Jaroslav Tejral

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Tejral
Narození 28. srpna 1933 (84 let)
Valtice
Povolání archeolog
Alma mater Masarykova univerzita
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Doc. Jaroslav Tejral, DrSc., (* 28. srpna 1933 Valtice), je významný český archeolog, specialista na období doby římské a doby stěhování národů.

Odborné vzdělání a zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

V současnosti nejvýznamnější odborník na období prvních staletí po zlomu letopočtu u nás patří i v evropském měřítku mezi badatelskou špičku; jak šíře jeho záběru, tak vědecký význam daleko přesahuje hranice našeho státu. Zásadním způsobem posunul dopředu stav bádání o tomto období, především o horizontu markomanských válek (a vztahu Říma s germánskými kmeny), přechodném stupni mezi koncem doby římské a nástupem doby stěhování národů a o době stěhování národů vůbec. Ve svých publikacích se věnuje především chronologickým a kulturním vztahům středního Podunají od počátků doby římské až do konce doby stěhování národů.

Uskutečnil několik menších výzkumů germánských sídlišť na jižní Moravě (Ladná, Lanžhot, Prosiměřice); nejvýznamnější je ovšem dlouhodobý široce koncipovaný výzkum římské výšinné fortifikace v Mušově-Burgstallu a jejího širšího okolí.

Byl a je řešitelem řady několika i mezinárodních vědeckých projektů, patří k zakládajícím členům pravidelných mezinárodních vědeckých konferencí a současně je i editorem sborníků – výstupů z těchto konferencí. Podílel se na řadě výstav doma i v zahraničí (Germanen, Hunnen und Awaren, Norimberk 1987;, Die Langobarden, Hamburk 1988; I Longobardi, Udine 1989; Rome en face les barbares, Abbay de Daoulas 1991; L´or des Princes barbares, Paříž 2000–2001; Římané a Germáni – nepřátelé, rivalové, sousedé, Brno 2003; Attila und die Hunnen, Speyer 2007; Rom und die Barbaren, Venezia-Bonn 2007–2008, Die Langobarden, Bonn 2008))

Výběr z publikací[editovat | editovat zdroj]

  • Mähren in 5. Jahrhundert, Praha 1973
  • Die Probleme der späten römischen Kaiserzeit in Mähren, Praha 1974
  • Morava na sklonku antiky, Praha 1982
  • Tabula Imperii Romani. Castra Regina, Vindobona, Carnuntum (et al.), Praha 1986
  • Germanen, Hunnen und Awaren (et al.), Nürnnberg 1987
  • Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren 1–3 (s J. Peškou), Mainz 2002
  • Die Langobarden (et al.), Neumünster 1988

a velké množství menších i rozsáhlejších studií v odborných periodikách a sbornících.

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Eduard Droberjar, Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, Praha 2002, str. 333
  • Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, str. 582–583