Apolena Rychlíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MgA. Apolena Rychlíková
Apolena Rychlíková (2023)
Apolena Rychlíková (2023)
Narození25. března 1989 (35 let)
Brno
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolánífilmová dokumentaristka, novinářka, dokumentaristka, publicistka, scenáristka a filmová režisérka
RodičeBřetislav Rychlík[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Apolena Rychlíková (* 25. března 1989 Brno) je česká režisérka dokumentárních filmů, aktivistka[2] a novinářka. Mezi lety 2013 a 2023 byla nejdříve přispěvatelkou a poté i osm let redaktorkou publicistického serveru A2larm; nyní coby publicistka působí na volné noze.[3] Ve své tvorbě se věnuje otázkám genderové rovnosti (sama se označuje za feministku),[4] dostupnosti bydlení, exekucím a dalším tématům sociální spravedlnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství, studium a režie dokumentárních filmů[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 25. března 1989 v Brně.[5] [6] Jejím otcem je režisér, herec a občanský aktivista Břetislav Rychlík. Po absolvování Biskupského gymnázia v Brně[7] získala titul bakaláře na Katedře dokumentární tvorby FAMU.[5] Následně vystudovala také magisterský obor a získala titul MgA.[8] Na FAMU později také vedla hostující dílnu pro studenty dokumentární tvorby.[9]

Její studentský krátkometrážní film Vajíčka, o problematikách reprodukce, který natočila v prvním ročníku, byl promítán na několika filmových festivalech, včetně CameraOFFPlus festivalu v Krakově a festivalu krátkých filmů v Londýně.[5] Ohlas vzbudil také její další studentský dokumentární film Hájek na zámku, Petr v podzámčí (2011),[2] který obdržel Cenu Karla Vachka Anime, jež se uděluje jako součást Cen Nikolaje Stankoviče.[5] Snímek popisuje názory a osobnost Petra Hájka.[10] Bakalářská studia na FAMU dokončila snímkem Padá vláda, něco si přej, který byl sondou do tehdejšího protivládních protestních hnutí.[5] Na jaře 2012 spolupořádala demonstrace během Týdne neklidu, zaměřeného proti připravovaným reformám ministra školství Josefa Dobeše.[7] V tom samém roce byla autorkou námětu k dokumentárnímu cyklu Expremiéři, v rámci něhož natočila snímek o Mirku Topolánkovi, uvedený roku 2014.[11]

Za snímek Za Adolfa by žádní morgoši neměli žádný práva, který připravila společně s Martinou Malinovou, obdržela Zvláštní uznání na FAMUFESTU 2014.[12] Její dokument Hranice práce získal na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 2017 cenu Česká radost za nejlepší český dokument a cenu diváků.[13] Snímek popisuje problematiku levné práce v České republice.[14]

Začátek novinářské kariéry – publicistika a redakce A2larm[editovat | editovat zdroj]

V minulosti přispívala do Deníku Referendum, Romea a Nového prostoru.[12][15] Do roku 2023 působila osm let v redakci zpravodajského serveru A2larm. Jako externistka spolupracuje i s Českým rozhlasem Plus. V souvislosti s ČRo vyvolal kontroverzi její komentář k firmě Home Credit, když ji v jednom ze svých článků z roku 2019 spojila s lichvářstvím.[16]

Příprava podcastů a psaní knih[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 vydala sborník Budoucnost, který se pokouší definovat současné levicové uvažování v Česku a na Slovensku. Kniha byla vydána na základě crowdfundingové kampaně na webu Hithit.cz.[17]

V roce 2020 připravila svůj první podcast s názvem Kvóty, který označila za feministickou talkshow.[18] Na festivalu Jeden svět 2020 měl premiéru její dokumentární film Češi jsou výborní houbaři (v rámci cyklu Český žurnál).[19] Téhož roku přispěla do sborníku esejů Europa 28: Writing By Women On The Future Of Europe, vydaného v rámci Hay Festivalu Europa28 2020.[20] Podílela se také na multimediálním projektu Paměť města.[21] Projekt mapuje novodobé proměny pěti pražských čtvrtí. Ten například v roce 2020 přinesl stejnojmenný pětidílný dokuseriál pro Český rozhlas Dvojka.[22] V roce 2021 tým Paměti města připravil pro Český rozhlas Dvojka další pětidílný dokumentární seriál Paměť sídlišť.[23]

