Haruo Umezaki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Haruo Umezaki
Umezaki Haruo.JPG
Narození 15. února 1915
Fukuoka
Úmrtí 19. července 1965 (ve věku 50 let)
Tokio
Povolání romanopisec a spisovatel
Stát JaponskoJaponsko Japonsko
Alma mater Tokijská univerzita
Významná díla Třešňový ostrov, Bláznivý drak, Krátká historie jedné barabizny
Ocenění Shinchosha literature award (1955)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haruo Umezaki (15. února 1915 Fukuoka15. června 1965 Tokio) byl japonský prozaik, jeden z nejlepších představitelů první poválečné japonské literární školy sengoha.[1]

Umezaki absolvoval roku 1940[2] Tokijskou univerzitu v oboru japonská literatura a již při studiu se věnoval psaní poezie a vydávání literárního časopisu. Roku 1944 byl povolán k válečnému námořnictvu, stal se poddůstojníkem u spojařů a působil jako šifrant na různých vojenských základnách na Kjúšú. Po skončení války se pak zcela věnoval literatuře. Jeho díla odráží vlastní válečné zážitky, jsou psychologickým obrazem poválečného života poraženého národa a také sondami do lidského nitra. Jeho hrdinové z válečných próz nejsou zaslepeni vidinou vítězství, ale vyznačují se lidskostí a trápí se pochybnostmi.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Fúen 1939, Stylový večírek), autorova prvotina publikovaná časopisecky.
  • Sakuradžima (1946), novela z válečného období nesoucí název podle ostrova Sakuradžima, česky jako Třešňový ostrov, působivé vylíčení vojenské základny těsně před japonskpou porážkou.
  • Bí-tó no fúbucuši (1948, Obrázky z ostrova Bí-tó),
  • Ue no kisecu (1948, Údobí hladu),
  • Hi no hate (1947, Konec dne), novela, odehrávající se na Filipínách na místě krutých bojů druhé světové války, rozvíjející příběh důstojníka, který dostal rozkaz zastřelit vojenského lékaře, svévolně opustivšího jednotku.
  • Sora no šita (1951, Pod oblohou)
  • Boroja no šundžu (1954, Letopisy z barabizny), satiricko-humorné povídky oceněné Naokiho literární cenou, česky jako Krátká historie jedné barabizny.
  • Sunadokei (19541955, Přesýpací hodiny), satirický román,
  • Cumudžikaze (1956, Tornádo), román zamýšlející se nad současnou civilizací,
  • Kurui tako (1963, Bláznivý drak), román inspirovaný osudem jeho bratra, který spáchal za války sebevraždu v Mongolsku.
  • Genka (1965, Fantom), autorovo vrcholné dílo[3], román, jehož hrdinou je muž, který se nedokáže oprostit od reminiscencí na válečné prožitky.
  • Hi (1966, Oheň), pokračování románu Genka vydané posmrtně.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník asijských a afrických spisovatelů II., Odeon, Praha 1967, str. 355
  2. Archivovaná kopie. www.japonsko.tnet.cz [online]. [cit. 2011-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-26. 
  3. Winkelhöferová Vlasta: Slovník japonské literatury, Libri, Praha 2008, str. 287-288

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]