Křelov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křelov
Předsunuté opevnění
Základní informace
Charakter sídla část obce
Počet obyvatel 1636[1] (1.1.2013)
Domů 474 (2009)
Nadmořská výška 240 m
Lokalita
PSČ 783 36
Obec Křelov-Břuchotín
Okres Olomouc
Historická země Morava
Katastrální území Křelov (6,13 km²)
Zeměpisné souřadnice
Křelov
Křelov
Další údaje
Kód části obce 75639
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křelov (německy Krömau[2], dříve také například Crenaw či Kronau) je jihovýchodní část obce Křelov-Břuchotín v okrese Olomouc. Nachází se na východě Křelova-Břuchotína. Prochází zde silnice pro motorová vozidla I/35 a silnice II/635. V roce 2009 zde bylo evidováno 474 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 1128 obyvatel.[4]

Křelov je také název katastrálního území o rozloze 6,13 km2.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi se vztahuje k roku 1275 (Chrelow, Krelow). Ta obsahuje zprávu o hraničním sporu mezi klášterem Hradisko a olomouckými měšťany. Mezi svědky se nachází Časta z Křelova, který patřil do rozrodu pánů ze Švábenic. Podruhé, v roce 1279, Časta vystupuje opět ve sporu, tentokráte o patronátní právo nad křelovským farním kostelem. Tento rok je nejstarší zmínkou o existenci fary a kostela v Křelově.

Na konci 13. a počátku 14. století se část Křelova s patronátním právem dostala do rukou pánů ze Šternberka, ale již roku 1329 postupuje bezdětný Diviš ze Šternberka svůj díl klášteru sv. Kláry na olomouckém Předhradí. Roku 1308 se zmiňuje olomoucká kapitula jako držitel dvora v Křelově. Třetím a posledním vlastníkem části Křelova se stalo královské město Olomouc. Kdy se tak stalo není doposud objasněno, první zmínka o držbě se vztahuje k roku 1602. Každá část Křelova (klášterní, kapitulní a městská) tak měla svého rychtáře a vlastní hospodu, též byla začleněna do hospodářského systému a jurisdikci své vrchnosti.

Období třicetileté války a především švédská přítomnost v letech 1641–1650 nijak zvlášť samotný Křelov nezasáhli a tak do lánové vizitace 1675–1678 byla obec na předválečné úrovni.

Ke konci 19. století vznikla v Křelově sladovna (1870) a cihelna (1884). Roku 1913 byla obec elektrifikována. Sokolovna byla postavena v roce 1923 a o čtyři roky později zavedena pravidelná autobusová doprava.

V roce 1995 se oddělila obec od Olomouce.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Předsunuté opevnění - fort XVII Křelov a č. XX
  • Boží muka po pravé straně silnice do Topolan
  • Smírčí kříž u kapličky, proti čp. 21
  • Krucifix na Lipovém náměstí

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. 2013-04-30 [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. 
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 497. 
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-10 [cit. 2003-10-10]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]