Alois Balán
| Alois Balán | |
|---|---|
.png) | |
| Narození | 2. února 1891 Valašské Meziříčí |
| Úmrtí | 11. května 1960 (ve věku 69 let) Zlín |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt, urbanista a učitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alois Balán (2. února 1891 Valašské Meziříčí[1] – 11. května 1960 Brno nebo Zlín) byl český racionalistický a funkcionalistický architekt. Se svým spolupracovníkem Jiřím Grossmannem se v období tzv. první československé republiky výrazně podílel na realizaci řady významných staveb v Bratislavě.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Valašském Meziříčí na Valašsku do rodiny učitele řezbářství. V rodném městě vystudoval dřevařskou školu, následně absolvoval studium architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze, které zakončil roku 1914.
V roce 1919 si otevřel ateliér v Bratislavě, která se vznikem Československa nabyla nového významu a začala se významně stavebně rozvíjet. Jeho počáteční tvorba byla klasická, s určitou kubistickou tendencí, ovlivněná prací architektů Josefa Gočára a Pavla Janáka. Mezi jeho díly z tohoto období vyniká budova YMCA v Bratislavě z roku 1920.[2]
V roce 1922 se spojil s Jiřím Grossmannem, původem z Prahy, a založili společnou firmu. Jejich tvorba pak zaznamenala výrazný příklon k racionalismu. Společně s Grossmannem v Bratislavě navrhli řadu veřejných, státních či soukromých staveb různých účelů. Rovněž byl spoluautorem regulačních plánů Bratislavy,[3] Púchova, Malacek a Lučence.
Po vzniku samostatného Slovenského štátu 14. března 1939 a rozpadu Československa se v rámci odsunu Čechů vrátil do Valašského Meziříčí, kde byl zaměstnán jako pedagog na dřevařské škole. Rovněž zde působil jako městský architekt a realizoval zde stavby budovu spořitelny a domů pro lékaře poblíž městské nemocnice.[2]
V této pozici skončil po únoru 1948, následně pracoval na oddělení územního plánování KNV Gottwaldov (Zlín).[2]
Alois Balán zemřel 11. května 1960 v Brně, nebo ve Zlíně, ve věku 69 let.
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Budova YMCA, Bratislava (1920)[4]
- Klub slovanských umělců, Bratislava (společně s J. Grossmannem, 1925)[3]
- Učňovské pokračovací školy (Škola uměleckých řemesel), Bratislava (1928–1937)
- Jaronova vila, Bratislava (společně s J. Grossmannem, 1930)
- Okresní úřad sociálního zabezpečení, Bratislava (1939)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alois Balán na španělské Wikipedii.
- ↑ Valašské Meziříčí, římskokat. f. ú., inv. č. 2183, N • 1881-1905, str. 161 [online]. ZAO. Dostupné online.
- ↑ a b c Alois Balán – Regionální osobnost – databáze Osobnosti Valašska. Osobnosti Valašska [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Register modernej architektúry. Register modernej architektúry [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ BUDOVAYMCA. Dielo architekta Aloisa Balána v Bratislave [online]. 2013-03-06 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MARTIŠKOVÁ, Ivana, TREFIL, Zdeněk. Moderní architektura Valašského Meziříčí. Valašsko: vlastivědná revue. 2012/2, č. 29, s. 18.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Balán na Wikimedia Commons
