Klášter františkánů (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Františkánský klášter v Brně
Františkánský klášter na „Římském náměstí“
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Místo Brno-střed, Římské náměstí
Ulice Masarykova a Františkánská
Souřadnice
Kód památky 23230/7-47 (PkMnMISSezObr)
Řád františkáni, později eucharistiáni a petrini
Založení 1651
Zrušení 1786 (josefinské reformy)
Obnovení 1912–1950 eucharistiáni, v letech 1991-2012 částečné využití řádem petrinů
Znak Coat of Arms of the Order of Friars Minor.svg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Františkánský klášter v Brně je komplex barokních budov někdejšího kláštera františkánů z let 1651–1671 vzniklého při kostele sv. Máří Magdaleny. Objekt sestávající z několika budov se rozkládá na někdejším Římském náměstí v dnešní Františkánské ulicicentru Brna. Klášter je chráněn jako kulturní památka, přesto však patří mezi nejohroženější historické budovy ve městě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podobizna sv. Jana Kapistránského, inciátora založení františkánského konventu v Brně, z roku 1452. Autor Thoman Burgkmair (1444–1523).
Budova kláštera a někdejšího klášterního kostela s věží, dnes farního kostela sv. Marie Magdalské

Františkáni v Brně[editovat | editovat zdroj]

Řád františkánů v Brně existoval od roku 1451, kdy vznik konventu inicioval italský mnich sv. Jan Kapistránský. Původní konvent řádu stával před městskými hradbami pod PetrovemSvrateckého náhonu, v místech dnešní Nádražní ulice, kde františkáni již roku 1452 započali s výstavbou kláštera s kostelem. Stavební práce pokračovaly pravděpodobně až do poloviny 16. století. V roce 1643 byl klášter místními obyvateli poničen před obléháním švédskými vojsky, aby nemohl být nepřítelem použit jako opěrný bod. Když Švédové odtáhli, pokusili se františkáni klášter obnovit, avšak o dva roky později, před druhým obléháním Švédy, došlo k jeho definitivní zkáze.

Založení nového kláštera[editovat | editovat zdroj]

Po skončení třicetileté války získal řád jako náhradu za zničený klášter od města čtyři starší gotické budovy v centru města v bývalé židovské čtvrti s kostelíkem sv. Máří Magdalské, někdejší synagogy. Františkáni zde do roku 1654 vybudovali klášterní konvent v raně barokním slohu společně s přestavbou kostela sv. Maří Magdaleny.[1] Autorem stavebního plánu byl zřejmě Ondřej Erna.

Další stavební práce ovšem pokračovaly i v dalších letech 1671. V roce 1672 byl přistavěn špitál s lékárnou a v letech 1677–1704 přibyla knihovna s archivem a klášter byl vyzdoben.

Na konci 17. století byl klášter rozšířen, a v roce 1748 částečně přestavěn a navýšen o jedno podlaží. Na těchto úpravách se zřejmě spolupodílel také věhlasný architekt Mořic Grimm.

Zrušení kláštera[editovat | editovat zdroj]

Roku 1786 v době církevních reforem císaře Josefa II. byl klášter zrušen a budovy konventu byly přebudovány pro potřeby dopravního ústavu císařské armády (tzv. Transporthaus).[2] Klášterní kostel sv. Máří Magdaleny se stal farním a za presbytářem kostela vznikla fara.

Další využití[editovat | editovat zdroj]

Budovy bývalého kláštera byly ještě několikrát stavebně upravovány, a od roku 1889 zde sídlil například státní sklad knih. V letech 1912–1950 v objektu působili eucharistiáni.[3]

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 začala část objektu využívat Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrini) a na konci 90. let větší část objektu získala prostějovská stavební firma Pozemstav s úmyslem přebudovat jej na administrativní a výstavní prostory. Teprve v roce 2008 se podařilo změnit územní plán tak, aby bylo možné prostory určené ke kulturnímu a společenskému vyžití upravit na kanceláře, avšak projekt na komplexní přestavbu areálu vyhotovený architektkou Vlastou Loutockou, narazil na nesouhlas řádu petrinů, kteří využívali některé z budov areálu. Ti ovšem na přelomu roku 2012 z Brna odešli a církevní majetek nyní spravuje brněnské biskupství. Při plánovaných úpravách se počítá také s využitím rozsáhlého gotického sklepení pod většinou objektu.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době patří někdejší klášter františkánů stále mezi nejohroženější památky města Brna. Ani v roce 2017 nebyly z administrativních důvodů zahájeny práce na revitalizaci objektu. Prozatím byly provedeny alespoň zajišťovací statické práce a nejnutnější opravy střechy.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. Str. 180–182
  2. KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. Str. 293
  3. FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. Str. 184–186
  4. Františkánský klášter znovu ožije, 9. 3. 2012 13:02, autor: ČT Brno, aktualizováno 9. 3. 2012, dostupné online na www.ceskatelevize.cz