Johann Feifalik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann Feifalik

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci:
1848 – ???
Stranická příslušnost
Členství německá liberální levice

Narození 1798
Úmrtí cca 1856
Děti Julius Feifalik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Feifalik, česky též Jan Fejfalík (1798[1] – cca 1856[2]), byl moravský a rakouský úředník a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec rakouského Říšského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako magistrátní úředník ve Znojmě a v Brně.[2] Jako člen brněnské městské rady se zasadil o profesionalizaci správy městského archivu. V roce 1844 byl péčí o městské písemnosti pověřen Polykarp Koller.[3]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Byl zvolen na Moravský zemský sněm.[2] Nastoupil do něj po zemských volbách roku 1848 za kurii městskou, obvod Brno.[4] Zvolen byl také do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[1]

V celostátních volbách roku 1848 byl zvolen rovněž na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Šternberk-venkov. Uvádí se jako magistrátní rada.[5] Patřil ke sněmovní levici.[6] 31. července 1848 byl zvolen do třicetičlenného ústavního výboru sněmu, který měl vypracovat ústavu. V první fázi existence výboru byl zároveň ustanoven jeho předsedou.[7] Prací na ústavě se účastnil až do března 1849. 2. března ještě prohlásil na plénu sněmu, že „Jsem šťasten, že mohu vysokému ústavnímu sněmu ohlásit, že ústavní návrh je hotov.“ Jenže krátce poté byl sněm vládou rozpuštěn a direktivně zavedena ústava zcela odlišná od té projednávané parlamentem.[8]

Jeho synem byl literární historik Julius Feifalik.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Poslancové na sněmu říšském [online]. books.google.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 672. (česky) 
  3. 2. ČESKÉ ARCHIVNICTVÍ A ARCHIVY [online]. phil.muni.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247-253. (česky) 
  5. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  6. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  7. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 71. (česky) 
  8. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 78. (česky)