na personálním oddělení f. Baťa ve Zlíně) uvěřili. Po odpykání dvouměsíčního trestu ve vězení v Innsbrucku za nepovolené překročení hranic byl propuštěn.

Po třech měsících po propuštění se pokusil na smluveném místě (ve Vinohradské spořitelně v Praze) navázat kontakt s odbojem. Pokus ale nevyšel. Válku Riedl přežil jako vedoucí Baťovy prodejny v Trhových Svinech. Zde se také v závěru války účastnil revolučních bojů. S odbojem se mu spojení nepodařilo navázat, gestapo se o jeho poslání nikdy nedozvědělo, protože nebyl nikdo, kdo by ho mohl prozradit. Riedl byl totiž první, který byl z Londýna vysazen.

Svou misi Riedl ukončil 10. května 1945 když na MNO podal hlášení mjr. Palečkovi. Zde se dozvěděl, že byl považován za nezvěstného a pravděpodobně mrtvého.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem : ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.  
  • PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha : Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9.