Lísek (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lísek
Lísek válcová věž.JPG
Základní informace
Výstavba před r. 1285
Zánik 1504
Materiál kámen
Stavebník Demeter z Bukové
Poloha
Adresa Střítež, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Lísek (hrad) (Česko)
Lísek (hrad), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39636/7-3970 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lísek (zvaný též Bukov, Bukovec či Buková) je zřícenina hradu pravděpodobně ze 13. století nacházející se jihovýchodně od obce Bukov na hraně kopce svažujícímu se k Bukovskému potoku v okrese Žďár nad Sázavou, v katastrálním území Střítež u Bukova u hranice s Bukovem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o hradu pochází z roku 1285, kdy byl jeho majitelem Demeter z Bukové. Demeter pocházel pravděpodobně z rodu pánů z Lomnice, protože v jeho erbu můžeme nalézt křídlo či čelenku a také se psal po Lomnici u Tišnova. Další držitel hradu je znám až z roku 1358, kdy je zmiňován Bohuslav z Bukové. Po jeho smrti bylo panství rozděleno a novými majiteli hradu se stali Velík a Tomík z Bukové (zmiňováni roku 1398). Roku 1437 jsou jako majitelé uváděni Velík Kostečka a Mikuláš z Bukové a v letech 14661481 Jan z Bukové. Kolem roku 1500 se celé bukovské panství stává majetkem pánů z Pernštejna, kteří se o hrad nestarali a ten tak chátral. Roku 1504 je zmiňován jako pustý.

Hrad byl obehnán hlubokým příkopem. Válcová věž měla průměru asi 10 m, vnitřní šachta okolo 2 metrů. Hradní palác byl vybaven teplovzdušným vytápěním.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Ač patřil Lísek k malým hradům, zachovalo se z něj poměrně dost: válcová věž, základové zdivo, kde lze snadno rozeznat jednotlivé části hradu (například vjezd do hradu, vchody do jednotlivých částí a část okna), kolem hradu se dochoval i hradní příkop dosahující hloubky téměř 7 metrů.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

K hradu se váže historka o zakleté víle, která se zde zjevuje vždy v pravé poledne. Pokud je na hradě v tuto dobu muž, víla se s ním pustí do tance a tančí s ním tak dlouho, dokud dotyčný nepadne únavou.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • H. JURMAN, Bystřicko. Tišnov: SURSUM 2000 (s. 292)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]