Zoroslava Drobná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zoroslava Drobná
Narození 22. prosince 1907
Brno
Úmrtí 21. června 1988 (ve věku 80 let)
Brno
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

PhDr. Zoroslava Drobná CSc. (22. prosince 1907 Brno21. června 1988 Brno[1]) byla česká historička umění a archeoložka. Během svého působení v Národním muzeu uveřejnila několik vědeckých monografií a připravila řadu výstav o středověkém umění a kultuře.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Brně, ale rodina pocházela z obce Nosislav v okrese Brno - venkov. Na FF MU v Brně vystudovala estetiku a dějiny umění v semináři prof. Eugena Dostála. Roku 1933 získala titul PhDr. V předválečných letech pracovala v Městském muzeu v Brně, kde roku 1937 instalovala Lapidárium v křížové chodbě kláštera františkánů. Hned po absolutoriu studia začala publikovat recenze a odborné stati o umění 14.–18.století. Počátkem okupace byla za levicové názory a především vinou partnera, který byl zapojen do protifašistického odboje krátce uvězněna a roku 1939 musela z muzea odejít. Po krátkém období práce v Archivu hl. m. Prahy u prof. Václava Vojtíška nastoupila v lednu roku 1940 do oddělení historické archeologie Národního muzea v Praze, kde v letech 1941–1945 pod vedením Josefa Opitze začala připravovat publikace o Lapidáriu (kniha Karlův most vyšla již roku 1941, katalog Lapidária roku 1958). Dále pracovala pod vedením a v úzké vědecké spolupráci s Vladimírem Denksteinem a po jeho povýšení do funkce ředitele Historického muzea byla v letech 19561970 vedoucí oddělení. Roku 1945 vstoupila do KSČ, dále byla členkou SČSP a mezinárodní muzejní organizace ICOM; pilně se učila cizí jazyky, začala francouzštinou a němčinou, během války se sama naučila rusky, dále částečně italsky a anglicky. Díky své politické způsobilosti a odbornosti směla i v době železné opony cestovat do mnoha zemí, například do Egypta a Sýrie. Dlouhodobě působila jako redaktorka Časopisu Národního muzea,[1] a členka vědecké rady Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Žila jako svobodná a bezdětná; v období práce v muzeu bydlela v Hodkovičkách, v důchodu se vrátila do rodného Brna.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Především se věnovala gotickým památkám, začala již před válkou a během války drobnými monografiemi – sešitky – z edice Poklady národního umění, věnovanými významným architektonickým a sochařským dílům. V 50. letech svou hlavní vědeckou práci zaměřila na projekt umění doby husitské, především na iluminované rukopisy a kresby (zejména Jenský kodex) a na archeologický výzkum Nového hradu u Kunratic. V širokém kulturně-historickém kontextu se věnovala uměleckým řemeslům, zejména historii středověkého odívání, církevní výšivce a keramice. Poslední léta muzejní práce věnovala pořádání odkazu a Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera.

Monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Benediktinský klášter v Třebíči
  • Bazilika sv. Prokopa v Rajhradě
  • Farní chrám sv. Jakuba v Brně
  • Karlův most
  • Gotická kresba v Čechách – pouze v cizojazyčných vydáních německém Die Gotische Zeichnung in Böhmen a anglickém; Gothic Drawing in Bohemia
  • Církevní výšivka v Čechách – pouze v cizojazyčných vydáních španělském a francouzském; 1949
  • Lapidarium Národního musea (spolu s Janou Kybalovou a V. Denksteinem, fotografoval Josef Sudek; SNKLU Praha 1958
  • Jenský kodex : husitská obrazová satira z konce středověku
  • Památník Františka Palackého a F.L. Riegera. NM Praha 1970
  • Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské (1350–1450) s Janem Durdíkem a Eduardem Wagnerem, též v cizojazyčných vydáních.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Hustitské revoluční hnutí (1953), Česká vesnice ve středověku (1956), Jiří z Poděbrad a jeho doba, (1958), Středověká keramika v Československu, (1963), Obrazy z českých dějin, (1968). V Kostnici roku 1965 vytvořila expozici pro Husův památník.[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • nekrology: Umění 1988; Časopis Národního muzea 1988

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Fond Zoroslava Drobná, pozůstalost; Archiv Národního muzea
  • Sborník k osmdesátinám Zoroslavy Drobné, NM Praha 1987, (strojopis), Archiv Národního muzea

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Redakce Hana Petrová. Praha : Libri, s.r.o., 2005. ISBN 80-7277-253-8.