Přeskočit na obsah

Křelov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křelov
Předsunuté opevnění
Předsunuté opevnění
Lokalita
Charakterčást obce
ObecKřelov-Břuchotín
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 516 (2021)[1]
Katastrální územíKřelov (6,13 km²)
Nadmořská výška240 m n. m.
PSČ783 36
Počet domů495 (2021)[2]
Křelov
Křelov
Další údaje
Kód části obce75639
Kód k. ú.675636
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křelov (německy Krönau[3], dříve také například Crenaw či Kronau) je jihovýchodní část obce Křelov-Břuchotín v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Nachází se na východě Křelova-Břuchotína. Prochází zde silnice pro motorová vozidla I/35 a silnice II/635. Trvale zde žije přibližně 1 500[1] obyvatel. Křelov je také název katastrálního území o rozloze 6,13 km².[4]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Chřěl (to od slovesa chřěti nejasného významu). Význam místního jména byl "Chřělův majetek". Už od nejstarších dokladů z 13. století se užívalo vedle Chřělov též Křělov, které převládlo počátkem 16. století. Německé jméno se vyvinulo z české mylné varianty Křenov.[5]

První písemná zmínka o vsi se vztahuje k roku 1275 (Chrelow, Krelow). Ta obsahuje zprávu o hraničním sporu mezi klášterem Hradisko a olomouckými měšťany. Mezi svědky se nachází Časta z Křelova, který patřil do rozrodu pánů ze Švábenic. Podruhé, v roce 1279, Časta vystupuje opět ve sporu, tentokráte o patronátní právo nad křelovským farním kostelem. Tento rok je nejstarší zmínkou o existenci fary a kostela v Křelově.

Na konci 13. a počátku 14. století se část Křelova s patronátním právem dostala do rukou pánů ze Šternberka, ale již roku 1329 postupuje bezdětný Diviš ze Šternberka svůj díl klášteru sv. Kláry na olomouckém Předhradí. Roku 1308 se zmiňuje olomoucká kapitula jako držitel dvora v Křelově. Třetím a posledním vlastníkem části Křelova se stalo královské město Olomouc. Kdy se tak stalo není doposud objasněno, první zmínka o držbě se vztahuje k roku 1602. Každá část Křelova (klášterní, kapitulní a městská) tak měla svého rychtáře a vlastní hospodu, též byla začleněna do hospodářského systému a jurisdikci své vrchnosti.

Období třicetileté války a především švédská přítomnost v letech 1641–1650 nijak zvlášť samotný Křelov nezasáhli a tak do lánové vizitace 1675–1678 byla obec na předválečné úrovni.

Ke konci 19. století vznikla v Křelově sladovna (1870) a cihelna (1884). Roku 1913 byla obec elektrifikována. Sokolovna byla postavena v roce 1923 a o čtyři roky později zavedena pravidelná autobusová doprava.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 667 817 944 1 082 1 220 1 276 1 548 1 248 1 204 1 098 1 094 1 024 1 128 1 376 1 516
Počet domů 89 117 132 146 157 161 236 259 315 268 283 311 349 437 495

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1975 byl Křelov samostatnou obcí, nejprve v okrese Olomouc, ale v letech 1921–1930 v okrese Olomouc-venkov, posléze v roce 1950 v okrese Olomouc-okolí a od roku 1960 opět v okrese Olomouc. Od 1. července 1975 do 31. prosince 1994 byl částí statutárního města Olomouc v okrese Olomouc. Od 1. ledna 1995 je částí obce Křelov-Břuchotín v okrese Olomouc. V letech 1960–1975 k obci patřil Břuchotín.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Předsunuté opevnění – fort XVII Křelov a č. XX
  • Boží muka po pravé straně silnice do Topolan
  • Smírčí kříž u kapličky, proti čp. 21
  • Krucifix na Lipovém náměstí
  1. 1 2 Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 497.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-26.
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 459.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 261, 46.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]