Kostel svatého Michaela (Maršíkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Michaela

Kostel v roce 2009
Místo
Stát Česko
Obec Maršíkov
Zeměpisné souřadnice
Kostel svatého Michaela (Maršíkov) (Česko)
Red pog.svg
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze Olomouc
Děkanát Šumperk
Farnost Velké Losiny
Status filiální kostel
Architektonický popis
Stavební sloh renesance
Výstavba 1609
Specifikace
Stavební materiál dřevěný
Odkazy
Kód památky 46059/8-1027 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Kostel sv. Michaela v Maršíkově je cennou renesanční roubenou stavbou z roku 1609 s pozdějšími barokními a rokokovými úpravami. Kostel je kulturní památkou I. kategorie.

Historie kostela[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního kostela stál starší kostel, který byl pro špatný stav stržen roku 1609. Na stavbu nového kostela byly použity dřevěné trámy ze strženého starého kostela ve Velkých Losinách. Stavba evangelického kostelíka byla dokončena ještě v tomtéž roce. Část nákladů byla hrazena z kostelní pokladny (konkrétně 187 tolarů), větší část hradili Žerotínové. Po bitvě na Bílé hoře byl Maršíkov připojen k losinské faře a kostel sv. Michaela se stal filiálním kostelem. V roce 1649 byl vysvěcen oltář se starším obrazem. V letech 1655-1657 proběhly větší úpravy, kostel byl mimo jiné vydlážděn. V letech 1776-1777 byla provedena rokoková výzdoba. V roce 1842 bylo předlážděno kněžiště. Roku 1900 byl zrušen hřbitov, který do té doby kostel obklopoval. Jedna z největších rekonstrukcí byla provedena v letech 1930-1931, kdy byl snížen terén kolem kamenných základů, kostel podezděn soklem a vyměněny uhnilé trámy (provedl maršíkovský stavitel Eduard Oth). Na rekonstrukci se finančně podílel i stát. Další opravy proběhly v padesátých letech, v roce 1964 a 1972.[1] Kostel byl staticky zajištěn v roce 1994. Po roce 2000 proběhla oprava střech, zdiva a stropu financovaná městem Velké Losiny.[2]

Popis kostela[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela s oltářním obrazem I. Raaba
Detail stropu
Kůr s varhanami

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Podélný kostel s polygonálním závěrem, vestavěnou osmibokou věží nad střešním hřebenem, předsíní a sakristií na evangelijní straně ze severu. Vysoká valbová střecha je pokrytá šindelem. Vnější podoba je původní, narušena byla pouze barokním cibulovým zakončením vížky (1757), rovněž pokryté šindelem. Prostorná loď je 14 m dlouhá a 11,5 m široká, kněžiště má hloubku 6 m.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela je zachovaný v původní podobě, s řadou předmětů vnitřního vybavení. Vnitřní stěny jsou obedněny prkny, spáry mezi nimi překrývají laťky. Poněkud netradiční je kazetový strop lodi, členěný pravoúhlými obrazci z lišt. Strop je podepřen dvěma sloupy. Architektonickým skvostem je dřevěná klenba kněžiště - napodobuje pravou klenbu, ve střední třetině tvoří plochý strop. Klenba je zdobena mělkými kazetami, na jižní straně je obohacená dvěma lunetami. Inspirací byla s jistotu klenba kostela sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách. Na západě je umístěn vestavěný kůr. V sakristii je trámový strop. V lodi je dochovaná dlažba z velikých ploten z krupníku, kněžiště bylo předlážděno (1842).[1]

Vnitřní vybavení[editovat | editovat zdroj]

Využití kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel již neslouží plně církevním účelům, mše se zde koná dvakrát do roka.

Prohlídka kostela[editovat | editovat zdroj]

V kostele je otevřená předsíň s možností nahlédnout přes dřevěnou mříž do interiéru. Zájemci o detailní prohlídku interiéru se mohou obrátit na správce - pana Lichnera (první dům pod kostelem), který jim kostel otevře

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Filipová M., 1979: Dřevěné kostelíky v okolí Velkých Losin. Vlastivědné zajímavosti č. 170. Šumperk.
  2. Velkolosinské prameny 11/9 (2006)
  3. a b c Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Ars longa, vita brevis.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]