Počátkem roku 2020 byla rovněž vybrána, aby reprezentovala Českou republiku v Radě poradců nově vzniklé mezinárodní organizace Progressive International, která sdružuje progresivní levicové aktivisty a organizace. Cílem Rady poradců je stanovit strategii a hlavní cíle organizace. Mezi dalšími poradci jsou například Noam Chomsky (USA), Katrín Jakobsdóttir (Island), Naomi Klein (Kanada) nebo Janis Varufakis (Řecko).[24]

V roce 2021 byla vysílána její šestidílná dokumentární série Život během pandemie, ve které pro Český rozhlas Plus mapovala sociální dopady pandemie covidu-19 v Česku.[25] Na konci března 2021 začal na A2larmu vycházet její další podcast s názvem Bulvár. Ten pojednává o urbanismu, veřejném prostoru a životu ve městech. Připravila ho spolu s Táňou Zabloudilovou a Alžbětou Medkovou, se kterými spolupracuje i v rámci týmu Paměti města.[26] Za svůj článek Black Lives Matter po česku? Romové u nás nemají uznání ani spravedlnost se jako první Češka dostala na shortlist nominovaných na European Press Prize 2021 – Cenu za excelentní novinařinu, a to v kategorii názorové žurnalistiky.[27]

V květnu 2021 vyšel na A2larmu a na Deníku N její společný článek s redaktorem Jakubem Zelenkou nazvaný „Chování Dominika Feriho je veřejné tajemství.“ Ženy popsaly traumatizující zkušenosti s mladým politikem, který publikoval výpovědi několika žen, které měl sexuálně obtěžovat tehdejší poslanec Dominik Feri.[28] Ten v reakci na nařčení ze sexuálního násilí ještě téhož dne rezignoval na svou funkci poslance a oznámil, že stahuje svou kandidaturu ve volbách.[29] Reportáže k tomuto tématu vynesly Rychlíkové a Zelenkovi v říjnu 2023 cenu Amplion za dlouhodobý přínos k řešení problematiky sexuálního násilí. Cenu uděluje nezisková organizace Konsent.[30]

V červnu 2021 obdržela cenu Novinářská křepelka v rámci Novinářské ceny za rok 2020. Cena je určena mladým novinářům a novinářkám do 33 let věku.[31] Spolu s Alžbětou Medkovou a Táňou Zabloudilovou připravila projekt reportážních textů Města budoucnosti, který se věnuje například rozvojovým oblastem Prahy. Projektu se věnoval také podcast Bulvár.[32] Pro iVysílání České televize vymyslela dokumentární cyklus Novinářky, který spolu s Terezou Reichovou režíruje. Protagonistkami pořadu jsou novinářky Hana Čápová, Saša Uhlová a Jana Ustohalová.[33]

V roce 2022 napsala spolu s Pavlem Šplíchalem reportážní knihu PIKO: Junkies‘ lives matter, která byla prvním titulem nového nakladatelství Alarm.[34][35] Kniha byla na podzim 2023 na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava oceněna Cenou za nejlepší dokumentární knihu.[36]

Chyba systému, Page 404, Hranice Evropy[editovat | editovat zdroj]

Od března 2023 vysílá Český rozhlas Plus politický podcast Chyba systému, jehož tým tvoří mimo Rychlíkové také moderátor Jan Pokorný a analytik David Klimeš.[37]

S Jakubem Zelenkou chystá novou mediální platformu s pracovním názvem Page 404. Spuštěna by měla být v první třetině roku 2024.[38]

V březnu 2024 měl světovou premiéru její dokumentární film Hranice Evropy, ve kterém spolu se Sašou Uhlovou zopakovaly koncept ze společného projektu Hranice práce. Film měl světovou premiéru na dánském filmovém festivalu CPH:DOX.[39] Brzy poté byl uveden také na ženevském filmovém festivalu FIFDH. V Česku měl premiéru na festivalu Jeden svět.[40]

