Zdenka Švarcová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdenka Švarcová
Narození 3. února 1942
Kroměříž Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání japanoložka, pedagožka, překladatelka
Národnost česká
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma mater Univerzita Karlova
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdenka Švarcová (*3. února 1942, Kroměříž) je česká japanoložka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka z japonštiny.[1]  Roku 2010 jí byl japonským císařem propůjčen Řád vycházejícího slunce.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1956-1960 vystudovala Průmyslovou školu filmovou v Čimelicích u Písku a do roku 1967 pracovala jako asistentka režie ve Filmovém studiu Barrandov. Poté začala studovat angličtinu a japonštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a studium úspěšně ukončila roku 1972. V letech 1972-1976 pracovala jako tlumočnice u obchodní společnosti ITOH CO. LTD., pak do roku 1990 vyučovala angličtinu a japonštinu na Státní jazykové škole v Praze. Roku 1986 úspěšně absolvovala kurz pro zahraniční učitele japonštiny, pořádaný Japonskou nadací pro mezinárodní výměnu v Tokiu. Od roku 1990 pracuje v Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v oboru japanologie. Roku 1993 získala obhajobou rigorózní práce Výklad původního semiotického modelu a ukázky jeho použití na vzorku veršů z klasické japonské poezie titul PhDr. (doktor filozofie). V letech 1993-1994 absolvovala tříměsíční stáž na Kjótské univerzitě. Roku 2001 obhájila habilitační práci a byla jmenována docentkou a roku 2007 profesorkou lingvistiky japonského jazyka.[3]

Zabývá se především sémantickými a sémiologickými aspekty literárních textů v japonské literatuře. Podílela se na tvorbě učebnic japonštiny, napsala monografii o dějinách japonské literatury. Píše odborné studie a články do domácího i zahraničního odborného tisku, publikuje také v časopisech pro širokou veřejnost. Překládá japonskou poezii i prózu.[4] Je členkou Evropské asociace pro japonská studia, Obce překladatelů a Česko-japonské společnosti.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vlastní knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopédia literárnych diel (1989), asi osmdesát hesel klasické a moderní japonské literatury.
  • Učební osnovy pro jazykové školy, C-japonský jazyk (1989).
  • Česko-japonská konverzace (1992-1993), tři díly, společně s Macumijem Hirokem.
  • Japonština pro samouky (1995-1996), spoluautor, dva díly.
  • Vesmír v nás (1999), inspirace a útěcha v japonském jazyce a literatuře.
  • Velká všeobecná encyklopedie Diderot (2000-2001ú, hesla o japonské literatuře.
  • Japonská literatura 712-1868 (2005), dějiny klasické japonské literatury.
  • Japonština pro samouky (2006), spoluautor.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KDO BYL KDO – Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté
  2. Paprsky znamenají energii [online]. E15.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  3. Zdenka Švarcová [online]. udlv.ff.cuni.cz, [cit. 2015-12-30]. Dostupné online.  
  4. Obec překladatelů = Zdenka Švarcová
  5. Doc. Dr. Zdenka Švarcová | Gender a věda [online]. www.genderaveda.cz, [cit. 2015-12-30]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]