Hubert Plhák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hubert Plhák
Narození23. července 1859
Zborov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. června 1934 (ve věku 74 let)
Třeština
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímlynář, průkopník elektrizace na Moravě
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hubert Plhák (23. července 1859 Zborov u Šumperka[1][2]27. června 1934 Háj u Třeštiny) byl moravský mlynář a podnikatel, významný průkopník elektrizace na Moravě. Svůj vodní mlýn v Háji u Třeštiny postupně rozšířil i o provoz vodní elektrárny, posléze přetvořenou v moderní elektrárenský provoz, který napájel několik obcí v okolí. V činnosti budování vodních elektráren pokračovali v období první republiky také jeho synové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Zborově u Šumperka. Vyučil se mlynářskému řemeslu a v roce 1873 se s rodinou usadil v Háji u Třeštiny, kde provozoval vodní mlýn na řece Moravě.

Elektrotechnika[editovat | editovat zdroj]

Roku 1883 se zúčastnil hospodářské výstavy v rámci odhalení pomníku bratranců Veverkových v Pardubicích,[3] kde shlédl předvedení činnosti elektromotoru k pohonu mlátičky, stejně jako další elektrotechnické vymoženosti, včetně spuštění veřejného osvětlení města firmou Křižík a dalších. To jej nadchlo pro myšlenku elektrotechniky a rozhodl se spojit svůj mlynářský podnik s výrobou elektrické energie. V roce 1894 zakoupil elektrické dynamo, které bylo namontováno na hřídel vodního kola, zajišťující osvětlení mlýna. Později přikoupil od mlynáře od nedaleké Mohelnice druhé dynamo.[4]

V roce 1897 nebo 1898 byl mlýn kompletně zničen požárem. Rodinné finanční prostředky dostačovaly pouze na výstavbu nového mlýna, proto se Plhák spojil s Rolnickým mlékařským družstvem v Třeštině, s jehož pomocí vznikla v roce 1901 První moravská zemědělská elektrárna, s. r. o., v té době první takováto společnost v Rakousko-uherské monarchii. Bylo pořízeno nové dynamo s výkonem 12 PS (8,95 kW), pohon zajišťoval řemen vedený od mlýnského kola. Vyrobena elektřina (stejnosměrný proud) byla v Hajském mlýně používána k pohonu elektrických strojů a osvětlení a pomocí dvou kilometrového vedení zajišťovaly pohon elektromotorů v mlékárně a v obci napájely 70 žárovek. Na vedení byly značné ztráty až kolem 50% v napětí, to je na dynamu bylo elektrické napětí 240–300 V a v obci jen 100 V. Plhák chtěl modernizovat elektrárnu, zamezit ztrátám převedením výroby na střídavý proud modernějším způsobem. Vedení mlékárny na tento způsob nepřistoupilo a stejnosměrný proud byl vyráběn až do roku 1914, kdy byla i obec přepnuta na střídavý proud.

V období 1908–1909 postavil v sousedství mlýna novou budovu elektrárny (tzv. Stará elektrárna Háj), která už byla vybavena vodní turbínou a generátorem vyrábějící střídavý proud. Proud byl dodáván z této elektrárny do obcí Dubicko a Hrabová. Elektrické družstvo v Třeštině odkoupilo v roce 1914 původní elektrické zařízení mlýna od První moravské zemědělské elektrárny.

Vodní elektrárna v Třeštině dokončená roku 1922

Po vzniku Československa[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1919 se ve vedení firmy začal angažovat syn Karel Plhák, který se toho roku vrátil z Francie, kde byl členem Československých legií. V roce 1921 bylo rozhodnuto o stavbě nové elektrárny. Vypracování projektu bylo zadáno architektům Bohuslavu Fuchsovi a Josefu Štěpánkovi,[5] výstavbou byla pověřena firma Bernarda Sychravy z Olomouce. Výstavba byla provedena v období let 1921–1922.[6][7][8]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Hubert Plhák zemřel 27. června 1934 v Třeštině. Pohřben byl v rodinné hrobce na hřbitově v Třeštině.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Se svou manželkou počali několik dětí. Několik jejich synů se rovněž věnovalo mlynářství, stejně jako budování nových říčních vodních elektráren: kromě Karla Plháka to byli Radomír Plhák, Karlův společník, Miroslav Plhák, majitel mlýna a elektrárny v Řimicích a v Nových Mlýnech u Litovle.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Osobnosti Moravy.eu. osobnosti-moravy.eu [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. 
  2. Matrika inv. č. 7725, sig. Ší V 4, sn. 132 [online]. ZA Opava [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. 
  3. Parpedie : Pomník bratranců Veverkových. www.parpedie.cz [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. 
  4. Národní kulturní památka vodní elektrárna v Třeštině u Mohelnice – Naše pravda. www.nasepravda.cz [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. 
  5. POLÁČKOVÁ, Iva. Rané dílo Bohuslava Fuchse: Rodinný dům a vodní elektrárna v Háji u Mohelnice. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2014. 55 s. Dostupné online. S. 55. Bakalářská diplomová práce. 
  6. FREBORT, Miloš. NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA VODNÍ ELEKTRÁRNA V TŘEŠTINĚ-HÁJI, HAJSKÝ MLÝN – PRVNÍ DRUŽSTEVNÍ ELEKTRÁRNA V RAKOUSKO-UHERSKU, ELEKTRIFIKACE OBCE TŘEŠTINY. Praha. 7. dubna 2010. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
  7. Vaše tipy — Toulavá kamera. Česká televize [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. 
  8. Elektrárna v Háji u Třeštiny na Olomoucku byla průkopníkem techniky i architektury. Regiony [online]. 2014-09-17 [cit. 2019-08-10]. Dostupné online. 
  9. Velký Olomouc/Naše průmyslové závody – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.