V březnu 2024 měl na České televizi premiéru také její krátkometrážní dokumentární film P.S. I hate you, který pojednává o online šikaně žen na příkladu právničky Kláry Kalibové.[41] V téže době byla kniha Věčná devadesátá nominována na Magnesii Literu v kategorii ČRo Plus Litera za publicistiku.[42]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Vychovává dvě děti.[43]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • Vajíčka, o problematikách reprodukce (studentský krátkometrážní dokumentární film, 2010)
  • Pošta (studentský krátkometrážní dokumentární film, 2010)
  • Hájek na zámku, Petr v podzámčí (studentský krátkometrážní dokumentární film, 2011)
  • Padá vláda, něco si přej (studentský dokumentární film, 2012)
  • Rodina (studentský dokumentární film, 2013)
  • Mirek Topolánek: Topoltropa (epizoda dokumentárního cyklu Expremiéři, 2013)
  • Za Adolfa by žádní morgoši neměli žádný práva (krátkometrážní dokumentární film, 2014)
  • Neskloň se! (krátkometrážní dokumentární film, 2014)
  • Nedej se: Klinika města (2015)
  • Intolerance: Chlad (2015)
  • Hranice práce (epizoda dokumentárního cyklu Český žurnál, 2017)
  • Češi jsou výborní houbaři (epizoda dokumentárního cyklu Český žurnál, 2020)
  • Novinářky (dokumentární cyklus pro iVysílání ČT, 2022)
  • Hranice Evropy (dokumentární film, 2024)
  • P.S. I hate you (krátkometrážní dokumentární film, 2024)

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Budoucnost (kolektiv autorů a autorek, 2020)
  • Europa 28: Writing By Women On The Future Of Europe (přispěvatelka, 2020)
  • Stát v rozkladu (kolektiv autorů a autorek, 2021)
  • PIKO: Junkies‘ lives matter (spolu s Pavlem Šplíchalem, 2022)
  • Věčná devadesátá: Proměny české společnosti po roce 1989 (kolektiv autorů a autorek, 2023)

Podcasty a audiodokumenty[editovat | editovat zdroj]

