Alois Kotyza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Milost
Alois Josef Kotyza
Řád svatého Benedikta
VII. opat rajhradský

Alois Josef Kotyza
Církev římskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení 30. července 1893 v Brně
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
  • významné události 1
  • významné události 2
Osobní údaje
Datum narození 27. února 1869
Místo narození Drysice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 21. července 1947 (ve věku 78 let)
Místo úmrtí při autonehodě
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Josef Kotyza, pokřtěný jako Josef (27. února 1869, Drysice[1]21. července 1947) byl sedmý opat benediktinského kláštera v Rajhradě v letech 19371947.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Drysicích jako druhý z jedenácti dětí. V matrice je zapsán jako Josef. Jeho otec Pavel Kotyza byl rolník, čtvrtláník. Studoval a maturoval v arcibiskupském semináři v Kroměříži. Členem rajhradského opatství se stal v roce 1889 a slavnými sliby roku 1892. Na kněze byl vysvěcen v Brně, 30. července 1893. Poté působil na faře v Domašově, v rosickém děkanství. Záhy se stal děkanem. Ještě jako kněz přispíval do časopisů a věnoval se překladatelství. V roce 1936 byl zvolen rajhradským opatem a benedikován 9. května 1937. Byl sedmým benediktinským opatem rajhradským. Mons. Kotyza často cestoval po vlasti i cizině: navštívil Polsko, Francii, několikrát Itálii, byl ve Španělsku, v Německu, Švédsku, v Maďarsku, v Jugoslávii, ve Svaté zemi a v Číně. Kotyza vedl klášter během druhé světové války, kdy hospodářská situace byla velmi špatná. Zahynul při tragické autonehodě v roce 1947. Byl pohřben 24. července 1947 v Rajhradě. Téhož roku byl jeho nástupcem zvolen dlouholetý klášterní archivář Václav Jan Pokorný.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Pustiměř

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]