  • Kvóty (2020–2023, podcast pro A2larm, 59 dílů, autorka)
  • Paměť města (2020, dokuseriál pro Český rozhlas Dvojka, 5 dílů, kolektiv autorů týmu Paměť města)
  • Život během pandemie (2021, dokuseriál pro Český rozhlas Plus, 6 dílů, autorka)
  • Paměť sídlišť (2021, dokuseriál pro Český rozhlas Dvojka, 5 dílů, kolektiv autorů týmu Paměť města)
  • Bulvár (2021–2023, podcast pro A2larm, kolektiv autorek)
  • (A)sociální stát (2021–2022, reportážní texty a podcast pro A2larm, kolektiv autorů a autorek)
  • Chyba systému (2023–..., podcast pro Český rozhlas Plus, kolektiv)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Renata Kalenská: Deník N. Praha. Dostupné online. [cit. 2020-06-22]
  2. ↑ a b KOLÁŘOVÁ, Klára. Z banky mě nechali málem vyvést, říká dokumentaristka a levicová aktivistka Apolena Rychlíková. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-11-04 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Apolena Rychlíková odchází z Alarmu. Médiář [online]. 2023-06-07 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ RYCHLÍKOVÁ, Apolena. My jsme těch 99 procent!. A2larm [online]. 2019-03-08 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e Vše o ČT: Lidé: Apolena Rychlíková [online]. Česká televize [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ https://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJVYP&OKRES=&CASTOBCE=&OBEC=&ULICE=&CDOM=&COR=&COZ=&ICO=&OBCHJM=&OBCHJMATD=0&ROLES=P&JMENO=apolena&PRIJMENI=rychl%EDkov%E1&NAROZENI=&ROLE=&VYPIS=1&PODLE=osoba&IDOSOBY=27453f9c8ce717746259&PRESVYBER=1&IDICO=2749319a82e51d746257&HISTORIE=0
  7. ↑ a b TŘEŠŇÁK, Petr; KUDRNA, Ondřej. Stačil by mi litr měsíčně [online]. Respekt, 2012-03-04 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ https://twitter.com/a_rychlikova/status/1068033609825685505. Twitter [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ MgA. Apolena Rychlíková. sp.amu.cz [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-13. 
  10. ↑ STEJSKAL, Tomáš. Filmařka: Ztrapnit Petra Hájka by asi bylo nejsnadnější [online]. Economia, 2011-10-26 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ PETRŽELKOVÁ, Hedvika. ‚Ať Grossovi věříme či ne, udělal něco, čeho se žádný politik neodvážil‘ [online]. Lidovky.cz, 2014-10-20 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Studenti: Apolena Rychlíková [online]. katedra dokumentární tvorby FAMU [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vítězové 21. MFDF Ji.hlava 2017 [online]. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava [cit. 2017-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-30. 
  14. ↑ STEJSKAL, Tomáš. Vítězný film z Jihlavy: Když jsou místo tabulek vidět lidé, nelichotivá fakta se vytěsňují hůř [online]. iHNed.cz, 2017-10-30 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ BAROCHOVÁ, Anna. Aktivistka: Sebevědomé matky si nenechají krást své zvyky. Včetně kaváren [online]. iDNES.cz, 2016-18-01 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ ROŽÁNEK, Filip. Home Creditu se nelíbil komentář v rozhlase. Autorku teď sleduje rozhlasová rada. Lupa.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Hithit - Sborník BUDOUCNOST: Vaše děti budou jako my!. Hithit [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ Archives. A2larm [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ Češi jsou výborní houbaři. Jeden svět 2020 [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Hay Festival Europa28. www.hayfestival.com [online]. [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Paměť města. Proměny současné Prahy skrz příběhy těch, na které nejvíce dopadají. Dvojka [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ Paměť města. Proměny současné Prahy skrz příběhy těch, na které nejvíce dopadají. Dvojka [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  23. ↑ Paměť sídlišť. Co těší a trápí místní obyvatele. Dvojka [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  24. ↑ Council. Progressive International [online]. [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Život během pandemie. Dokumentární série Apoleny Rychlíkové o lidech, kterým se obrátil život naruby. Plus [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ RYCHLÍKOVÁ, Apolena. Radní pro bydlení: Praha musí od developerů chtít sociální byty, prolomíme to na Žižkově [online]. A2larm.cz, 2021-03-29 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  27. ↑ A2larm [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  28. ↑ A2larm [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  29. ↑ Feri rezignoval po nařčení ze sexuálního násilí na svůj poslanecký mandát, na podzim nebude kandidovat. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  30. ↑ Organizace Konsent letos poprvé udělila ocenění Amplion za přínos v boji proti sexuálnímu násilí. www.heroine.cz [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. 
  31. ↑ Soutěž Novinářská cena 2020 zná své vítěze. www.novinarskacena.cz [online]. [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. 
  32. ↑ Města budoucnosti. A2larm [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  33. ↑ ROŽÁNEK, Filip. Plánované premiéry v iVysílání: TBH, Na záchodcích nebo Novinářky. Lupa.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  34. ↑ PIKO. Jak se pervitin stal součástí české každodennosti [online]. [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. 
  35. ↑ Nakladatelství Alarm vydává první knihu: PIKO. Právě startuje předprodej [online]. [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. 
  36. ↑ Nejlepší dokumentární knihou je titul mapující užívání pervitinu. www.jihlavske-listy.cz [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  37. ↑ Startuje nový politický podcast Chyba systému. Na problémy české společnosti si posvítí Pokorný, Klimeš a Rychlíková s dalšími hosty. Český rozhlas Plus [online]. 2023-03-23 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 
  38. ↑ Jakub Zelenka a Apolena Rychlíková chystají novou mediální platformu. Médiář [online]. 2023-11-28 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 
  39. ↑ Film režisérky Rychlíkové Hranice Evropy byl vybrán na kodaňský festival. Aktuálně.cz [online]. 2024-02-15 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  40. ↑ Hranice Evropy · Jeden svět 2024. Jeden svět 2024 [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  41. ↑ P. S. I hate you - iVysílání. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  42. ↑ Knižní ceny Magnesia Litera znají nominované. Oznámeny byly i novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-14 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  43. ↑ ZEMEN, Brigita. Apolena Rychlíková: Rovnost pohlaví v Česku? Jen na papíře, ženy za stejnou práci berou méně [online]. Blesk pro ženy, 2017-09-10 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Apolena_Rychlíková&oldid=23784426“